Koronavirus ve Stockholmu rozšířili nicnetušící Somálci. Vláda je včas nevarovala

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
2. 4. 2020 15:33
Aniž by to tušili, koronavirus ve Stockholmu zřejmě rozšířili tamní taxikáři somálského původu. O nové nákaze nevěděli a švédská vláda je včas neinformovala způsobem a jazykem, jemuž by rozuměli.
Informace o pandemii koronaviru v somálštině v centru Stockholmu.
Informace o pandemii koronaviru v somálštině v centru Stockholmu. | Foto: Reuters

Upozorňuje na to investigativní materiál švédského listu Expressen. Reportérka Frida Sundkvistová v něm poukazuje na to, že lidé z chudších čtvrtí Stockholmu, kde žije řada přistěhovalců, jsou nepoměrně častěji zastoupeni mezi švédskými oběťmi nemoci Covid-19. Důvodem má být právě podcenění kampaně mezi cizineckými komunitami v metropoli. 

Podle zjištění deníku vláda nechala vytisknout první letáčky o rizicích nákazy a hledání zdravotnické pomoci v jiných jazycích než ve švédštině až téměř dva týdny po prvním úmrtí na koronavirus v zemi. Obětí byla přitom starší žena z chudinské čtvrti Stockholmu, kde žije mnoho imigrantů ze Somálska. Z prvních patnácti zemřelých na Covid-19 ve Stockholmu pak bylo celkem šest Somálců a během jednoho týdne se toto číslo zdvojnásobilo.

"Už 2. února, pět týdnů před úmrtím prvního člověka, vláda označila koronavirus za sociálně nebezpečnou nemoc. Navzdory týdnům příprav ale přišly první překlady informací do cizích jazyků až v polovině března," píše Expressen.

Mezi prvními nakaženými ve Švédsku pak byli často lyžaři, kteří se vrátili z dovolené v italských nebo rakouských Alpách. Jejich trasu se vláda snažila zmapovat a lidi, kteří s nimi přišli do styku, nechala otestovat. "Ti, kdo je ale vezli domů z letiště, byli taxikáři často somálského původu. Z nich nebyl kontaktován nebo poslán na testy nikdo," upozorňuje reportérka Frida Sundkvistová.

Tekoucí voda a mýdlo jako luxus

Vyšší počet infikovaných v chudších přistěhovaleckých čtvrtích švédské metropole se dává do souvislosti s tím, že cizinci často zastávají práce, které se nedají dělat z domova přes počítač - typicky právě taxislužba. A také tím, že mezi přistěhovalci častěji žijí všechny generace pospolu, riziko přenosu nákazy na nejohroženější skupiny je proto vysoké.

Nynější epidemie tak ukazuje, že i zdánlivé samozřejmosti v Evropě jednadvacátého století jako včasné informace nebo jen mytí rukou mýdlem, jsou stále výsady, které si nemůže dovolit každý. Zejména na to druhé poukázal text na serveru Brussels Times, který se věnuje evropským Romům

Autor článku Marius Tudor, poradce v otázkách romské menšiny pro Evropský parlament, upozorňuje, že pro mnohé obyvatele romských osad v zemích východní Evropy je tekoucí pitná voda a mýdlo luxus. 

Řada Romů zejména v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku odjíždí za výdělkem za hranice a riziko, že se nakazí, je tak vyšší než u zbytku populace. Protože zároveň často nedosáhnou na zdravotní péči a pohybují se celkově mimo dosah státu, je i vysoké riziko, že infekci budou nekontrolovaně roznášet dál.

Brussels Times zároveň varuje před nárůstem rasismu a xenofobie vůči Romům, kteří jsou částí obyvatel a politiků obviňováni ze zavlečení nákazy do země. "Na Slovensku starosta Košic varoval obyvatele právě před tím, že koronavirus mohou roznést tamní Romové, které nazval sociálně nepřizpůsobivými lidmi," tvrdí Marius Tudor. "V několika vesnicích v Rumunsku pak lidé přivolali policisty a žádali je, aby místní Romy zavřeli do věznic, aby se zabránilo šíření infekce," pokračuje.

Server proto vyzývá k zesílené informační kampani mezi znevýhodněnými komunitami a apeluje na to, aby politici v dotčených zemích alespoň připojili romské osady ke zdroji pitné vody.

 

Právě se děje

Další zprávy