Dagestánci se na protestech perou s policisty. V Rusku se mluví o zavření hranic

Martin Novák Martin Novák
26. 9. 2022 14:31
Někteří Rusové se vzpírají mobilizační vyhlášce a protestují. Od minulé středy, kdy prezident Vladimir Putin oznámil takzvanou částečnou mobilizaci, žháři v Rusku zapálili jedenáct vojenských komisariátů. Jde o budovy, kde se mají hlásit lidé, kterým přijde povolávací rozkaz.
Protesty v Moskvě proti mobilizaci - ilustrační foto.
Protesty v Moskvě proti mobilizaci - ilustrační foto. | Foto: Reuters

V Dagestánu na jihu Ruska se o víkendu konaly velké protesty, policie zatkla přes sto lidí. Protestuje se také v Jakutsku na Dálném východě a ve městě Omsk na Sibiři. Ruské sociální sítě jsou plné videí z míst, kde se policisté perou s civilisty.

V Dagestánu demonstranti blokovali silnice. Právě Dagestán a Jakutsko jsou oblasti, ze kterých zahynulo ve válce na Ukrajině mnoho lidí, napsala stanice BBC ve své ruskojazyčné verzi.

Gubernátor Dagestánu Sergej Melikov na sociální síti Telegram napsal, že se "při mobilizaci staly chyby". Rozkaz totiž obdrželi i otcové nezletilých dětí, ačkoliv ministr obrany Sergej Šojgu tvrdil, že těch se mobilizace netýká.

V dagestánské metropoli Machačkale následně protestovaly stovky žen a podle svědků některé říkaly policistům: "Nejsme slepé. Víme, že válku začalo Rusko, že zaútočilo na Ukrajinu."

Někteří Rusové uvádějí, že nadproporční počet povolávacích rozkazů dostávají příslušníci národnostních menšin: Burjati, Dagestánci, Jakuti nebo Tataři. Podobné zprávy a statistiky o počtech mužů, kteří odjížděli válčit na Ukrajinu, přitom platily už před mobilizací. Čečenský prezident Ramzan Kadyrov mobilizaci v Čečensku dokonce odmítl s tím, že "jeho" republika poslala vojáků na Ukrajinu už dost.

Na Krymu ruské úřady nutí do armády příslušníky etnické menšiny krymských Tatarů. Podle organizace Krym SOS tvoří Tataři třináct procent populace poloostrova, ale devadesát procent mobilizovaných jsou Tataři.

Stovky tisíc lidí prchají

Rusové ale nechodí pouze protestovat. Ve městě Usť-Ilimsk v Irkutské oblasti na jihovýchodní Sibiři došlo v pondělí k vážnému incidentu. Pětadvacetiletý Ruslan Zinin tam vešel do budovy vojenského komisariátu se zbraní a několikrát vystřelil po řediteli Alexandru Jelisejevovi. Policie střelce dopadla, ředitel komisariátu je v nemocnici v kritickém stavu.

Podle ruskojazyčného opozičního serveru Meduza útočník neobdržel povolávací rozkaz, ale stalo se to jeho kamarádovi. Doma muž tvrdil babičce, že jde na komisariát přihlásit se do armády jako dobrovolník.

V Rjazani jižně od Moskvy se v pondělí zapálil muž na autobusovém nádraží a předtím křičel, že nepůjde válčit na Ukrajinu.

Na hraničních přechodech z Ruska do Kazachstánu a Gruzie se nadále tvoří dlouhé fronty automobilů. Fronta na přechodu Uralsk do Kazachstánu je podle svědků dlouhá přes třicet kilometrů. Podle zpravodaje agentury Reuters čekali Rusové o víkendu na vstup do Gruzie 48 hodin.

Deník Novaja Gazeta napsal, že od úterý přešlo ruské hranice přes 260 tisíc lidí. Kromě Gruzie a Kazachstánu míří také do Finska a Mongolska, lety do některých destinací jako Istanbul, Jerevan nebo Tbilisi jsou nadlouho dopředu beznadějně vyprodané.

Ruskými sociálními sítěmi se nyní šíří zvěsti, že kvůli exodu vláda ve středu uzavře hranice pro všechny muže. Byl by to podobný krok, jako v únoru učinila Ukrajina: od začátku války zemi nesmějí bez speciálního povolení opustit muži ve věku osmnáct až šedesát let.

Od neděle už také platí zákaz vjezdu a výjezdu bez povolení v Rostovské oblasti, která na západě Ruska sousedí s Ukrajinou.

Video: Rusové se bouří proti mobilizaci

Rusové se bouří proti mobilizaci. Muž v Irkutské oblasti postřelil šéfa vojenského komisariátu. | Video: Reuters, Asociated Press
 

Právě se děje

Další zprávy