Dánská krajní pravice sílí. Díky islámu

Martin Novák Martin Novák
14. 2. 2006 0:01
Kodaň - Bouře kolem karikatur muslimského proroka Mohameda mění dánskou politickou scénu.
Volební plakát Dánské lidové strany hlásá, že až půjde tato dívka do důchodu, budou muslimové tvořit většinu obyvatel Dánska.
Volební plakát Dánské lidové strany hlásá, že až půjde tato dívka do důchodu, budou muslimové tvořit většinu obyvatel Dánska. | Foto: Aktuálně.cz

Čerstvý průzkum ukazuje, že krajně pravicová Dánská lidová strana, která považuje za hlavní nebezpečí země přistěhovalectví a islám, získává stále větší popularitu.

Tento trend je - přinejmenším od 11. září 2001 - patrný i v jiných evropských zemích. Protimuslimská rétorika krajně pravicových stran má úspěchy například ve Francii či Belgii.

Nový průzkum stranických preferencí zveřejnil shodou okolností list Jyllands-Posten, který jako první otiskl v září kresby proroka Mohameda. Podle něj by Dánskou lidovou stranu volilo už 17,8 procenta voličů, zatímco loni v únorových volbách získala 12 procent.

Tvrdost vůči imigrantům získává hlasy

Momentálně má strana ve 179členném dánském parlamentu (Folketingu) čtyřiadvacet křesel. Teď by jich získala dvaatřicet. Naopak sociální demokraté, kteří jsou vůči imigraci vstřícní, by podle průzkumu hodně ztratili.

"Lidová strana se blíží k tomu stát se druhou nejsilnější stranou v zemi. Zjevně získává mnoho hlasů díky krizi kolem karikatur Mohameda," píše se ve zprávě k průzkumu mínění.

Dánská lidová strana vždy stavěla svůj program na zpřísnění vstupních podmínek pro přistěhovalce. Současná vláda pak kromě jiného i pod tlakem lidovců přijala tvrdý zákon, který počet imigrantů mířících do Dánska omezil.

Spory se Švédskem

Kvůli tomu se Kodaň dostala do sporů se švédským sociálně demokratickým kabinetem, jehož imigrační politika je mnohem liberálnější.

Pia Kjaersgaardová, šéfka Dánské lidové strany.
Pia Kjaersgaardová, šéfka Dánské lidové strany. | Foto: Aktuálně.cz

"Pokud Švédové chtějí, aby se Stockholm, Göteborg nebo Malmö změnily na skandinávské Bejrúty s klanovými válkami, vraždami kvůli cti a skupinovým znásilňováním, nebudeme jim bránit. My ale vždy můžeme bariérou přehradit Öresundský most (ten spojuje od roku 2000 Švédsko s Dánskem - pozn. red.)," uvedla ke sporu šéfka Dánské lidové strany Pia Kjaersgaardová.

Rétorika vůči muslimům je hodně tvrdá. Představitelé lidovců například nazvali rodilé Dány, kteří konvertovali k islámu, za "morální zločince". Někteří politici strany také tvrdí, že nemá smysl rozlišovat mezi islámem a islamistickým terorismem, protože v tom vlastně žádný rozdíl není.

Část muslimů je nechtěným "spojencem" strany

Krajní pravici za současné krize nahrávají samotní muslimové. Dány pobouřil zejména známý imám Abú Laban, který hovořil jinak pro dánská a jinak pro arabská média.

V interview pro arabskou televizi al-Džazíra uvedl, že vítá muslimský bojkot dánského zboží. Krátcé poté zase řekl dánské televizi TV2: "Pokusím se muslimy přesvědčit, aby nebojkotovali dánské výrobky."

Dánský imám Abú Laban.
Dánský imám Abú Laban. | Foto: Aktuálně.cz

V pětimilionovém Dánsku žije přibližně 400 tisíc přistěhovalců nebo jejich potomků, z toho 180 tisíc muslimů. Dánská lidová strana vznikla teprve před deseti lety, ale její podpora s každými volbami stoupá.

I Le Pena volí tam, kde žijí imigranti

Na strachu z islámu "vydělávají" i krajně pravicové strany v jiných zemích. Například francouzská Národní fronta Jean-Marie Le Pena.

"Když se podíváte na volební mapu Francie, zjistíte, že nejvíce hlasů získává Le Pen tam, kde žije hodně přistěhovalců. V Paříži, Marseille, Štrasburku. Naopak tam, kde nežijí vůbec, nemá skoro žádné hlasy. Například v Bretani," tvrdí expert na francouzskou politiku Jan Eichler z pražského Institutu mezinárodních vztahů.

Protimuslimskou rétoriku v poslední době přitvrdily také Vlámský blok v Belgii a Britská národní strana. Ta má na plakátech fotografie londýnského metra a autobusu zničených loni v červenci při teroristických útocích.#reklama

 

Právě se děje

před 29 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy