Ruské letectvo utrpělo na základně Engels další těžkou ránu. Při ukrajinském úderu byl zasažen strategický bombardér Tu-95MS, ze kterého Moskva odpaluje střely s plochou dráhou letu. Podle satelitních snímků má letoun odtržené křídlo. Pro Rusko jde o nenahraditelnou ztrátu: výroba legendárního stroje skončila v roce 1992 a počet provozuschopných kusů klesl z původní šedesátky na třicet sedm.
Podle dostupných satelitních snímků má letoun vážně poškozené, až odtržené pravé křídlo. K akci se přihlásila ukrajinská služba SBU.
Není to první útok na klíčovou ruskou základnu, vzdálenou 600 kilometrů od ukrajinských hranic. V prosinci 2022 využili Ukrajinci k vůbec prvnímu útoku modifikované sovětské průzkumné drony Tu-141. Následovaly masivní dronové nálety v březnu 2024 zaměřené na sklady munice a palivové nádrže. Nejúspěšnější byla operace Pavučina z roku 2025, při níž byl koordinovaným útokem na základny Engels, Šajkovka a Olenja vyřazen z provozu rekordní počet devíti strategických letounů.
Tu-95 je z technického hlediska unikátní typ. Jeho prototyp poprvé vzlétl už v roce 1952. Verze MS, kterou Rusové využívají dnes, sice sjížděla z výrobních linek v osmdesátých a devadesátých letech, základní konstrukce ale zůstala zachována.
Pohon zajišťují čtyři turbovrtulové motory s dvojicemi protiběžných vrtulí, jejichž špičky přesahují rychlost zvuku. To z Tu-95 dělá jedno z nejhlučnějších letadel v historii – charakteristický hluk jeho motorů dokázaly v minulosti zachytit i podmořské sonary ponorek NATO, když bombardér přelétal nad oceánem. Mimořádný výkon motorů zároveň umožňuje dosáhnout rychlosti přes 900 kilometrů v hodině a dolet až 10 000 kilometrů bez nutnosti doplňovat palivo.
V současném konfliktu tyto stroje nelétají přímo nad cíl, ale slouží jako vzdušné odpalovací platformy pro střely s plochou dráhou letu, které vypouštějí z hloubi ruského vzdušného prostoru.
Počet provozuschopných kusů však systematicky klesá. Před začátkem invaze disponovalo Rusko přibližně šedesáti bombardéry Tu-95MS. Po sérii ukrajinských útoků se flotila výrazně ztenčila. Podle odborného portálu Defence-ua má Moskva v současnosti k dispozici zhruba 37 provozuschopných letounů. Vzhledem k neexistující sériové výrobě znamená každý vyřazený stroj trvalé oslabení ruské strategické kapacity.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Dobře se zasmějeme.“ Hřib o paktu s ANO, rýpl si i do neúčasti prezidenta u voleb
Piráti po komunálních volbách v Praze do koalice s hnutím ANO nepůjdou. Jejich předseda a bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib v rozhovoru říká, že pokud by taková nabídka přišla, „společně se tomu velice dobře zasmějí“. Mluví také o dostupném bydlení, vyšším zdanění prázdných bytů nebo o tom, jakou roli chce po volbách hrát v pražské politice.
„S tím morem je to podivné,“ říká Prymula. Rusové možná tají únik jiného patogenu
„V Rusku je možné úplně všechno. Proto jsou tak nervózní Američani,“ komentuje dohady nad šířením moru na ruské Sibiři epidemiolog Roman Prymula. Podivné je podle něj to, že se mor zkoumal v tamní laboratoři – nemoc je totiž staletí známá a dobře popsaná. Otazníky vyvolává i to, že nebyla výzkumnice pracující s morem naočkovaná.
Tohle policista nečekal. Afghánci měli občanky na jméno českého krále. A nejen to...
Dva afghánští ilegální imigranti se už viděli ve vysněném Německu. Na letišti v chorvatském Splitu ale policistu na první pohled zaujaly jejich dokumenty. Muži viditelně středoasijského vzhledu mávali chorvatskými občanskými průkazy, aniž by uměli slovo chorvatsky. Především ale policistu zarazila jména dvou afghánských bratrů.
Chyby, které můžou vyjít draho. Experti radí, jak srazit rostoucí platby za energie
Rostoucí ceny energií opět straší české domácnosti. Plyn i elektřina od začátku roky významně zdražily. Redakce Aktuálně.cz proto zjišťovala u expertů a analytiků, které kroky se teď vyplatí, kde ušetřit a jaké chyby mohou vyjít draho.
Jednání se Spojenými státy nemají smysl, prohlásil íránský prezident
Jednání se Spojenými státy nemají smysl, prohlásil v pondělí podle íránské tiskové agentury Fars íránský prezident Masúd Pezeškján při setkání s arménským ministrem zahraničí Araratem Mirzojanem.