Cukrovkářům svítá nová naděje: Buňky z vlastních varlat

Jakub Novák
14. 12. 2010 9:55
Mužům s diabetem I. typu se do budoucna rýsuje výrazná úleva
Nemocní s diabetem I. typu jsou doživotně závislí na pravidelných insulinových injekcích.
Nemocní s diabetem I. typu jsou doživotně závislí na pravidelných insulinových injekcích. | Foto: Reuters

Washington D.C. - Muži trpící cukrovkou I. typu si možná jednoho dne budou moci vytvořit vlastní buňky produkující insulin.

Ukázalo se, že buňky, z nichž se vyvíjejí spermie (spermatogoniální kmenové buňky), se po vyizolování z tkáně varlat dají přeprogramovat na buňky tvořící insulin. Právě tyto buňky jsou v případě diabetu I. typu ničeny imunitním systémem a tělo pak trpí jeho nedostatkem.

Úskalí léčby

Každá z doposud zkoušených možností léčby diabetu I. typu má své nevýhody. Například transplantace od mrtvých dárců často vede k odmítnutí tělem příjemce, dárců navíc není mnoho. Hit posledních let, indukované pluripotentní kmenové buňky (iPS buňky), pak mají u myší tendenci tvořit nádory (teratomy), nehledě na problémy plynoucí ze zavádění genů nutných k jejich přeprogramování.

Infobox

Diabetes I. typu je onemocněním, které vzniká náhle a vyznačuje se především žízní, častým močením, hubnutím a únavou.

Vlastní imunitní systém při něm napadá a ničí beta-buňky pankreatu, které tvoří insulin. Ten normálně z krve vychytává cukr a předává ho životně důležitým orgánům a tkáním.

Nedostatek insulinu vede ke zvýšenému množství glukosy v krvi, jež zůstává nevyužita. Místo toho se nadměrně spalují tuky. Dochází k hubnutí, únavě, později i ke zvracení. V moči se, jako produkty nadměrného zpracovávání tuků, objevují toxické ketony a případně může dojít i ke ketoacidotickému komatu.

Kmenové buňky (opět) v hlavní roli

Místo použití iPS buněk se tak vědci obrátili přímo k těm, které mají potenciál požadovanou tkáň vytvořit - v tomto případě právě ke zmiňovaným časným předchůdcům spermií. Ty po vyjmutí z mužských pohlavních orgánů nejsou už dále směrovány k vývoji spermií, ale mohou dát vznik téměř jakékoliv jiné tkáni (proto jsou označovány jako pluripotentní, "kmenové").

Výzkumný tým odebral jeden gram tkáně z mužských varlat, z kterého pak vyprodukoval kolem jednoho milionu požadovaných kmenových buněk. Ty vykazovaly mnoho znaků typických pro normální beta-buňky Langerhansových ostrůvků, které produkují insulin. Tyto lidské buňky poté vědci vložili do diabetických myší.

Konec doživotním injekcím?

Po dobu jednoho týdne, která se během dalších pokusů podstatně prodloužila, se pak u těchto hlodavců vrátila hladina cukru do normálu, což znamená, že tyto buňky produkovaly dostatečné množství insulinu.

Výzkum vědců z Georgetown University Medical Center, který vedl docent G. Ian Gallicano, tak nabízí možnost mužům trpícím diabetem I. typu si v budoucnu vytvořit nové, tělu vlastní, buňky produkující insulin.

Výsledky této studie byly představeny na 50. výročním shromáždění americké společnosti pro buněčnou biologii ve Filadelfii.

Následky diabetu jsou velmi rozsáhlé.
Následky diabetu jsou velmi rozsáhlé. | Foto: Wikimedia Commons

Nemoc mladých

Diabetes I. typu obvykle postihuje mladé lidi do 35 let, ale může k němu dojít i v pozdějším věku. Jeho příčiny jsou převážně genetického původu, ale spolu s nimi se uplatňují i vnější vlivy, jako například prodělané virové infekce.

V roce 2009 bylo v České republice evidováno více než 55 tisíc diabetiků I. typu.

Pacienti trpící diabetem I. typu jsou v současnosti závislí na doživotním pravidelném příjmu insulinu a dodržování zvláštní diety.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 26 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 52 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy