"Pokud někoho urazilo něco, co jsem za posledních pět let nebo i v kampani řekl, přijměte prosím moji omluvu," prohlásil osmačtyřicetiletý Duda po svém znovuzvolení. V čele Polska stane podruhé v řadě, ve volbách ho podpořilo 51,2 procenta voličů. K urnám v neděli přišlo skoro 70 procent voličů, nejvíc v novodobé historii země.
Druhý kandidát, liberální primátor Varšavy Rafal Trzaskowski z opoziční Občanské platformy (PO), skončil s 48,8 procenta hlasů. Těsný výsledek oficiálně potvrdí polská volební komise během pondělí nebo úterý.
Duda, kdysi relativně neznámý poslanec Evropského parlamentu, se v kampani spolehl na kombinaci příslibů štědrých sociálních programů a útoky na různé skupiny obyvatel, které podle něj ohrožují tradiční národní a křesťanské polské hodnoty.
Nyní slibuje, že pod "bílo-červenou polskou vlajkou je místo pro všechny". Analytik Wojciech Przybylski z polského think-tanku Visegrad Insight se přesto obává, že Dudova výhra bude mít škodlivé dopady na stav polské demokracie. "Pro Polsko je to zlomový okamžik. V posledních dvou až třech letech se útoky vládnoucího Práva a spravedlnosti na soudnictví a média, pokusy omezovat autonomii nevládních organizací nebo místních správ zpomalily. Teď mají příležitost nerušeně pokračovat další tři roky," uvedl Przybylski pro Aktuálně.cz.
Tak dlouho by se v zemi neměly konat parlamentní volby, ve kterých by opozice mohla ohrozit pevné postavení PiS. Strana kromě vlády, dolní komory parlamentu a nyní znovu i prezidentského úřadu přímo či nepřímo ovládá většinu institucí, včetně veřejnoprávních médií a státních firem. Podporuje ji i vlivná katolická církev.
Podle Víta Dostála, analytika z pražské Asociace pro mezinárodní otázky, Dudovo znovuzvolení znamená pro Polsko fakticky stabilitu. "Vláda se bude snažit dotáhnout ty změny, které už byly zahájené, zejména v soudnictví," popisuje. Kvůli reformám soudního systému, který podle kritiků ztrácí nezávislost, se s Varšavou soudí i Evropská komise.
"Pro vládu je to ale zároveň i odpovědnost. Čeká ji krize a nebude moct spoléhat na výmluvu nespolupracujícího prezidenta," vysvětluje Dostál.
Suverénní Polsko
Kaczyński, formálně řadový poslanec, ale neoficiálně nejmocnější politik v zemi, dlouhodobě usiluje o vytvoření "suverénního" Polska, jehož instituce by jednaly více podle přání vlády nebo lidu. "Pro změnu ústavy by ale potřeboval ústavní většinu v parlamentu, kterou nemá. Jednou z věcí, na které se nyní může zaměřit, jsou tak například zahraniční média," vysvětluje Dostál.
Během kampaně Duda kritizoval německé vydavatelství Axel Springer nebo švýcarský Ringier Holding, které v Polsku vydávají některé tituly. Ústředním nepřítelem Práva a spravedlnosti je navíc soukromá televize TVN, kterou vlastní americká společnost Discovery. Útočit na ni ale může být podle Dostála problém. "Pro Američany je to dobrá a vydělávající instituce a Poláci si naopak nechtějí USA znepřátelit, je to pro ně hlavní bezpečnostní garant. Takže ten manévrovací prostor je docela malý," dodává expert.
Duda se ve volební kampani prezentoval také jako obránce takzvané tradiční rodiny. Homosexualitu označil za "ideologii" srovnatelnou s komunismem a jeho podporovatelé varovali před Trzaskowským coby spojencem Židů v případných restitucích majetku.
Podle Dostála Duda tato témata především šikovně využil, aby svého populárního protikandidáta zdiskreditoval. "Pro Poláky to nejsou ústřední problémy jejich života. 51,2 procenta lidí Dudu nevolilo kvůli tomu, že by si přáli, aby se z Polska stalo homofobní peklo. Jiné věci jsou pro ně důležitější, sociální aspekty, důchody nebo důvěra ve vládu, že Polsko provede krizí," říká Dostál.
Podle něj to dokazuje i struktura voličů. Z průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že zatímco Dudu volili spíše zemědělci, dělníci, nezaměstnaní nebo důchodci, Trzaskowského podpořili podnikatelé a mladí lidé z měst.
"Témata jako LGBT fungují v Polsku jako u nás sudetští Němci. Zeptejte se na ně svého protikandidáta a najednou je z toho jeho nejdůležitější téma. Duda se prostě snažil ukázat, že Trzaskowskému na sexuálních menšinách, židovských organizacích, Němcích nebo uprchlících záleží víc než na tom, co Poláci doopravdy potřebují," dodává Dostál.
Rozdělené Polsko
Przybylski i Dostál se shodují, že i když Trzaskowski prohrál, jeho výsledek ukázal, že změna oproti směřování konzervativní vlády je možná. "Může se tím inspirovat i opozice v Maďarsku nebo Česku. Jeho strategie byla konzistentní, neodchýlil se od svých zásad, ani když se na svou stranu snažil získat voliče velmi rozdílných protikandidátů z prvního, červnového kola voleb," podotýká Przybylski.
Podle Dostála Trzaskowskému pomohlo také to, že místo zdůrazňování útoků vlády na nezávislost soudnictví nebo právní stát přišel s novými, vlastními tématy. "Mluvil o politické shodě a překlenování příkopů mezi lidmi, zároveň ale také o potřebě dohledu nad vládou, kterou není možné nechat úplně bez kontroly," vysvětluje Dostál.
Rafal Trzaskowski se nyní nejspíš vrátí do úřadu primátora Varšavy, který zastával před prezidentskou kandidaturou. Ještě před parlamentním hlasováním v roce 2023 čekají zemi regionální a místní volby. "Může v nich obhajovat svůj post, nebo se naopak začít připravovat na jinou pozici. Jeho prezidentská kampaň ale ukázala směr, kterým by se Občanská platforma mohla vymotat ze smyčky, v níž se pohybuje posledních pět let," dodává analytik Dostál.
