Dalších 60 dnů rozhodne. Írán „ponížil nepřátele“, Izrael dál hrozí „plnou silou“

Po téměř čtyřech měsících od vypuknutí konfliktu oznámily Spojené státy a Írán rámcovou dohodu o zastavení bojů a otevření cesty k jednání o jaderném programu. Výsledek je ale nejistý a rozhodne dalších šedesát dní. Současně u jednacího stolu chybí Izrael, který část dohody nemusí přijmout.

Rámcový návrh dohody byl nejprve oznámen pákistánským premiérem Šehbázem Šarífem, který sehrál roli prostředníka. Následně jej potvrdily i Washington a Teherán. Právě Pákistán spolu s Katarem pomáhal koordinovat jednání mezi znepřátelenými stranami.

K posunu tak dochází téměř čtyři měsíce poté, co Izrael a Spojené státy provedly údery proti Íránu a zabily několik vysokých představitelů režimu. Následně se konflikt rozšířil do dalších částí Blízkého východu.

Podle amerických médií má nynější dohoda vést ke zrušení americké námořní blokády Íránu, znovuotevření Hormuzského průlivu a zahájení šedesátidenních technických jednání o íránském jaderném programu. Ta mají rozhodnout o budoucnosti íránského obohacování uranu i kontrole jeho zásob.

Izraelské obavy

Nechybělo přitom mnoho a místo oznámení mohla teoreticky přijít další eskalace. V neděli totiž Izrael udeřil v Libanonu a Írán se již připravoval v reakci zaútočit na Izrael. Podle amerického deníku New York Times však Teherán plánovanou odvetu zrušil na nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Trump následně ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Nemá žádný zas*aný úsudek,“ uvedl pro server Axios a řekl, že by měl být Spojeným státům více vděčný. Netanjahu podle něj postupoval způsobem, který mohl ohrozit celé jednání. Dodal, že „kdyby měl Írán jadernou zbraň, Izrael by nepřežil ani dvě hodiny“.

O rostoucích sporech Trumpa s Netanjahuem média informovala v posledních týdnech.

Potenciálně výbušnou součástí dohody je právě Libanon. Podle íránských i pákistánských představitelů totiž dohoda zahrnuje i ukončení „všech vojenských operací na různých frontách, včetně Libanonu“. Izrael ale dává najevo, že se svých pozic nevzdá.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že izraelská armáda zůstane na jihu Libanonu a v případě íránského útoku odpoví „plnou silou“, píše izraelský list The Times of Israel.

Izraelští představitelé mají „značné obavy“ i z dalšího důvodů. Dohoda totiž neřeší většinu původních izraelských válečných cílů. Například zničení íránských zásob balistických raket, ukončení podpory spojeneckých ozbrojených skupin a vytvoření podmínek pro pád režimu, píší izraelská média.

Vítězové

Podle Trumpa konflikt nicméně vedl k „přetvoření Blízkého východu ve prospěch Spojených států“, řekl americkým médiím.

Za vítěze se ale označuje i Teherán. Íránská armáda po oznámení dohody prohlásila, že „ponížila“ Spojené státy i Izrael. Ve stanovisku odvysílaném státní televizí ozbrojené síly Íránu uvedly, že „sionistický a americký nepřítel nemá jinou cestu než přijmout porážku a kapitulaci“.

Situaci komplikuje i vnitřní odpor v Íránu. Podle agentury Reuters část obyvatel během víkendu protestovala proti dohodě. Někteří demonstranti údajně skandovali „smrt kompromisníkovi“, což bylo zjevně namířeno proti íránskému ministru zahraničí Abbásovi Arákčímu.

Americký prezident dodal, že o budoucnosti příměří rozhodne i to, zda se podaří dosáhnout konečné dohody o jaderném programu.

Během následujících 60 dnů mají obě strany jednat o omezení obohacování uranu, jeho případném ředění a přísnějším mezinárodním dohledu. Írán souhlasil se zastavením rozšiřování programu, Spojené státy ale hovoří o cíli dlouhodobé demontáže jaderných kapacit. Výsledek tak zůstává otevřený.

Pokud se jaderné dohody nepodaří dosáhnout, Trump pohrozil, že vojenské útoky proti Íránu by mohly být obnoveny. Írán a USA mají budoucnost íránského obohacování dojednat během následujících šedesáti dnů.