


Dánsko poprvé v moderní historii vyslalo na vojenské cvičení do Grónska své brance, aby tak dále posilovalo svou přítomnost v arktické oblasti tváří v tvář nárokům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala o tom ve středu agentura Reuters. Trump opakovaně prohlásil, že největší ostrov světa, který je poloautonomním dánským územím, by měly převzít a vlastnit Spojené státy.

Argumentuje přitom obavami o bezpečnost USA a Kodaň viní, že obranu Arktidy zanedbává. Dánsko i Grónsko to důsledně odmítají.
Dánští odvedenci v Grónsku jsou součástí první skupiny vyslané v rámci nově rozšířené branné povinnosti. Cílem je vycvičit vojáky schopné operovat v jednom ze strategicky nejvýznamnějších a také nejdrsnějších regionů Dánského království, podotkla agentura. Kodaň už dříve v reakci na ruskou válku proti Ukrajině prodloužila povinnou vojenskou službu ze čtyř na 11 měsíců a zpřístupnila ji ženám.



„Jasně tím dáváme najevo, že jsme tady a nemyslíme jen sami na sebe. Myslíme také na obyvatele Grónska,“ řekl agentuře Reuters devatenáctiletý branec David.
Dánský ministr obrany Jeppe Bruus již dříve připustil, že Kodaň v minulosti do regionu investovala málo, a vláda následně přislíbila, že na posílení obrany Arktidy vynaloží miliardy dolarů. Dánská média už na jaře informovala, že armáda zvažuje nasazení branců do Grónska od září.
„Samozřejmě, že jsme součástí širšího rámce strategické komunikace o Grónsku, ale naší zdejší úlohou je pouze pokračovat ve výcviku branců a vojáků a nabírat zkušenosti s výcvikem v arktickém terénu a klimatu,“ uvedla velitelka roty Laura Jepsenová.
Vojáci základní služby se v Grónsku účastní dánského cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost), které je má připravit na boj a přežití v extrémně chladných podmínkách za polárním kruhem. Cvičení je součástí mise NATO Arctic Sentry (Arktická stráž), kterou aliance zahájila letos v únoru s cílem posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi Trumpem a evropskými spojenci, vyvolané neskrývaným zájmem šéfa Bílého domu o připojení Grónska k USA.
Rusko, které si v Arktidě udržuje největší vojenskou stopu, sílící aktivitu NATO v oblasti kritizuje a označuje ji za přímou bezpečnostní hrozbu, jež zvyšuje riziko konfrontace. Aktivitu v oblasti bohaté na nerostné suroviny v poslední době zintenzivnila také Čína, a to převážně ve spolupráci s Moskvou, připomíná Reuters.
Na dvoudenní návštěvu Grónska v neděli přicestují předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Šéfka unijní exekutivy se setká s grónským premiérem Jensem Frederikem Nielsenem a dánskou premiérkou Mette Fredriksenovou a podepíše deklaraci o bezpečnosti a spolupráci mezi EU a Grónskem. Síkela byl v Grónsku už v květnu, tehdy ostrovu přislíbil větší investice z unijních fondů.



Vláda maďarského premiéra Pétera Magyara předložila návrh zákona, kterým by z předpisů týkajících se ochrany dětí vypustila zákaz zobrazování homosexuality a transgender osob zavedený během éry dlouholetého šéfa vlády Viktora Orbána. Informuje o tom agentura AFP.



Americké akcie zahájily týden poklesem. Dolar naopak na devizových trzích posílil. Děje se tak současně s tím, jak se výnos klíčových amerických dluhopisů pohybuje nejvýše od října 2023 a ceny ropy zůstávají výrazně nad 100 dolary za barel.



Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na pondělí při návratu z Irska. V neděli v Irsku řekl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinská armáda neútočila na ruské ropné cíle, protože to škodí celému světu. Mluvčí Kremlu Trumpova slova přivítal.



Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to v pondělí sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity.



Je to teprve pár dní, co americký prezident Donald Trump při návštěvě Irska podpořil jeho sjednocení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Nyní přišel další úder pro zastánce jednotného Spojeného království. Lídři Skotska, Walesu a Severního Irska v pondělí podepsali společnou deklaraci, v níž požadují právo rozhodovat o budoucnosti svých zemí.