Co se stane letos: Uprchlíků přijde méně, Islámský stát prohraje v Iráku a Trump v USA

Martin Novák Martin Novák
4. 1. 2016 6:01
Soustavné bombardování, tlak kurdských sil i irácké armády a rovněž ekonomické vyčerpání příští rok Islámský stát oslabí. Zejména v Iráku, kde lze očekávat, že Kurdové a iráčtí vojáci uštědří IS několik porážek. V důsledku dohody mezi EU a Tureckem o lepší ostraze pobřeží Egejského moře a také kvůli opatřením Unie na jejích vnějších hranicích uprchlíků patrně příští rok o něco ubude, ale stále půjde o statisíce lidí.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ustojí spolková kancléřka Angela Merkelová kritiku za svoji politiku vůči uprchlíků, rozpadne se Islámský stát, zkolabuje Řecko? Nevíme, ale zkusili jsme udělat prognózu, jak by zhruba mohl svět v letošním roce vypadat.

Volby v USA vyhraje Clintonová nebo Rubio

Po čtyřech letech se vrací kolotoč primárek, předvolebních debat a na závěr - 4. listopadu - i voleb do Bílého domu. Neočekáváme, že Američané si v tento den vyberou za prezidenta Donalda Trumpa.

Největší šanci na úspěch dáváme jak v primárkách Demokratické strany, tak v samotných prezidentských volbách Hillary Clintonové. Pokud ale republikáni vyberou jako svého kandidáta floridského senátora Marca Rubia, bude mít on velkou šanci dostat se do Bílého domu.

Britové nenakročí ven z Evropské unie

Britové mají podle plánu premiéra Davida Camerona hlasovat v referendu o svém setrvání v Evropské unii příští rok. Premiér chce vyjednat reformy a změny, které by část pravomocí vrátily z Bruselu do Londýna.

Podle našeho názoru mu většina členských zemí vyjde vstříc a Britové v referendu většinou – byť možná těsnou – rozhodnou o tom, že zůstanou v EU.

Uprchlíků bude méně, ale stále mnoho

Loni překročilo hranice Evropské unie přes milion běženců. V důsledku dohody mezi EU a Tureckem o lepší ostraze pobřeží Egejského moře, kvůli opatřením unie na jejích vnějších hranicích a rovněž kvůli omezením zemí, jako jsou Německo či Švédsko, uprchlíků patrně tento rok o něco ubude. Stále však půjde o statisíce lidí. Zároveň ale mnoho členských států EU více žadatelů o azyl odmítne a bude je vracet zpět.

Merkelová kritiku a krizi ustojí

Spolková kancléřka je tvrdě kritizována odpůrci přijímání uprchlíků, že do značné míry může za to, kolik lidí do Evropy přišlo v tak krátké době. V samotném Německu ale odpor proti běžencům není tak silný, větší tlak například od bavorských politiků Merkelová ustojí.

Stejně tak Němci zvládnou i další statisíce lidí, kteří dorazí příští rok. Bez toho, aby výrazně rostla popularita radikálních euroskeptickích či krajně pravicových hnutí. K volbám půjdou Němci až příští rok.

Islámský stát bude oslaben, ale ne rozdrcen

Soustavné bombardování, tlak kurdských sil i irácké armády a rovněž ekonomické vyčerpání příští rok Islámský stát oslabí. Zejména v Iráku, kde lze očekávat, že Kurdové a iráčtí vojáci uštědří IS několik porážek. Je však nepravděpodobné, že by se takzvaný chalífát příští rok zcela zhroutil.

Asad zůstane prezidentem

Už v lednu mají začít mírové rozhovory mezi syrským režimem Bašára Asada a opozicí, šance na úspěch jsou ale malé. Prezident podporovaný Ruskem a Íránem nebude souhlasit s ničím, co by omezilo jeho moc, a jeho odpůrci nehodlají připustit, aby budoucnost země byla spojená s ním. Asada zachránila před blížícím se pádem ruská intervence a dokud ta potrvá, je pravděpodobné, že zůstane na svém místě.

Rusko-turecká rivalita poroste

Opačné názory na řešení konfliktu v Sýrii (Rusko je pro Asada, Turecko proti) a sestřelení ruského letounu 24. listopadu 2015 vyhrotily vztahy mezi Moskvou a Ankarou. Rusko přijalo ekonomické sankce proti Turecku. Budou gradovat, rétorika se vyostří, zřejmě dojde i na provokace ve vzduchu a na moři mezi silami obou států. Překvapením by nebylo odvolání velvyslanců.

Tsipras bude mít problémy doma v Řecku

Řecko se v létě po dramatických jednáních dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci má dostat během tří let až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). V eurozóně se udrželo a udrží i příští rok, ale premiér Alexis Tsipras bude čelit větším protestům a nespokojenosti doma. Včetně silných odborů a části vlastních voličů.

Situaci mu neusnadní příchod dalších stovek tisíc uprchlíků, poroste tlak některých zemí na vyloučení Řecka tentokrát ne z eurozóny, ale z takzvaného schengenského prostoru.

Policie zatkne v Evropě více islamistů

Sebevražední atentátníci a střelci, inspirovaní či přímo vedení Islámským státem, se nepochybně  pokusí zopakovat útoky, jaké se 13. listopadu 2015 odehrály v Paříži. Zpravodajské služby mnoha států budou v téměř neustálé pohotovosti. Zatýkání podezřelých islamistů či "navrátilců" ze Sýrie bude častějším jevem než dosud, stejně tak jako razie v bytech a domech, týkající se teroristických hrozeb.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Do ulic vyrazily desetitisíce Maďarů u přiležitosti výročí protisovětského povstání

Do budapešťských ulic v sobotu při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na dnešek svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby, ve kterých bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. "Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána," uvedla podle Reuters jedna z účastnic demonstrace. "Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři," dodala.

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, i když v ní jsou ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik. V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který by měl na dnešní demonstraci odpůrců vlády poprvé vystoupit jako oficiální kandidát na premiéra, píše Reuters.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Turecký prezident Erdogan chce kvůli výzvě k propuštění filantropa vyhostit deset velvyslanců

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu řekl, že velvyslanci deseti zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného filantropa Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby. Jde mimo jiné o velvyslance USA, Francie a Německa. Kavala je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a podílu na pokusu o převrat v roce 2016. Filantrop všechna obvinění odmítá. "Nařídil jsem našemu ministrovi zahraničí, aby co nejrychleji vyřídil prohlášení těchto deseti velvyslanců za nežádoucí osoby," řekla hlava státu při cestě do středního Turecka.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Začal soud v kauze italského exministra Salviniho. Je obžalován kvůli blokování vylodění zachráněných migrantů

U soudu v Palermu v sobotu začal proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.

Proces se de facto rozběhl už 15. září, okamžitě byl ale odročen na dnešní termín. Jednání, které začalo v 11:00, se týkalo procedurálních záležitostí, jako jsou žádosti o zařazení nových materiálů do soudního spisu a navrhovaného seznamu svědků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy