


Dánsko poprvé v moderní historii vyslalo na vojenské cvičení do Grónska své brance, aby tak dále posilovalo svou přítomnost v arktické oblasti tváří v tvář nárokům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala o tom ve středu agentura Reuters. Trump opakovaně prohlásil, že největší ostrov světa, který je poloautonomním dánským územím, by měly převzít a vlastnit Spojené státy.

Argumentuje přitom obavami o bezpečnost USA a Kodaň viní, že obranu Arktidy zanedbává. Dánsko i Grónsko to důsledně odmítají.
Dánští odvedenci v Grónsku jsou součástí první skupiny vyslané v rámci nově rozšířené branné povinnosti. Cílem je vycvičit vojáky schopné operovat v jednom ze strategicky nejvýznamnějších a také nejdrsnějších regionů Dánského království, podotkla agentura. Kodaň už dříve v reakci na ruskou válku proti Ukrajině prodloužila povinnou vojenskou službu ze čtyř na 11 měsíců a zpřístupnila ji ženám.



„Jasně tím dáváme najevo, že jsme tady a nemyslíme jen sami na sebe. Myslíme také na obyvatele Grónska,“ řekl agentuře Reuters devatenáctiletý branec David.
Dánský ministr obrany Jeppe Bruus již dříve připustil, že Kodaň v minulosti do regionu investovala málo, a vláda následně přislíbila, že na posílení obrany Arktidy vynaloží miliardy dolarů. Dánská média už na jaře informovala, že armáda zvažuje nasazení branců do Grónska od září.
„Samozřejmě, že jsme součástí širšího rámce strategické komunikace o Grónsku, ale naší zdejší úlohou je pouze pokračovat ve výcviku branců a vojáků a nabírat zkušenosti s výcvikem v arktickém terénu a klimatu,“ uvedla velitelka roty Laura Jepsenová.
Vojáci základní služby se v Grónsku účastní dánského cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost), které je má připravit na boj a přežití v extrémně chladných podmínkách za polárním kruhem. Cvičení je součástí mise NATO Arctic Sentry (Arktická stráž), kterou aliance zahájila letos v únoru s cílem posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi Trumpem a evropskými spojenci, vyvolané neskrývaným zájmem šéfa Bílého domu o připojení Grónska k USA.
Rusko, které si v Arktidě udržuje největší vojenskou stopu, sílící aktivitu NATO v oblasti kritizuje a označuje ji za přímou bezpečnostní hrozbu, jež zvyšuje riziko konfrontace. Aktivitu v oblasti bohaté na nerostné suroviny v poslední době zintenzivnila také Čína, a to převážně ve spolupráci s Moskvou, připomíná Reuters.
Na dvoudenní návštěvu Grónska v neděli přicestují předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Šéfka unijní exekutivy se setká s grónským premiérem Jensem Frederikem Nielsenem a dánskou premiérkou Mette Fredriksenovou a podepíše deklaraci o bezpečnosti a spolupráci mezi EU a Grónskem. Síkela byl v Grónsku už v květnu, tehdy ostrovu přislíbil větší investice z unijních fondů.



Dovolená v marocké poušti prezidenta Petra Pavla vyvolává kritiku i otázky. Kritika mířila hlavně na to, že by kvůli ní hlava státu vynechala komunální volby. To se nakonec nestalo a prezident v Černoučku odvolil. Některé další otázky kolem prezidentské dovolené v Maroku ale zůstávají.



Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.



Sledujte online přenos z utkání desátého kola fotbalové Chance Ligy mezi Zlínem a Slavií Praha.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Matka ruské laborantky ze sibiřského výzkumného ústavu pro boj s morem, která zemřela za nejasných okolností, odmítá tvrzení, že se její dcera nakazila po rozbití zkumavky s nebezpečným patogenem. Podle Světlany Šipilovové je tato verze nesmyslná a neodpovídá bezpečnostním opatřením v laboratoři. Pochybnosti vyjádřili i bývalí kolegové.