


Sjezd sudetských Němců by se mohl v budoucnu konat střídavě v Bavorsku a Česku. Bavorské veřejnoprávní stanici BR to na sjezdu v Brně řekl předák sudetských Němců Bernd Posselt. V řadě českých měst už podle něj místní projevili o pořádání sjezdu zájem. Setkání v Brně v pondělí po čtyřech dnech skončilo uctěním památky obětí nacismu. Krajanské sdružení následně sjezd označilo za historický průlom.

Podle německého listu Süddeutsche Zeitung byla celková atmosféra sjezdu navzdory protestům pokojná a nálada srdečná.
V příštím roce se podle Posselta sjezd sudetských Němců uskuteční opět v Německu, a to v Norimberku. O pořádání některého z příštích sjezdů podle něj ale usiluje „několik českých měst“. Jako příklad uvedl Cheb, kde podle něj příslušnou občanskou iniciativu vede bývalý starosta města Antonín Jalovec. „Dokázal bych si představit, že v budoucnu se Sudetoněmecký sněm bude konat střídavě v Bavorsku a v České republice,“ dodal Posselt.
Jalovec se proti zmíněné informaci, že je vůdcem iniciativy připravující sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Chebu, případně v jiném českém městě, důrazně ohradil. „Není to pravda, nic takového nechystám,“ napsal Jalovec ČTK. Také na síti Facebook dementoval, že by byl členem či dokonce hybnou silou takové iniciativy.
„Ano, vítám smíření Čechů a sudetských Němců, potěšilo mě i konání nedávného sněmu v Brně a uvítal bych i jeho opakování jinde v ČR včetně Chebu, krásného historického města s německými i českými kořeny. Žádnou aktivitu v tomto směru ovšem nevyvíjím a vyvíjet nehodlám,“ dodal.
Sjezd v Brně označil nejvyšší představitel sudetských Němců za „skvělý“ a za „jednu velkou oslavu přátelství a smíření“. Posselt ocenil otevřenou debatu o společné kultuře a dějinách Čechů a sudetských Němců, ale i „o strašlivých zločinech nacistů a o zločinu vyhnání“. „Myslím si, že tato široká debata měla velký terapeutický význam,“ dodal.
Za osobní vrchol sjezdu pak Posselt v rozhovoru s BR označil čtvrteční pietu za oběti holokaustu na brněnském hlavním nádraží, na kterém se setkal s Evou Paddockovou a Milenou Grenfell-Bainesovou. Obě patří k dětem, které před hrůzami holokaustu zachránil Nicholas Winton. „Jedna z nich mi řekla, že přijela jen proto, aby mi potřásla rukou. To mě rozplakalo,“ dodal Posselt.
V tiskové zprávě rozeslané po skončení sjezdu Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) uvedlo, že první sjezd na území Česka byl „historickým průlomem“. „Co se dříve zdálo být nemyslitelným, se stalo skutečností. Brno se stalo místem, kde se sudetští Němci a Češi společně přihlásili k porozumění mezi národy a ke sjednocené Evropě,“ uvedlo sdružení.
Podle předního německého listu Süddeutsche Zeitung byla na sjezdu sudetských Němců v Brně navzdory protestům atmosféra pokojná a nálada srdečná. „Je možné 80 let po válce dosáhnout usmíření? Sudetoněmecký sněm v Česku dává naději,“ uvedl list SZ.
Také podle veřejnoprávní televize ZDF sjezd navzdory vyhrocené politické debatě a nesouhlasu části české společnosti vyslal signál smíření. V příspěvku na svém zpravodajském webu ZDF připomíná okolnosti sjezdu, který se poprvé konal v Česku. Uvádí mimo jiné, že vyvolal „vyhrocenou politickou debatu“ a připomímá, že do Brna dorazil v sobotu německý ministr vnitra Alexander Dobrindt a v neděli na hlavním shromáždění promluvil bavorský premiér Markus Söder.
Redaktor bavorské veřejnoprávní stanice BR ve čtvrthodinové reportáži, v níž hovořil i s Posseltem, označil sjezd za „historický milník“, proti kterému protestovali „čeští nacionalisté“. Také podle webu Deutsche Welle byla nakonec atmosféra v Brně o víkendu uvolněnější, než mnozí očekávali. Rovněž tento web nicméně připomíná, že se v moravské metropoli proti sjezdu demonstrovalo a protestující vyčítali sudetským Němcům údajné snahy o revizi dějin.
Do moravské metropole sudetské Němce pozvala iniciativa Meeting Brno, která organizuje stejnojmenný festival. Sjezd pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Česká Poslanecká sněmovna se hlasy vládních stran ANO, SPD a Motoristů minulý týden postavila proti konání sjezdu v Česku.



Bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve středu oznámil, že se vzdal poslaneckého mandátu, protože dostal nabídku přejít do služeb čínské automobilky BYD. Szijjártó až dosud zastupoval v parlamentu stranu Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána, která po drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách přešla do opozice.



Od příštího roku by na tuzemské podnikatele měla opět dopadnout elektronická evidence tržeb (EET). Má jít o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Příslušný zákon o EET ve středu přijala Sněmovna. Musí ji ale ještě projednat Senát a podepsat prezident.



Tadej Pogačar i na Tour de France pokračuje v duchu předchozích výkonů z této sezony a konkurenci nemilosrdně válcuje. Zatím se nechytá ani jeho věčný rival Jonas Vingegaard. „Ještě je to otevřené,“ namítá v rozhovoru expert Lubor Tesař. Bývalý cyklista a mistr republiky Slovince obdivuje, ale některé jeho kroky nechápe.



Požadavek premiéra Andreje Babiše, aby prezident Petr Pavel fakticky mlčel a nijak nekritizoval vládu, zůstane nevyslyšený. Když se Aktuálně.cz prezidenta zeptalo, co na požadavek Babiše říká a proč skutečně v některých případech kritizuje počínání vlády, Pavel své vystupování hájil. Zároveň oznámil, že v tom míní pokračovat, protože má obavy o směřování země.



Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.