Cameron se přiznal, že měl peníze v daňovém ráji. Vyřešte to jako islandský premiér, vyzývá opozice

Martin Ehl Simona Fendrychová Martin Ehl, Simona Fendrychová
Aktualizováno 8. 4. 2016 12:29
Po několika dnech mlžení se David Cameron přiznal, že akcie ve společnosti, kterou jeho otec založil v daňovém ráji, zpeněžil ještě předtím, než nastoupil do funkce předsedy vlády. O tom, že se firma Blairmore Holdings měla vyhýbat odvádění daní, ale údajně neměl tušení. Deník Financial Times nicméně odhalil, že v roce 2013 Cameron prosadil díru v evropské legislativě proti daňovým rájům, která vedení takových společností umožňuje.
Britský premiér David Cameron.
Britský premiér David Cameron. | Foto: Reuters

Londýn - Britský premiér David Cameron ve čtvrtek večer přiznal, že měl podíl v offshorové firmě, založené jeho zesnulým otcem v daňovém ráji.

Prohlášení vyšlo z Downing Street po několika dnech mlžení. Cameron nakonec odkryl fakt, že zděděné akcie otcovy společnosti prodal za více než 30 tisíc liber v roce 2010, jen těsně před tím, než nastoupil do funkce britského premiéra.

"Vše proběhlo v souladu s britskými daňovými předpisy," řekl v rozhovoru pro stanici ITV News. Firma Blairmore Holdings podle něj v žádném případě nebyla nastavena tak, aby se vyhýbala odvádění daní.

"Nikdy jsem neskrýval skutečnost, že jsem velmi šťastný člověk, jenž měl bohaté rodiče. Ti mi dali skvělou výchovu a umožnili mi navštěvovat úžasné školy. Nikdy jsem se nesnažil předstírat, že jsem někdo, kým nejsem," řekl v rozhovoru na svou obhajobu.

Podle listu The Guardian je však nepravděpodobné, že by takové přiznání mohlo za kontrolou premiérových daňových záležitostí udělat tlustou čáru.

Z řad labouristů se dokonce ozval první hlas o nutnosti Cameronovy rezignace po vzoru islandského premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona. Ten se stal první politickou obětí skandálu Panama Papers, který propukl v neděli večer. Světová média tehdy odkryla případy uložených peněz v daňových rájích, zprostředkovaných panamskou firmou Mossack Fonseca.

Mezi nimi se objevila i společnost Blairmore Holdings vlastněná Ianem Cameronem.

Jeho syn tvrdí, že nevěděl, zda peníze v dědictví jeho otce pocházely z daňového ráje. "Já samozřejmě nedokážu ukázat na zdroj každé částky peněz a můj otec tady už není, abych se ho mohl zeptat," obhajuje se premiér.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Díra v evropské legislativě

Pravdou ale je, že o možnost ukládání peněz v daňových rájích se sám Cameron před několika lety zasadil. Jinými slovy umožnil, aby nová evropská legislativa proti daňovým rájům měla díru.

Deník Financial Times odhalil, že premiér napsal dopis, v němž požadoval, aby trusty – speciální nadace používané po staletí v Británii hlavně k převádění majetku na dědice – byly z nové regulace vyjmuty.

Trusty neboli nadace používají Britové tradičně k tomu, aby spravovaly majetek, na který například ještě dědicové – děti či vnoučata – nemají nárok. Tím, že jejich výjimku v roce 2013 Cameron prosadil, vytvořil v evropském právu díru, kterou může kdokoli zneužít.

Že se tento případ netýká přímo jeho rodiny, se předseda vlády snažil veřejnost přesvědčit několika způsoby.

Nejprve trval na tom, že je to jeho soukromá věc. Následovalo ujišťování, že žádné offshorové trusty nevlastní, aby jeho mluvčí později objasnil, že "premiér, jeho manželka a jejich děti nemají prospěch z žádných offshorových finančních prostředků".

Britská média nyní ministerského předsedu nešetří. Nejedná se jen o bulvární noviny jako Daily Mail či Daily Express, ale i tradiční list The Times. Deník The Daily Telegraph poznamenal, že Cameron zažil nejničivější týden v premiérském křesle.

Offshorová témata už nejsou v praní špinavých peněz trendy, to se používalo někdy v 90. letech, říká bývalý policejní vyšetřovatel Kamil Kouba. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy