


Moskvu v sobotu – den před historickou schůzkou v Kyjevě – navštívili američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří jednali i s prezidentem Vladimirem Putinem. Otázky ale vzbuzuje přítomnost dalšího zástupce americké administrativy. Ruskou metropoli totiž navštívil i „sankční car“ Gene Lang. Zároveň se spekuluje o trojstranné schůzce Putina s jeho čínským a americkým protějškem.

Podle informací amerického serveru Axios zahrnovala delegace, která odcestovala do Moskvy na sobotní jednání s ruskými představiteli, také Genea Langa, úřadujícího šéfa sankčního oddělení amerického ministerstva financí.
Lang se během návštěvy připojil ke zvláštním zmocněncům amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi. Zúčastnil se přípravného jednání s Kirillem Dmitrijevem, zástupcem ruského prezidenta, samotného jednání s Putinem se však nezúčastnil.
Podle Axiosu by účast vysoce postaveného představitele ministerstva financí, který se zabývá sankční politikou, mohla naznačovat, že jedním z témat jednání byly také americké sankce uvalené na Rusko. Ty jsou jednou z hlavních ekonomických pák proti Moskvě a ruským bankám omezily přístup k mezinárodnímu finančnímu systému.
Zástupce Bílého domu rovněž řekl, že delegace doprovázející Witkoffa a Kushnera zahrnovala představitele Rady národní bezpečnosti, ministerstva zahraničí a ministerstva financí. Strany podle zdroje Axiosu diskutovaly o konkrétních dalších krocích, které by mohly být oznámeny v nadcházejících týdnech.
K návštěvě amerických vyjednavačů v Moskvě došlo necelé dva týdny poté, co ruskou metropoli nečekaně navštívil šéf americké zpravodajské služby CIA John Ratcliffe. Obsah jeho návštěvy zůstává tajný, spekuluje se ale o možných tématech – od Íránu přes Ukrajinu a bezpečnost NATO až po „varování“ před dalším zhoršením ruské vojenské a ekonomické situace.
Kreml nicméně uvedl, že Putin se s Ratcliffem osobně nesetkal. Podle zdroje ruského exilového serveru Agentstvo ruský prezident schůzku sice zvažoval, po seznámení s Ratcliffovým poselstvím ji ale zrušil. Šéf CIA tak podle dostupných informací jednal se šéfem FSB Alexandrem Bortnikovem a šéfem SVR Sergejem Naryškinem.
Moskva se o tomto víkendu vyjádřila i ke spekulacím ohledně možné schůzky mezi Trumpem, Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v neděli uvedl, že Moskva třístranné setkání prezidentů nevylučuje, informovala ruská státní agentura TASS.
Před zahájením konkrétních příprav je však podle Rjabkova nutné nejprve vyjasnit, jaký by měla schůzka program. „Hlavní otázka spočívá v tom, jak bude formulován obsah schůzky a co od ní můžeme očekávat jako výsledek,“ řekl Rjabkov.
Začátkem září Putinův poradce Jurij Ušakov zmínil možnost, že by se Vladimir Putin, Donald Trump a Si Ťin-pching mohli setkat na summitu Rady pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se má 18. až 19. listopadu konat v čínském Šen-čenu. Jeho uspořádání však podle něj závisí na hostitelské zemi, tedy Číně.
„Pokud se jim podaří takovou schůzku zorganizovat – a to vyžaduje určitou diplomatickou přípravu –, myslím, že by se mohla uskutečnit,“ dodal Ušakov v neděli. Kreml podle něj zároveň plánuje během summitu bilaterální jednání Putina se Si Ťin-pchingem a případně také s Trumpem. Pokud se naskytne příležitost, měl by se Putin setkat také s Trumpem, uvádí ruský exilový server The Moscow Times. Bílý dům ale Trumpovu účast na listopadovém summitu APEC zatím nepotvrdil.
Witkoff a Kushner jednali s Putinem v Moskvě 5. září. Schůzka trvala více než tři hodiny. Obě strany rozhovory označily za „věcné“, žádný zásadní průlom ale podle všeho nepřinesly. Američtí vyjednavači přesto uvedli, že z jednání vzešly nové nápady a že doufají v obnovení přímých rusko-americko-ukrajinských jednání.
Putin následně uvedl, že očekává splnění ruských „cílů“ a že Moskva chce vyřešit „kořenové příčiny“ války. Moskva dál odmítá příměří podél současné frontové linie a požaduje, aby Kyjev postoupil okupované regiony včetně Donbasu a vzdal se ambicí na členství v NATO.
Američtí představitelé v neděli zamířili do Kyjeva, kde jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten po jednání s Američany novinářům řekl, že očekává, že „válka bude pokračovat“ i během zimních měsíců. Dodal, že se jednání soustředila na podporu Ukrajiny během zimy, bezpečnostní a ekonomické záruky a dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot.
„Všichni jsme na stejné straně,“ řekl také Zelenskyj. „Všichni chceme, aby válka skončila,“ dodal. Navzdory absenci průlomu Zelenskyj uvedl, že samotné obnovení diplomatických jednání je pozitivním krokem. Nastínil, že by se v dohledné době mělo uskutečnit setkání se zástupci Evropy, USA a Ukrajiny.
Nejmenovaný americký představitel pro ukrajinský server Kyiv Independent uvedl, že poté, co Trump od Kushnera a Witkoffa obdrží brífink, bude americký prezident během pondělí nebo dalších dnů telefonicky hovořit s Putinem a se Zelenským.






Stovky dětských sňatků, některé s jedenáctiletými dívkami. To není Afghánistán, ale sousední Německo. Jen v Bádensku-Württembersku zaznamenaly úřady od roku 2012 dohromady 358 případů dětských sňatků. Znepokojivá čísla se dostala na veřejnost poté, co místní politici ze strany Alternativa pro Německo (AfD) iniciovali parlamentní šetření.



Nová tisková mluvčí Bílého domu měla v úterý první vystoupení před novináři. Podle médií ale Katie Zachariová v nové roli příliš neobstála. Někteří novináři její premiéru označují za katastrofální a upozorňují i na to, že šlo o jeden z nejkratších a nejrozpačitějších tiskových brífinků, co zažili. Média zároveň připomínají i minulost nové mluvčí, která dříve často sdílela konspirační teorie.



V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám. Očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



Tenisová asociace WTA se topí v alarmujících finančních potížích, bez mohutných dotací od arabských šejků hrozí ženskému tenisu bankrot. Pokud bude současný trend pokračovat, může se do červených čísel dostat už příští rok. Podle bývalé špičkové hráčky a tenisové funkcionářky Slovenky Daniely Hantuchové jsou na vině i současné zhýčkané hvězdy.



Kriminalisté ukončili vyšetřování případu čtyř lidí, kteří podle nich podvodně získali téměř 2,8 milionu korun určených na podporu domácností ubytovávajících ukrajinské uprchlíky. Dva muži a dvě ženy podle vyšetřovatelů peníze získali prostřednictvím téměř 750 žádostí, které podávali bez vědomí více než 70 ukrajinských žen.