Naštvaným Íráncům chybí vůdčí osobnost. Režim protesty rozežene do několika dnů, tvrdí expert

Martin Ehl Jan Hejl Martin Ehl, Jan Hejl
3. 1. 2018 7:12
Íránci od minulého čtvrtka masově protestují proti špatné ekonomické situaci a teokratickému režimu v zemi. Po zásazích ozbrojených složek už zemřelo víc než dvacet lidí, některým protestujícím dokonce hrozí za účast v demonstracích trest smrti. Podle Josefa Krause, politologa z Masarykovy univerzity, chybí protestům sjednocující osobnost. "Protesty budou trvat ještě několik dní a potom režim získá kompletní kontrolu nad celým územím," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog, který v Íránu několik měsíců pobýval.
V Íránu pokračovaly krvavé protesty špatné ekonomické situaci a teokratickému režimu v zemi | Video: Asociated Press

Proč vlastně lidé v Íránu protestují? Jen kvůli ekonomickým problémům země?

Kvůli ekonomické situaci protesty začaly, ale velmi rychle se přetavily i do dalších dimenzí - sociální a politické.

Odstartoval je požadavek, aby se po zrušení mezinárodních sankcí zlepšila životní úroveň, lidé se měli lépe a bylo víc pracovních příležitostí. Pak ale přišly na řadu politické požadavky, například ústupky ze strany režimu. Protestující volají po referendu, ve kterém by lidé hlasovali o tom, zda ponechat současný režim, nebo nastolit jiný.

To je samozřejmě iluze, k žádnému referendu nedojde, ale jejich požadavky jsou velmi naléhavé. 

Kdo jsou Íránci, kteří demonstrují? Dají se nějak popsat? 

Zpočátku protestovali hlavně mladí lidé z větších měst, tedy nižší střední třída. V současnosti se ale z demonstrací stává širší fenomén, kterého se účastní velká část lidí napříč ekonomickými skupinami.

Jsou protesty spontánní, nebo organizované nějakou skupinou?

Jsou to vysloveně spontánní protesty, které nikdo neplánoval. Nakonec se menší protesty s ekonomickou tematikou zvrhly v nečekané masové hnutí. Provází ho i násilí jak ze strany bezpečnostních sil Íránu, tak některých demonstrantů. Íránci ale sami přiznávají, že opozici chybí sjednocující osobnost - někdo, kdo by protestům dal jasný politický nebo ekonomický požadavek, o kterém by potom mohla vláda vyjednávat.

Josef Kraus

Josef Kraus

Politolog a odborný asistent na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Akademicky se zaměřuje hlavně na politický systém Íránu, terorismus a islámský radikalismus. Byl na výzkumné stáži na univerzitě Al-Mustafa v íránském městě Qom, centru šíitského islámu.

Je v Íránu někdo, koho demonstranti za problémy země viní, nebo protestují proti režimu jako takovému?

Íránský režim není úplně jednotný. Je rozdělený vlastně na dva základní tábory. Na konzervativce pod vedením nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha, což je nejdůležitější a nejmocnější osoba v zemi, míří v současnosti nejvíc kritiky.

Umírněnější tábor kolem prezidentské administrativy Hasana Rúháního se zase výrazněji vymezuje vůči ajatolláhovi, konzervativcům a vládě duchovních, která fakticky zemi ovládá. Hněv a frustrace lidí, které můžeme vidět na záběrech z demonstrací, míří hlavně na nejvyššího duchovního vůdce a šíitský klérus.

Hraje v protestech roli otázka národnostních menšin? Podobně jako v Sýrii může krize v Íránu vyústit v rozpad do jednotlivých sektářských soubojů…

Írán je multietnickou zemí, takže tam národnosti do jisté míry roli hrají. Kurdské provincie jsou v demonstracích velice aktivní. Právě tam také protesty začaly. Na druhou stranu ve velkých městech, jako je Teherán, kde žije většina Peršanů, jsou také demonstrace masové. Současné protesty probíhají napříč jakýmkoliv národnostním rozdělením země.

Dá se podle vás očekávat, že režim demonstrace násilně potlačí, nebo se mohou - podobně jako v Sýrii - vytvořit v zemi enklávy, které nebude teheránská vláda ovládat?

Režim je velmi silný a dokáže situaci kontrolovat. Samozřejmě nejde vyloučit, že může dojít k většímu povstání a vytvoření ozbrojených skupin civilistů, bojujících proti represivnímu aparátu státu. Zatím ale nejsou protesty takhle silné.

Jak už jsem zmiňoval, samotní Íránci přiznávají, že protestům chybí osobnost, která by byla v jejím čele a vyzvala k případnému ozbrojenému odporu. I proto si myslím, že demonstrace budou trvat ještě několik dní a režim i jeho represivní složky pak získají kompletní kontrolu nad celým územím.

Tedy žádné dlouhodobé protesty…

Přesně takový je můj odhad. Neměly by se patrně vyhrotit do podoby konfliktu nebo občanské války.

Takové nebezpečí samozřejmě existuje, ale Íránci běžně nesahají po zbraních, aby se režimu násilně postavili. Nemálo lidí navíc s vládou pořád sympatizuje a dává přednost kontinuitě před nestabilitou, která v regionu panuje. Íránci často říkají: Podívejte se na Sýrii nebo Irák - tam problémy řešili násilím a vedlo to k šílenému chaosu.

Video: Protivládní protesty v Íránu

Protivládní protesty v Íránu, které měla vyvolat špatná ekonomická situace v zemi, si vyžádaly už desítky obětí. | Video: Reuters, Asociated Press
 

Právě se děje

před 2 minutami

Zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková

Ve věku 84 let v pátek zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena, věnovala se také literární tvorbě v terezínském ghettu.

Marie Rút Křížková se narodila v roce 1936 ve středočeském Miličíně. V roce 1968 absolvovala dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština ­ pedagogika, specializace literární historie. Působila jako učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze. Za normalizace byla Křížková lesní dělnicí a třídičkou pošty. Své zážitky z té doby sepsala do díla Svědectví, které nemohlo být vysloveno. Mluvčí Charty 77 byla od února 1983 do ledna 1984.

Křížková má tři dcery. Jednou z nich je herečka a moderátorka Ester Janečková, která je nemanželským dítětem divadelního režiséra a dramaturga Oty Ornesta, staršího bratra Jiřího Ortena.

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy