Na oslavách 650. výročí založení západoněmeckého Solingenu útočil 26letý Syřan, kterého úřady identifikovaly jako Issu Al H. Do země přijel na konci roku 2022 a žádal o azyl, píše agentura Reuters. I když měl být deportovaný do Bulharska, nebyl k zastižení na ubytovně a v zemi zůstal.
Útočník se nakonec přihlásil na policii sám. "Jsem ten, koho hledáte…" řekl strážníkům v sobotu večer. Zavraždil tři lidi a dalších osm zranil. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát, která na sociální síti Telegram zveřejnila dvě videa údajně zachycující útočníka.
Německý kancléř Olaf Scholz v reakci na teror slíbil zesílit deportace přistěhovalců, omezit ilegální migraci a chce také zpřísnit zákon o držení zbraní. Přesto se šéf vlády a jeho vládní sociální demokracie nevyhnuly silné kritice opozičních stran.
"Už stačilo," reagoval na podle něj nedostatečné kroky vlády Friedrich Merz z opoziční CDU a zároveň představil vlastní vizi azylové politiky. Navrhuje například, aby se prodloužila doba, po které může cizinec žádat o německé občanství, uprchlíci by také nemohli žádat o azyl v Německu, pokud by se do země dostali přes jinou zemi Evropské unie. Německo by podle Merze mělo přestat přijímat uprchlíky ze Sýrie a Afghánistánu.
Šéf nejsilnější opoziční strany, která vévodí celostátním průzkumům veřejného mínění, by také zavedl trvalé kontroly na hranicích, schengenskému prostoru navzdory. Opatření by se tak dotklo i Čechů.
Podobná reakce přišla z krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). "Osvoboďte se a konečně se přestaňte vydávat nucenou cestou multikulturalismu," uvedl podle serveru Politico její lídr v Durynsku Björn Höcke.
Za poslední měsíce jde už o několikátý útok nožem, který spáchal přistěhovalec. V červnu pobodal tři fotbalové fanoušky v německém Wolmirstedtu muž z Afghánistánu. Na konci května zase napadl neúspěšný žadatel o azyl policistu v Mannheimu, který na následky zranění zemřel.
Otázka migrace se tak opět stala tématem nadcházejících voleb, které se uskuteční na začátku září ve třech spolkových zemích na východě Německa. Podle průzkumů ve dvou z nich vede antiimigrační AfD, následovaná Merzovou CDU.
Bez velkých nožů na veřejnosti
Německá policie uvedla, že od roku 2000 došlo k desítkám islamisticky motivovaných útoků. Největší z nich se odehrál v roce 2012 na vánočním trhu v Berlíně a zemřelo při něm dvanáct lidí, včetně jedné Češky. "Riziko násilných činů motivovaných džihádisty zůstává vysoké. Spolková republika Německo zůstává přímým cílem teroristických organizací," uvedl podle agentury Reuters úřad federální kriminální policie ve zprávě z počátku roku.
Zároveň v Německu roste počet útoků spáchaných nožem: mezi lety 2022 a 2023 stouplo jejich množství o šest procentních bodů. Kriminalisté loni vyšetřovali téměř devět tisíc případů napadení nebo vyhrožování nožem, uvádí britský list The Guardian. Letos by opět mohlo dojít k nárůstu - jedna z berlínských nemocnic uvádí, že jen v první polovině letošního roku personál ošetřoval mezi 50 a 55 lidmi napadenými nožem. To je zhruba stejně jako za celý loňský rok.
Delší dobu už se proto v Německu diskutuje o potřebě přísnějších opatření. Naposledy o nich hovořila necelé dva týdny před teroristickým útokem v Solingenu ministryně vnitra Nancy Faeserová. "Brzy předložíme příslušné změny zákonu o zbraních," prohlásila 11. srpna. Vláda v Berlíně by mohla zakázat ve veřejném prostoru nosit nože s delší čepelí, než je šest centimetrů.
"Stane se to velmi rychle," ujistil šéf německé vlády Olaf Scholz po zatím posledním útoku.
Kriminolog Dirk Baier se však domnívá, že zákon požadovanou úlevu nepřinese, protože jeho dodržování je stále závislé na velikosti policejního sboru. Důležitější je podle něj vzdělání mladých. "Problém se se zákony nevyřeší. Jde o sociální problém a musíme na něj odpovědět odpovídajícím sociálními opatřeními," cituje ho The Guardian.
