Čtyři lékaři na 13 000 pacientů. Tak léčí rakovinu v Gaze

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
4. 5. 2014 18:20
Mnozí nemocní touží po léčbě v Izraeli, ale uvíznou v byrokratické síti mezi vládami v Gaze a Ramalláhu.
Aplikace cytostatik.
Aplikace cytostatik. | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

Ramalláh - Až třináct tisíc pacientů s rakovinou na čtyři onkology. Takový je podle jednoho z odhadů poměr nemocných a lékařů-specialistů v Pásmu Gazy.

Tvrdí to alespoň lékař Mohammed Hamdán ze Sdružení Basmat Amal pro léčbu rakoviny v Gaze, která údaj přinesla.

Cestu k léčbě přitom pacientům ztěžuje nejen dlouhodobě vyhrocená situace v regionu, ale i rozepře mezi rozdvojenými palestinskými úřady, jež ovládají hnutí Hamás a Fatah.

Mnozí z nemocných kvůli špatným podmínkám vzhlížejí k možnosti léčby v sousedním Izraeli, ale uvíznou v "byrokratické" síti mezi vládami v Gaze a v Ramalláhu, hlavním městě na Západním břehu Jordánu.

Drahá léčba s nejistými výsledky

Podle Hamdána léčbu pacientů s rakovinou ovlivňuje i způsob, jakým na ně společnost nahlíží. Léčba je drahá a naděje na uzdravení je mnohdy mizivá, nebo dokonce žádná.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

"To je důvod, proč pro ně obecně nejsou k dispozici všechny léky. Ale to, co to komplikuje, je, že vláda v Gaze věří, že náklady na léčbu pacientů s rakovinou by měl nést její protějšek v Ramalláhu," cituje lékaře libanonský server Al-Akhbar.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze se brání tím, že o převozu pacientů primárně rozhoduje jeho resortní protějšek na Západním břehu Jordánu. Ne všechny pacienty navíc Izrael přijme.

Konexe na obou místech

Dostat se k smysluplné léčbě v židovském státě tak vyžaduje konexe na obou úřadech, jak pod pseudonymem Khalil Ahmed vysvětluje otec pětiletého syna trpícího rakovinou. Jméno serveru nesdělil, protože se bojí, aby tím léčbu svého dítěte neohrozil.

"Poté, co jsem využil svých kontaktů na obou místech, dostal můj syn ošetření s nadějí, že na něj půjde znovu," uvedl s tím, že jejich rodina měla velké štěstí.

"Mnozí lidé, kteří potřebují získat podpis kvůli formuláři, zůstanou chyceni mezi Gazou a ministerstvem v Ramalláhu. To, že jsem měl kontakty na obou místech, zachránilo mého syna před osudem mnoha pacientů, které vidím umírat s tím, že čekají na příkazy k převodu."

V Pásmu Gazy podle něj není vyhovující instituce, která by se o onkologické pacienty dokázala vhodně postarat.

Jeho syn tak stále nemá vyhráno. "Neustále běhám mezi různými laboratořemi a každá nová diagnóza se liší od té předchozí. Mám pocit, jako by mi můj syn umíral, zatímco ho pořád svírám v náručí."

Lékaři se obávají hněvu rodin

Posílat pacienty do zdravotnických zařízení za hranicemi mnohdy upřednostňují i palestinští lékaři, kteří se bojí nátlaku ze strany rodin nemocných. "Neexistuje síť, která by lékaře před jednáním některých rodin chránila," tvrdí Mohammed Hamdán.

Foto: Martin Žucha

Poslat nemocného za hranice tak může být i způsobem, jak lékaře i samotné ministerstvo před případným hněvem ochránit.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spadá množství pacientů s rakovinou na počet obyvatel do celosvětového průměru. Radván Bardúd ze zdravotnického informačního úseku při ministerstvu uvedl, že rakovinou trpí přes 80 lidí na 100 000 obyvatel Gazy.

Hamdán ale oponuje s tím, že žádný skutečný statistický průzkum ministerstvo neprovedlo. Odhady mezi až 13 000 onkologickými pacienty přineslo Sdružení Basmat Amal.

Omezený rozpočet

Posledním činem, který palestinští činitelé pro pacienty s rakovinou v Gaze udělali, bylo podle sdružení to, že ještě osekali rozpočet určený na léčbu.

Náměstek z ministerstva v Ramalláhu, který má podle nich zredukování rozpočtu na svědomí, hájil škrty nutností "zmírnit finanční krizi ministerstva a ulevit mu od placení za léčbu pacientů s rakovinou v Gaze", píše server s tím, že pro nemocné to představovalo katastrofickou zprávu.

 

Právě se děje

Další zprávy