


Rusům se už brzy může zkomplikovat cestování do zahraničí. Letenka a platný pas jim totiž nemusí stačit. Kreml podle médií zvažuje návrat systému výjezdních doložek známého i ze socialistického Československa. Do členských zemí NATO by navíc Rusové mohli cestovat pouze organizovaně a po předem schválené trase.

S informací přišel ruský investigativní server Možem objasnit, který se odvolává na nejmenované zdroje z diplomatických kruhů a z okolí prezidentské administrativy.
Ruské ministerstvo zahraničí má podle nich nyní připravovat návrh zákona, který má pod záminkou posílení bezpečnosti ruských občanů v zahraničí zavést takzvaná turistická výjezdní víza. Tedy obdobu někdejší československé výjezdní doložky.
Nejpřísnější pravidla by se měla vztahovat na státy Severoatlantické aliance. Do zemí NATO by Rusové mohli vycestovat pouze jako součást organizované skupiny čítající nejméně deset osob. A navíc jen po trase, kterou by předem schválily úřady. Podobný režim platil za Sovětského svazu při cestách do západních zemí.
U ostatních států, jejichž seznam ministerstvo teprve připravuje, by sice měla zůstat možnost individuálního cestování, i v těchto případech by ale ruský občan potřeboval obdobu výjezdní doložky.
„Nemělo by už být možné jednoduše koupit letenku a odletět. Stát musí dát souhlas,“ cituje Možem jeden ze svých zdrojů.
Pro většinu obyvatel Sovětského svazu byla cesta do zahraničí výjimečnou událostí. V roce 1935 režim Josifa Stalina přijal zákon, který útěk za hranice označil za vlastizradu trestanou smrtí. Až do rozpadu Sovětského svazu pak občané pro většinu zahraničních cest potřebovali výjezdní povolení a museli projít schvalovacím řízením.
O možném návratu této praxe se začalo mluvit už v roce 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí však tehdy spekulace odmítlo s odvoláním na článek 27 ruské ústavy, který občanům zaručuje právo svobodně opustit zemi i se do ní vrátit.
Možnost vycestovat do zahraničí už dnes v Rusku není samozřejmostí pro každého. Od roku 2023 platí zákon o elektronických povolávacích rozkazech, který umožňuje úřadům okamžitě zakázat vycestování každému, komu byla doručena elektronická předvolávací výzva do armády.
Pokud se dotyčný do 30 dnů nedostaví na vojenskou správu, přichází nejen o možnost opustit Rusko, ale také o právo řídit automobil, získat úvěr, registrovat podnikání nebo nakládat se svým majetkem.
Ruská ústava zároveň umožňuje zavést plošný zákaz vycestování i během stanného práva. To nyní platí na ukrajinských územích kontrolovaných Kremlem, připomíná ruský exilový server The Moscow Times.
Pokud by se informace o připravovaném zákonu potvrdily, šlo by o nejvýraznější omezení svobody cestování ruských občanů od rozpadu Sovětského svazu. Zatím se však ruské úřady k informacím nevyjádřily.
Rusové i navzdory válce stále cestují do zahraničí ve velkém. Výrazně se ale změnily cílové destinace a turistický ruch se po roce 2022 víceméně přesunul mimo Evropu.
Podle údajů Pohraniční služby ruské tajné služby FSB podnikli Rusové v roce 2025 celkem 13,4 milionu turistických cest, což představovalo meziroční nárůst o téměř 16 procent.
Podle FSB je nejpopulárnější destinací Turecko, následují Spojené arabské emiráty, Egypt a Čína. Na oblibě získávají i destinace v jihovýchodní Asii, jako jsou Vietnam nebo Thajsko.
Turecko navíc funguje jako hlavní přestupní uzel pro cesty Rusů do Evropy, protože přímé lety mezi Ruskem a EU zůstávají přerušené.
Podle Asociace ruských cestovních kanceláří (ATOR) Rusové v roce 2024 podnikli do Evropy kolem 1,4 milionu cest. Nešlo ale jen o dovolené – statistika zahrnuje také služební cesty, návštěvy příbuzných, studijní pobyty nebo cesty do vlastní nemovitosti.
Podle Evropské komise vydaly státy schengenského prostoru v roce 2024 ruským občanům kolem půl milionu víz. Před válkou, v roce 2019, jich přitom bylo více než čtyři miliony. Nejvíce žádostí vyřizují Itálie, Francie, Španělsko a Řecko. Pro Francii a Itálii se navíc otázka ruského turismu stala i jednou z překážek ve schvalování dalšího balíku protiruských sankcí.
Naopak Česko, Polsko a pobaltské státy turistická víza Rusům vydávají jen ve výjimečných případech.



Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.



Nad Tichým oceánem v pátek vznikla tropická bouře a na hlavním ostrově Havaje bylo kvůli tomu vydáno varování před možným hurikánem. Tropická bouře Lala by na Havaj mohla o víkendu přinést silný déšť a způsobit záplavy. Informuje o tom agentura AP.