


Dánsko poprvé v moderní historii vyslalo na vojenské cvičení do Grónska své brance, aby tak dále posilovalo svou přítomnost v arktické oblasti tváří v tvář nárokům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala o tom ve středu agentura Reuters. Trump opakovaně prohlásil, že největší ostrov světa, který je poloautonomním dánským územím, by měly převzít a vlastnit Spojené státy.

Argumentuje přitom obavami o bezpečnost USA a Kodaň viní, že obranu Arktidy zanedbává. Dánsko i Grónsko to důsledně odmítají.
Dánští odvedenci v Grónsku jsou součástí první skupiny vyslané v rámci nově rozšířené branné povinnosti. Cílem je vycvičit vojáky schopné operovat v jednom ze strategicky nejvýznamnějších a také nejdrsnějších regionů Dánského království, podotkla agentura. Kodaň už dříve v reakci na ruskou válku proti Ukrajině prodloužila povinnou vojenskou službu ze čtyř na 11 měsíců a zpřístupnila ji ženám.



„Jasně tím dáváme najevo, že jsme tady a nemyslíme jen sami na sebe. Myslíme také na obyvatele Grónska,“ řekl agentuře Reuters devatenáctiletý branec David.
Dánský ministr obrany Jeppe Bruus již dříve připustil, že Kodaň v minulosti do regionu investovala málo, a vláda následně přislíbila, že na posílení obrany Arktidy vynaloží miliardy dolarů. Dánská média už na jaře informovala, že armáda zvažuje nasazení branců do Grónska od září.
„Samozřejmě, že jsme součástí širšího rámce strategické komunikace o Grónsku, ale naší zdejší úlohou je pouze pokračovat ve výcviku branců a vojáků a nabírat zkušenosti s výcvikem v arktickém terénu a klimatu,“ uvedla velitelka roty Laura Jepsenová.
Vojáci základní služby se v Grónsku účastní dánského cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost), které je má připravit na boj a přežití v extrémně chladných podmínkách za polárním kruhem. Cvičení je součástí mise NATO Arctic Sentry (Arktická stráž), kterou aliance zahájila letos v únoru s cílem posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi Trumpem a evropskými spojenci, vyvolané neskrývaným zájmem šéfa Bílého domu o připojení Grónska k USA.
Rusko, které si v Arktidě udržuje největší vojenskou stopu, sílící aktivitu NATO v oblasti kritizuje a označuje ji za přímou bezpečnostní hrozbu, jež zvyšuje riziko konfrontace. Aktivitu v oblasti bohaté na nerostné suroviny v poslední době zintenzivnila také Čína, a to převážně ve spolupráci s Moskvou, připomíná Reuters.
Na dvoudenní návštěvu Grónska v neděli přicestují předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Šéfka unijní exekutivy se setká s grónským premiérem Jensem Frederikem Nielsenem a dánskou premiérkou Mette Fredriksenovou a podepíše deklaraci o bezpečnosti a spolupráci mezi EU a Grónskem. Síkela byl v Grónsku už v květnu, tehdy ostrovu přislíbil větší investice z unijních fondů.






Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.



V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem Kuzněcovem, který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám. Očekává se nejdříve v roce 2027, do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



Sněmovna ve středu opět schválila návrh zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává politizace státní správy. Předloha nahradí od listopadu nynější zákon o státní službě.



Po dvaceti šesti natáčecích dnech režisér a scenárista Ivo Macharáček dotočil výpravnou pohádku s názvem Líné království. Poslední klapka padla v modletickém D1 Studios, kde vznikaly zásadní trikové scény s létajícím balónem. Pohádka o chytré princezně, pracovitém kováři a čarodějnici posedlé věčným mládím vstoupí do kin 11. března 2027.



Tři základní body pro měření úspěchu ve volbách. Ty si vytyčil místopředseda ODS a poslanec Karel Haas. Nejsilnější senátní klub může ještě strana zvládnout udržet. Vyhrát v Praze a v Brně a uspět v krajských městech se ale podle Haase nepodařilo. I proto nepovažuje komunální volby za úspěšné. V rozhovoru pro Aktuálně.cz přišla řeč i na padání hlav v ODS a důvěru v předsednictvo.