Dánská krajní pravice sílí. Díky islámu

Martin Novák Martin Novák
14. 2. 2006 0:01
Kodaň - Bouře kolem karikatur muslimského proroka Mohameda mění dánskou politickou scénu.
Volební plakát Dánské lidové strany hlásá, že až půjde tato dívka do důchodu, budou muslimové tvořit většinu obyvatel Dánska.
Volební plakát Dánské lidové strany hlásá, že až půjde tato dívka do důchodu, budou muslimové tvořit většinu obyvatel Dánska. | Foto: Aktuálně.cz

Čerstvý průzkum ukazuje, že krajně pravicová Dánská lidová strana, která považuje za hlavní nebezpečí země přistěhovalectví a islám, získává stále větší popularitu.

Tento trend je - přinejmenším od 11. září 2001 - patrný i v jiných evropských zemích. Protimuslimská rétorika krajně pravicových stran má úspěchy například ve Francii či Belgii.

Nový průzkum stranických preferencí zveřejnil shodou okolností list Jyllands-Posten, který jako první otiskl v září kresby proroka Mohameda. Podle něj by Dánskou lidovou stranu volilo už 17,8 procenta voličů, zatímco loni v únorových volbách získala 12 procent.

Tvrdost vůči imigrantům získává hlasy

Momentálně má strana ve 179členném dánském parlamentu (Folketingu) čtyřiadvacet křesel. Teď by jich získala dvaatřicet. Naopak sociální demokraté, kteří jsou vůči imigraci vstřícní, by podle průzkumu hodně ztratili.

"Lidová strana se blíží k tomu stát se druhou nejsilnější stranou v zemi. Zjevně získává mnoho hlasů díky krizi kolem karikatur Mohameda," píše se ve zprávě k průzkumu mínění.

Dánská lidová strana vždy stavěla svůj program na zpřísnění vstupních podmínek pro přistěhovalce. Současná vláda pak kromě jiného i pod tlakem lidovců přijala tvrdý zákon, který počet imigrantů mířících do Dánska omezil.

Spory se Švédskem

Kvůli tomu se Kodaň dostala do sporů se švédským sociálně demokratickým kabinetem, jehož imigrační politika je mnohem liberálnější.

Pia Kjaersgaardová, šéfka Dánské lidové strany.
Pia Kjaersgaardová, šéfka Dánské lidové strany. | Foto: Aktuálně.cz

"Pokud Švédové chtějí, aby se Stockholm, Göteborg nebo Malmö změnily na skandinávské Bejrúty s klanovými válkami, vraždami kvůli cti a skupinovým znásilňováním, nebudeme jim bránit. My ale vždy můžeme bariérou přehradit Öresundský most (ten spojuje od roku 2000 Švédsko s Dánskem - pozn. red.)," uvedla ke sporu šéfka Dánské lidové strany Pia Kjaersgaardová.

Rétorika vůči muslimům je hodně tvrdá. Představitelé lidovců například nazvali rodilé Dány, kteří konvertovali k islámu, za "morální zločince". Někteří politici strany také tvrdí, že nemá smysl rozlišovat mezi islámem a islamistickým terorismem, protože v tom vlastně žádný rozdíl není.

Část muslimů je nechtěným "spojencem" strany

Krajní pravici za současné krize nahrávají samotní muslimové. Dány pobouřil zejména známý imám Abú Laban, který hovořil jinak pro dánská a jinak pro arabská média.

V interview pro arabskou televizi al-Džazíra uvedl, že vítá muslimský bojkot dánského zboží. Krátcé poté zase řekl dánské televizi TV2: "Pokusím se muslimy přesvědčit, aby nebojkotovali dánské výrobky."

Dánský imám Abú Laban.
Dánský imám Abú Laban. | Foto: Aktuálně.cz

V pětimilionovém Dánsku žije přibližně 400 tisíc přistěhovalců nebo jejich potomků, z toho 180 tisíc muslimů. Dánská lidová strana vznikla teprve před deseti lety, ale její podpora s každými volbami stoupá.

I Le Pena volí tam, kde žijí imigranti

Na strachu z islámu "vydělávají" i krajně pravicové strany v jiných zemích. Například francouzská Národní fronta Jean-Marie Le Pena.

"Když se podíváte na volební mapu Francie, zjistíte, že nejvíce hlasů získává Le Pen tam, kde žije hodně přistěhovalců. V Paříži, Marseille, Štrasburku. Naopak tam, kde nežijí vůbec, nemá skoro žádné hlasy. Například v Bretani," tvrdí expert na francouzskou politiku Jan Eichler z pražského Institutu mezinárodních vztahů.

Protimuslimskou rétoriku v poslední době přitvrdily také Vlámský blok v Belgii a Britská národní strana. Ta má na plakátech fotografie londýnského metra a autobusu zničených loni v červenci při teroristických útocích.#reklama

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy