Dáváme vám poslední šanci, vzkázal Britům Juncker. Mayová veze domů upravenou dohodu

Ondřej Houska Ondřej Houska
12. 3. 2019 7:25
Britská premiérka Theresa Mayová v noci od Evropské unie získala ústupky ohledně podoby brexitu. Na mimořádné schůzce ve Štrasburku se s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodla na společném slibu ze strany Spojeného království a EU ohledně tak zvané irské pojistky. Právě kvůli ní britští poslanci až dosud odmítali schválit dohodu o podobě brexitu, kterou Mayová se státy unie domluvila koncem minulého roku. Poslanci budou o dohodě znovu hlasovat už v úterý.
Foto: Reuters

"Je nejvyšší čas, abychom se sjednotili a podpořili tuto vylepšenou dohodu o brexitu. A naplnili tak to, co po nás chtějí britští občané," prohlásila Mayová po jednání s Junckerem. Premiérka poslance varuje, že pokud její dohodu nepodpoří a budou doufat, že Británie nakonec dokáže s EU vyjednat lepší podmínky, riskují, že brexit nakonec nenastane. Tento postoj podpořil i Juncker. Ten zdůraznil, že unie už Britům žádné další ústupky neudělá.

"V politice někdy dostanete druhou šanci. Důležité je, jak s ní naložíte. Žádná třetí šance už nepřijde," prohlásil šéf Evropské komise. "Nalijme si čistého vína: buď projde tato dohoda, nebo možná žádný brexit nebude." Juncker tak britské poslance vyzval, aby dnes hlasovali pro dohodu s EU. Část britských politiků by si přála opakování referenda, nemají ale v parlamentu většinu. Pokud Dolní sněmovna žádnou variantu brexitu nepodpoří, Spojené království z EU automaticky odejde bez jakékoliv smlouvy, což by těžce poškodilo ekonomiku.

Nekonečný příběh. Co je irská pojistka?

Britská premiérka Mayová není schopná prosadit svou variantu brexitu hlavně kvůli ustanovením týkajícím se irského ostrova. Domácím kritikům se nelíbí způsob, jakým se chce vyhnout tomu, aby bylo po brexitu nutné obnovit hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem.
To má zajistit obchodní dohoda, o které budou Britové a EU jednat v příštích letech. Pro případ, že by se jednání zasekla, začne platit tak zvaná irská pojistka - Británie by zůstala členem evropské celní unie a v rámci ní plnila řadu evropských pravidel, i když by jejich podobu už po brexitu nemohla ovlivnit.
Mayové kritikům se nelíbí, že by Británie členství v celní unii nemohla jednostranně vypovědět - EU něco takového odmítá. Argumentuje tím, že pojistka by přestala být pojistkou, pokud by ji jeden z partnerů mohl o své vůli "roztrhat". Podle EU musí pojistka platit až do doby uzavření definitivní dohody o volném obchodu, i kdyby to trvalo roky.

Britové a zástupci EU se v noci dohodli na společné právně závazné deklaraci, podle níž Spojené království nemůže zůstat po neomezenou dobu členem evropské celní unie. Právě členství v celní unii je podstatou tak zvané irské pojistky. Británie se na ní s EU dohodla v zájmu toho, aby po brexitu nebylo nutné vybudovat hranice mezi Irskem, které zůstává v unii a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z EU odchází. Britové i země EU se bojí, že obnova hranic by mohla na irském ostrově znovu vyvolat občanskou válku.

Absenci hranic má zajistit dohoda o volném obchodu, o níž začnou unie a Británie jednat hned po brexitu. Taková vyjednávání ale obvykle trvají řadu let. Jako záložní řešení proto Londýn slíbil setrvat v evropské cení unii. V rámci ní by musel plnit řadu evropských pravidel, i když by na jejich podobu po odchodu z EU už neměl vliv. Právě kvůli tomu pro Mayové dohodu o podobě brexitu v lednu odmítla hlasovat víc než stovka jejích vlastních poslanců za konzervativní stranu. Požadovali, aby měla Británie z celní unie právo vystoupit sama i bez souhlasu unie. K tomu ale státy EU odmítly dát souhlas.

Je tedy otázkou, jestli bude domácím kritikům Mayové stačit pouhá vysvětlovací deklarace, na níž se Mayová dohodla s Junckerem, i když je právně závazná. Klíčový může být názor, který ohledně ní zaujme britský nejvyšší prokurátor a zároveň poradce vlády v právních otázkách Geoffrey Cox. Ten by měl během dneška sdělit, jestli ústupky, které Mayová s unií vyjednala, zajišťují, že Británie nemůže být držena v evropské celní unii proti své vůli.

Pokud Cox Mayovou podpoří, britská média očekávají, že by pro její dohodu o podobě brexitu mohla zvednout ruku severoirská nacionalistická strana DUP, o jejíž podporu se konzervativní vláda opírá v parlamentu. To by následně mohlo přimět ke změně postoje i rebely v konzervativní straně. Pokud Dolní sněmovna dohodu o podobě brexitu dnes zamítne, nechá Mayová poslance ve středu hlasovat o tom, jestli by Spojené království mělo z EU odejít bez jakékoliv smlouvy. Brexit by tedy nastal podle plánu 29. března, ale v tak zvané "divoké" variantě, kdy by doslova přes noc přestala platit velká většina pravidel, kterými se nyní řídí vztahy mezi Británií a unií.

Podle prakticky všech analýz by to mělo vážné dopady na britskou ekonomiku. Podle průzkumu pořádaného britskou centrální bankou britské firmy v takovém případě očekávají "prudký propad produkce, zaměstnanosti, vývozu a prudký nárůst cen", prohlásil guvernér centrální banky Mark Carney. Brexit bez dohody by poškodil i hospodářství EU, ale méně, než to britské. V britském parlamentu ale převažují odpůrci "divokého" brexitu.

Dá se tedy čekat, že by takovou možnost odmítli. Pokud to skutečně udělají, Mayová chce následně nechat poslance hlasovat o tom, jestli by vláda měla požádat EU o odklad brexitu. Díky odkladu by britští politici získali víc času na to, aby se ohledně vystoupení z unie konečně dohodli na variantě, která by měla v parlamentu většinu. Případnou žádost o posun termínu brexitu by musely jednomyslně schválit všechny ostatní státy EU.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy