Na prahu katastrofy: Svět řeší, jak zachránit Amazonii. Prales polyká oheň i těžaři

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 27. 8. 2019 10:43
Kouř z hořících stromů štípe do očí a malé letadlo musí vystoupat pořádně vysoko, aby se dostalo mimo jeho dosah. Za oblaky dýmu se objevuje krajina spálená na popel. Nekonečná zkáza. Stále zuřící plameny vypadají z výšky jako oranžové tečky, které za sebou zanechávají smrt. Reportéři americké televizní stanice CNN popsali přelet nad amazonským pralesem, který už týdny spalují ničivé požáry.
Podívejte se na souhrn dosavadních letošních požárů po celém světě. | Video: Reuters

Jejich malé letadlo prolétlo nad hořícím pralesem v oblasti Rondonia. To je brazilský stát, ve kterém prales nejvíce trpí požáry a odlesňováním. Brazilský Národní institut pro vesmírný výzkum (INPE) tu letos napočítal 6436 požárů. Po celé Brazílii jich od začátku roku vypuklo 80 626. To je o 85 procent víc než loni touto dobou.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro se dostal pod palbu kritiky. Amazonský prales se kvůli kácení a vypalování podle odborníků blíží k bodu, kdy ho nebude možné zachránit a promění se v savanu. To by byla ekologická katastrofa.

"Amazonský prales je naprosto zásadní pro vodní systém na celém kontinentu," vysvětluje pro CNN Rosana Villarová, zástupkyně mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. "Pokud vykácíme les, na jihu země pak třeba několik let vůbec nezaprší."

Mapa všech požáru v Amazonii ve dnech 15 až 22 srpna 2019, které zachytila družice NASA.
Mapa všech požáru v Amazonii ve dnech 15 až 22 srpna 2019, které zachytila družice NASA. | Foto: NASA.gov

Záchrana amazonského pralesa byla tématem i na třídenním summitu nejvyspělejších ekonomik světa G7. Německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron označili požáry v Amazonii za mezinárodní krizi. Vyhrožovali dokonce bojkotem brazilského zboží a připravované obchodní dohody mezi EU a jihoamerickou organizací Mercosur, jejíž největší část tvoří právě Brazílie.

Na závěr summitu se ale dohodli, že G7 uvolní na hašení požárů v amazonském pralese okamžitou finanční pomoc 20 milionů dolarů (465 milionů korun). 

Hoří všude po světě

Bolsonaro v pátek podepsal dekret, kterým do boje s požárem povolal 44 tisíc vojáků. Ti mají po celý měsíc povoleno zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech.

Jejich úkol se zdá na první pohled skoro nemožný. Plameny se šíří i přes savany a polykají lesy ve velkém. Jen od čtvrtka do pátku vypuklo v celé Amazonii 1663 nových požárů.

Podle Jaira Bolsonara může za přírodní tragédii mimořádně teplé počasí a sucho. Sám k němu ale podle organizace INPE přispívá. Prezident podle ochranářů podporuje odlesňování a vypalování lesa za účelem zisku zemědělské půdy. I ve svém pátečním projevu, kdy sliboval povolat k hašení armádu, zmínil, že Amazonie by měla sloužit k hospodářskému růstu Brazílie.

Sucho a horko lze navíc vinit jen částečně. V létě dochází k sezonním požárům běžně. A nejen v Brazílii. Rekordní požáry na začátku léta pohltily i lesy na ruské Sibiři. Oheň se šířil téměř dva měsíce, dým bylo cítit i v sousedním Mongolsku nebo Kazachstánu. Teprve minulý týden se podařilo dostat oheň pod kontrolu. Neobvykle se rozhořelo i na americké Aljašce.

Požáry sleduje mimo jiné americký vesmírný úřad NASA pomocí umělé družice Terra. Díky ní víme, že nejvíce zuří lesní požáry v Africe, a to právě v srpnu. Statistiky uvádějí, že v jeden obvyklý srpnový den hoří na světě asi 10 tisíc požárů a naprostá většina z nich (asi 70 procent) se vyskytuje v Africe.

Nezákonné vypalování lesů

Lesní požáry většinou zažehnou blesky, které při bouři vznítí suchý porost. Čím jsou v létě teploty vyšší, tím je vypuknutí požáru pravděpodobnější. Letošní červen lámal teplotní rekordy.

Důsledkem klimatických změn ubývá srážek a riziko požárů se zvyšuje. Svoji roli ale také hraje člověk. Ruské úřady například připustily, že některé ohně na Sibiři mohli založit lidé. Lesy někdy spalují těžaři, kteří nelegálně kácí stromy. Plameny pak mají nezákonnou těžbu zakrýt.

I když se to v tuto chvíli zdá na první pohled překvapivé, NASA také zjistila, že lesních požárů na světě celkově ubývá. Přesněji řečeno se zmenšuje plocha, kterou oheň spálí, a to od roku 2003 do současnosti dokonce o 25 procent.

Je to dáno hlavně růstem populace v těch nejvíce ohrožených oblastech. Spousta savan a travnatých plání se za tu dobu kvůli poptávce po surovinách přeměnila v zemědělskou půdu. Lidé už mnohem méně vypalují porost, aby mohli založit pole a pěstovat plodiny nebo na pastvinách chovat dobytek. Pralesy také mnohem častěji kácí, spíš než vypalují.

Největší exportér hovězího

Právě vypalování je ale zřejmě příčinou rozsáhlých požárů, které teď zachvacují amazonský prales. Lidé, kteří žijí na okraji pralesa, vypálí kus plochy a půdu začnou obdělávat. Když přestane být úrodná, přijdou pastevci se svými stády. Pastviny se pak postupně slučují až na obrovské pozemky, na kterých žijí krávy. 

Brazílie je stále největším světovým exportérem hovězího masa. Tvoří téměř 20 procent celosvětové nabídky. Loni dokonce vyvezla rekordní množství hovězího masa - 1,64 milionu tun. Někteří evropští politici proto navrhují bojkotovat brazilské hovězí. Většina masa z Brazílie ale stejně putuje do Asie, a to především do Číny.

Video: Letecké záběry požáru v Amazonii

Letecké záběry požárů pralesa v Amazonii | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

SP ve sportovním lezení v Sia-menu (Čína):

Rychlost:

Muži: 1. Čung Čchi-Sin (Čína), 2. Rudackij, 3. Děulin (oba Rus.), …v kvalifikaci 24. Kříž, 50. Ondra, 60. Stráník (všichni ČR).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Mawem (Fr.) 329, 2. Děulin 312, 3. Muhammad (Indon.), …10. Kříž 162.

Ženy: 1. Susantiová (Indon.), 2. Sung I-Ling (Čína), 3. Krasavinová (Rus.).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Sung I-Ling 460, 2. Jaubertová (Fr.) 355, 3. Susantiová 333.

Další zprávy