Místo represe nasadilo Dánsko do boje s radikalizací muslimů mentory. Úspěšně

Simone Radačičová Simone Radačičová
5. 12. 2015 11:11
Dánská vláda ve spolupráci s experty a sociální správou vytvořila aarhuský model, jehož prostřednictvím minimalizuje riziko radikalizace mezi mladými muslimy. Soustředí se na nejen studenty středních škol, s nimiž experti vedou dlouhé debaty, ale i na džihádisty, kteří se vrátili z bojů v Sýrii. Podle policie se díky modelu podařilo výrazně srazit počet těch, kteří odjíždějí bojovat do ciziny. Zatímco předloni to bylo zhruba 30 lidí, loni už "jen" jeden a letos zatím tři.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Aarhus - Před několika lety se Ahmed, Dán somálského původu, vydal se svým otcem na pouť do Mekky. Cesta na posvátná místa islámu mu naprosto změnila život. Z mladého teenagera, který si dříve jen užíval života, se stal hluboce věřící muslim.

"Začal jsem vidět svět jinak. Když jsem se vrátil, byl jsem novým člověkem s náboženskou identitou," svěřil se před časem britské televizi BBC.

Přestal nosit běžné džíny a trička, místo toho raději zvolil tradiční oděv.

Místo do Pákistánu na univerzitu

Brzy přišly první problémy ve škole, kde se Ahmed kvůli náboženství hodně hádal se spolužáky. Vedení školy pak upozornilo policii, že Ahmed se zřejmě radikalizoval a mohl by být nebezpečný.

Přišla prohlídka bytu a policisté si mimo jiné vyžádali hesla od mladíkových e-mailových účtů. "Bylo to velmi ponižující," vzpomínal Ahmed, který se po této neblahé zkušenosti ještě více přimkl k víře a svěřil se dalším souvěrcům z tamní mešity.

Společně se dívali například na propagandistická videa o džihádu. Jeden z jeho nových kamarádů mu pak poradil, aby se vydal studovat islám na náboženskou školu do Pakistánu.

Zhruba v tom okamžiku se Ahmedům život obrátil. Policie ho znenadání pozvala na krátké setkání u kávy, kde mu jeden z policistů navrhl, zda by si o víře nechtěl pohovořit také s jiným muslimem - Mahmoudem. Ahmed nakonec souhlasil.

Mahmoud mu v nekonečných debatách ukázal, že může žít svůj život spokojeně také jako umírněný muslim. "Diskutoval se mnou velmi logicky. Pochopil jsem, že jsem mohl udělat něco velmi nebezpečného," řekl BBC.

Ahmed se díky tomu změnil. Ustoupil od radikálního výkladu islámu a místo v Pakistánu skončil na dánské univerzitě.

Mladík za svůj obrat vděčí takzvanému aarhuskému modelu deradikalizace.

Věnujeme se prevenci

Zpravodajské služby odhadují, že od konce roku 2013 se nejméně 125 lidí z Dánska vydalo vést džihád do zahraničí. V přepočtu na počet obyvatel jde o druhé nejvyšší číslo v Evropě, hned po Belgii. Vůbec největší potíže mělo druhé největší město Aarhus, kde žije na 300 tisíc lidí. Z něj odešlo bojovat do ciziny asi 35 džihádistů.

I kvůli tomu tamní úřady - ve spolupráci s experty a sociální správou - vytvořily zmíněný speciální aarhuský model, který má několik rovin.

Věnuje se především prevenci. Zaměřuje se na studenty a studentky středních škol, se kterými nejrůznější experti a sociální pracovníci vedou diskuze. Aarhuský model se zaměřuje na zranitelné mladé lidi, hledající vlastní identitu.

Školením pak procházejí také učitelé, kteří by měli být schopni rozpoznat známky radikalizace u studentů.

Každý dostane mentora

A nejen to. Aarhuský model se věnuje také džihádistům, kteří se zapojili do boje například v řadách radikální organizace Islámský stát, a poté se vrátili zpět do Dánska.

Každý radikál, podobně jako Ahmed, dostane vlastního vyškoleného mentora. Může rovněž navštěvovat psychologa, s nímž rozmlouvá například o významných životních krocích nebo o své budoucnosti v dánské společnosti.

Práce mentorů je velmi rozmanitá. "Co se týká náboženství, tak o něm zradikalizovaní mladí lidé rozmýšlejí jen černobíle. Naším úkolem je otevřít je, pokusit se změnit jejich pohled a jejich názory," vysvětlil americké televizi NBC mentor, který si říká Albert.

Někdy mentor s mladým radikálem jen hovoří, jindy mu pomáhá vyřídit třeba řidičský průkaz nebo kartičku do knihovny.

"Aarhuský model je obrazem 'měkkého' přístupu k deradikalizaci. Za předpokladu, že konkrétní radikál nespáchal žádný zločin, je cílem opět začlenit lidi do společnosti, a to hlavně s pomocí individuálního mentora," popsal praxi francouzsko-novozélandský expert Romain Brian Quivooij.

Policie i úřady si model zatím pochvalují. Tvrdí, že díky němu se podařilo výrazně srazit počet džihádistů, kteří odjíždí bojovat do ciziny. Zatímco předloni to bylo zhruba 30 lidí, loni už "jen" jeden, a letos zatím tři.

Do Aarhusu se pak ze Sýrie a Iráku vrátilo 17 lidí. Do modelu se zapojili všichni, nyní dvě třetiny z nich pracují nebo se vrátily zpět do škol.

 

Právě se děje

Další zprávy