Co největší nezávislost. Británie ukázala, jakou dohodu chce s EU

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 2. 2020 13:01
Británie chce v dohodě o budoucích vztazích s Evropskou unií dosáhnout co největší hospodářské i politické nezávislosti. Podle agentury Reuters to vyplývá z vyjednávacího mandátu, který v úterý schválila britská vláda. Do jednání, která začnou už v pondělí, tak vstupují obě strany s rozdílnými představami. EU nabídla Británii "ambiciózní, vyvážené a dalekosáhlé partnerství".
Boris Johnson.
Boris Johnson. | Foto: Reuters

Londýn chce mít do konce června hotový "hrubý náčrt" dohody. Pokud do té doby jednání dostatečně nepokročí, mohli by se Britové podle mandátu začít připravovat na budoucí vztahy s EU bez dohody.

Británie 31. ledna opustila Evropskou unii a vstoupila do takzvaného přechodného období, které potrvá do konce tohoto roku. Během něj chtějí Londýn a Brusel vyjednat dohodu, která upraví budoucí vztahy nejen v obchodu, ale i v bezpečnosti, dopravě či rybolovu.

Británie, která opustí jednotný trh i celní unii, podle Reuters v mandátu přijímá skutečnost, že nastanou problémy ve vzájemném obchodu, zároveň ale dává najevo, že znovunabytí suverenity je pro ni přednější.

"Na konci přechodného období 31. prosince 2020 Spojené království znovu nabude plnou hospodářskou a politickou nezávislost," uvedl vicepremiér Michael Gove, který ve čtvrtek vyjednávací mandát představil v parlamentu. "Chceme co nejlepší obchodní vztah s EU, ale nehodláme ho v jednáních vyměnit za svou suverenitu," dodal ministr, který je ve vládě zodpovědný za další vyjednávání s EU.

Gove zdůraznil, že Británie nadále odmítá dodržovat po konci přechodného období unijní pravidla ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí a nehodlá se v žádné oblasti podřídit rozhodování Soudního dvora EU.

Britskou vizí je "partnerství založené na přátelské spolupráci mezi suverénními partnery, kteří jsou si rovni", stojí v mandátu. Obě strany podle něj mají respektovat vzájemnou právní autonomii a "právo spravovat vlastní zdroje, jak uznají za vhodné".

Británie od budoucí obchodní dohody očekává, že zajistí v oblasti finančních služeb prostředí "předvídatelné, transparentní a přátelské k podnikání". Budoucí dohoda by měla podle Britů obsahovat reciproční závazky, že ani jedna ze stran neoslabí ochranu v oblasti pracovního práva a standardů. Dohoda by zároveň neměla nijak omezovat daňovou suverenitu.

Pro oblast rybolovu, dopravy, energetiky a justiční spolupráce chce Británie uzavřít dohody, které budou nezávislé na dohodě obchodní. V oblasti rybolovu, která je pro Londýn obzvlášť citlivá, chtějí Britové každý rok znovu vyjednávat o přístupu do britských vod, celkovém odlovu a jeho rozdělení.

"Hrubý náčrt" dohody chce Británie s EU vyjednat do konce června, dokončit by se pak měla dohoda do září. Pokud se to nestihne, chce Británie usilovat o partnerství "australského typu", tedy o velmi volný obchodní vztah.

Jednání, která za EU povede Michel Barnier a za Británii David Frost, začnou v pondělí v Bruselu. Druhé kolo by se mělo uskutečnit ještě v březnu v Londýně. Skončit mají rozhovory do konce tohoto roku.

Británie by teoreticky mohla požádat do poloviny roku o prodloužení přechodného období, premiér Boris Johnson to ale kategoricky odmítá. Británie totiž nyní musí dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu ale nemá už kvůli brexitu vliv.

Unijní mandát, který schválili v úterý ministři sedmadvaceti členských zemí EU, počítá s tím, že Brusel bude usilovat o dosažení ambiciózní dohody. Klíčem k zachování blízkého obchodního partnerství je přitom požadavek, aby Británie dodržovala unijní pravidla pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy