Co s papoušky z Afriky? Evropa je nechce

rst, ČTK
15. 1. 2006 14:05
Bamako - Evropský zákaz dovozu exotických ptáků v rámci boje proti šíření ptačí chřipky může pro papoušky znamenat svobodu, ale pro Afriku třeba další hladomor. Uvedla to agentura AP.
Papoušek senegalský, žádaný pro příjemný hlas a ostře zelené zbarvení, se evropským obchodům s domácím zvířectvem dal prodat za méně než pět dolarů.
Papoušek senegalský, žádaný pro příjemný hlas a ostře zelené zbarvení, se evropským obchodům s domácím zvířectvem dal prodat za méně než pět dolarů. | Foto: Ben van den Broek

Koncem října podlehl papoušek z Jižní Ameriky v britské karanténě viru H5N1 ptačí chřipky, což přimělo Evropskou unii uvalit plošný zákaz na import veškerých exotických ptáků.

Prodejci nemají peníze na krmivo

Zákaz od té doby ničí drobné vývozce exotického ptactva na příklad v Mali - jedné z nejchudších afrických zemí a nutí obchodníky v Bamaku, aby si vybrali, zda budou dál krmit ptáky, které možná nikdy neprodají, nebo nechají své investice uletět.

"Je příliš drahé je krmit. Spousta jich už uhynula, protože je dostatečně nekrmíme. Hladovějí," posteskl si maliský vývozce Amadou Sayon Keita, jeho stojí proso a kukuřice pro krmení ptáků asi deset dolarů denně.

Když je dobrý rok, vydělá středně velký exportér Keita, který zaměstnává přes 20 lidí, až 20.000 dolarů. Na rozdíl od pašeráků, kteří obchodují s vysoce ceněnými a ohroženými druhy, jako jsou vzácné ary, spoléhali maliští vývozci při svém podnikání spíš na kvantitu.

Podle údajů Evropské unie vedlo západoafrické Mali v tříměsíčním období předcházejícím uvalení embarga světové statistiky v exportu exotických ptáků s 73 538 opeřenci vyvezenými do zemí EU. Všichni tři největší vývozci ostatně pocházejí ze subsaharské Afriky - sousední Ghana dodala do EU ve stejném období 52.490 ptáků a Tanzanie na opačné straně kontinentu 26 315 opeřenců.

Kolem řeky Niger ptáků spousta

Kolem řeky Niger jsou ptáků taková hejna, že na jejich chytání stačí obyčejná síť, společně s trpělivostí a rychlýma rukama mužů, kteří se touto činností zabývají již po generace.

Foto: Tomáš Daněk

Řeka Niger, která se z pobřežní džungle stáčí do úrodné savany a nakonec dále na jih k Sahaře, řadí Mali k africkým státům s největší biodiverzitou a nejbohatším výskytem ptáků.

Ekologické organizace v Evropě, které dlouho podobný zákaz prosazovaly z důvodu ochrany živočichů, embargo EU vítají. "Zcela to zastaví dovoz levných ptáků, a to je důležité," prohlásil představitel britské královské společnosti na ochranu ptáků Duncan McNiven.

Ekologové nicméně připouštějí, že zákaz negativně postihne množství dosud neohrožených ptáků, zvlášť v Mali. Přitom u opeřenců z Afriky, ať už u těch, co do Evropy migrovali, nebo u dovezených, nebyl zatím hlášen ještě ani jediný případ ptačí chřipky.

Místní nesouhlasí, mají řešení

Humanitární pracovnice v Bamaku Mary Crickmoreová upozorňuje, že zákaz vývozu exotických ptáků měl okamžité dopady na obživu vývozců z města i lovců ptáků na venkově. "Z hlediska rozvoje nikdy není dobré přijmout nějaké opatření ze dne na den," podotýká.

Drissa Coulibaly loni dodával do zahraničí více než 8000 ptáků měsíčně, převážně do Španělska a Itálie. Od říjnového zákazu prodal pouze stovku ptáků, všechny místním zákazníkům.

"Již jsem jich vypustil na svobodu přes 20 000," poznamenává s obavami, jak ptáci přežijí v suchých, prašných ulicích centra Bamaka. "Skutečně jsem trpěl, ale ti, co chytají ptáky, trpí ještě víc. Přicházejí mě žádat o peníze a já jim mohu dát jen almužnu," dodává.

Někteří již však spřádají alternativní plány. "Budeme muset nyní vyvážet víc plazů," svěřuje se Keita poté, co fotografům zapózuje s pěknou želvou.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy