


„Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. A to si každý na světě uvědomuje,“ říká polský expert na mezinárodní vztahy Slawomir Debski, který byl v Praze na pozvání Pražského centra transatlantických studií CEVRO univerzity.

Rozhodně jsou rozdíly mezi válečnými cíli USA a Izraele. Izrael se netají tím, že se chce zbavit režimu ajatolláhů, to není nic nového. Američané se alespoň pokusili najít nějaký kompromis. To pro Izraelce nikdy nepřicházelo v úvahu. Celé roky trvají na tom, že Irán je akutní hrozba: nový strůjce holokaustu na obzoru.
Američané mají nyní tři cíle. Ale když máte tři cíle, tak vlastně nemáte žádný… Mluví o omezení vojenského potenciálu Iránu, omezení hrozby pro Izrael a nějaké formě změny režimu. Ale takovým zvláštním způsobem ve stylu „my jsme svoje udělali, teď je to na vás, Íráncích“.

Ano, to je ten problém. Američané si jsou vědomi limitů leteckých úderů. Chtějí vytvořit podmínky pro možnou změnu režimu, kterou ale musí provést někdo z Íránu. Jak to bude vypadat, nikdo neví. Asi skončíme se situací, že schopnosti Íránu budou skutečně omezené, objeví se nějaké staronové vedení a budeme mít nějakou formu příměří, ale ne mír. Bude to ani válka, ani mír s občasnými ozbrojenými incidenty.
Rozhodně vstupujeme do éry, kde funguje mezinárodní právo jinak, než jsme byli zvyklí. Normy budou dodržovány jen, když tu bude někdo, kdo je bude schopen a ochoten prosadit. Silou. Měli jsme za to, že mezinárodní právo je něco univerzálního, co funguje samo osobě. Nefunguje.
Před pár měsíci mluvil Sergej Lavrov (ruský ministr zahraničí – pozn. red.) o spolupráci s Íránem a o tom, jak „jenom nebe“ ohraničuje vojenskou a technickou spolupráci obou zemí. A nestalo se nic.
Ale je tu něco podstatnějšího. Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. Trump dokázal, že má ochotu se dohodnout. Vyjednávat. Ale když vidí, že to nikam nevede, nechá vás zabít.
To je dost silný vzkaz do celého světa. Každý zahraniční lídr si to bude pamatovat. Když Trump říká „nechceme válku“, myslí to upřímně. Je to skutečně stav jeho mysli. Není intervencionista. Ale nikdy nevyloučí použití síly jako posledního prostředku. „Když se vyjednávání nedaří, posuneme se dál…“
Ano. Rozdíl je v chápání mezinárodního práva. Bush chtěl svou „koalici ochotných“, aby to dalo americké intervenci alespoň nějaký multilaterální nátěr. Trumpovi to je jedno, nepotřebuje náš hlas, nezajímá ho legální ospravedlnění k použití síly, nepotřebuje nás…
Když se ho ptali před pár měsíci, co si myslí o mezinárodním právu, jestli ho nějak omezuje v rozhodování, odpověděl, že ho omezuje jen jeho vlastní morálka. Trump pochází z byznysového světa. Světa dohod mezi dvěma hráči. On se cítí vázán jen dohodou, kterou podepsal on sám. A on přece nepodepsal Chartu OSN… Takže mu to nic neříká a necítí se tím vázán.



V anglické lize vyzněl souboj českých reprezentantů jednoznačně pro Tomáše Součka, jehož West Ham rozdrtil Wolverhampton s Ladislavem Krejčím 4:0. Obránce Robin Hranáč přispěl premiérovým gólem v německé fotbalové lize k remíze Hoffenheimu v Augsburgu 2:2.



Armáda Spojených států se připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání s Teheránem v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. Listu New York Post to v pátek řekl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu s deníkem hovořil nedlouho poté, co viceprezident J.D. Vance odletěl do Islámábádu, kde povede americkou delegaci.



Desetitisíce lidí v pátek zaplnily Náměstí hrdinů i přilehlé bulváry v centru Budapešti, aby se zúčastnily obřího sedmihodinového koncertu namířeného proti současnému režimu premiéra Viktora Orbána. Koncert provázejí vulgární vtipy, ostrá kritika vládní strany či popěvky jako „Rusové, jděte domů!“ s odkazem na současnou zahraniční politiku Orbána. V neděli se v Maďarsku konají parlamentní volby.



Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová přemýšlí nad opětovnou kandidaturou na prezidentku Spojených států ve volbách v roce 2028. V pátek to sdělila na konferenci organizace pro občanská prává National Action Network na newyorském Manhattanu. Informují o tom agentury a americká média.



Městský soud v Brně dnes vzal v kauze dotací pro brněnské inovační centrum do vazby viceprezidenta Hospodářské komory ČR Michala Štefla. Další dva aktéry, u kterých státní zastupitelství také navrhovalo vazbu, propustil na svobodu.