Co je s Kimem? Za zmizením vůdce KLDR je nejspíš utajená operace nebo koronavirus

Martin Novák Martin Novák
27. 4. 2020 6:04
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se bez vysvětlení už přes dva týdny neukázal na veřejnosti a poprvé od nástupu k moci v roce 2012 nešel vzdát hold svému zesnulému dědovi a zakladateli Severní Koreje Kim Ir-senovi u příležitosti jeho nedožitých narozenin.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un
Severokorejský vůdce Kim Čong-un | Foto: Reuters

Připomínka narození bývalého vůdce přitom patří k vrcholným propagandistickým představením severokorejského režimu.

Vysvětlení se nabízí dvojí. Buď má šestatřicetiletý Kim Čong-un znovu vážné zdravotní problémy, nebo se obává nemoci covid-19. Naposledy na delší dobu lídr KLDR "zmizel" před šesti lety, a to na čtyřicet dní. Později vyšlo najevo, že mu francouzský specialista operoval kolena, zatěžovaná kvůli diktátorově extrémní nadváze. Státní média pak zveřejnila fotografie Kima s hůlkou.

Tentokrát zatím není jasné, co se děje. Server NK Daily zabývající se Severní Koreou s odvoláním na své zdroje napsal, že tentokrát se Kim podrobil zákroku souvisejícímu se srdcem. Původně server hovořil o několika zdrojích, ale za několik dnů uvedl, že zdroj této informace je pouze jeden.

Jihokorejská vláda se ke zprávě nevyjádřila. Ani velké jihokorejské deníky a televizní stanice nepřinesly žádné informace navíc. Obvykle mívají zprávy o závažném dění v KLDR od jihokorejské rozvědky. Podle agentury Reuters ani američtí představitelé a pracovníci Ústřední zpravodajské služby (CIA) podrobnosti o Kimově stavu neznají.

Satelitní snímky Kimova vlaku

Web 38 North, který monitoruje dění na poloostrově přes satelitní snímky, zveřejnil fotografie Kimova 250 metrů dlouhého speciálního vlaku ve vůdcově pobřežním sídle ve městě Wonsan. To by mohlo naznačovat, že Kim je možná tam, ale podle 38 North to samotné snímky vlaku nedokazují. Ve Wonsanu má Kim Čong-un k dispozici obrovský areál s vlastním přístavem, kotvištěm pro jachty, několika vilami, dostihovým oválem, střelnicí a nádražím.

Satelitní snímek luxusního komplexu Kim Čong-una ve Wonsanu.
Satelitní snímek luxusního komplexu Kim Čong-una ve Wonsanu. | Foto: Reuters

Kimovo letadlo zůstalo v Pchjongjangu. Všichni panovníci kimovské dynastie - Kim Ir-sen, jeho syn Kim Čong-il a nyní jeho vnuk Kim Čong-un - jsou známí tím, že raději cestují vlakem. I do zahraniční, protože většinou navštěvovali a navštěvují jen Peking a Moskvu. V posledních dvou letech ale Kim Čong-un musel učinit výjimky, když letěl na summity s americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Singapuru a Hanoje.

Spekulace o možných zdravotních problémech vůdce posílila také zpráva o příjezdu skupiny elitních čínských lékařů do Severní Koreje. Není však jasné, zda jejich návštěva nesouvisí spíše s pandemií koronaviru. KLDR oficiálně oznámila, že jako první země na světě vyléčila všechny nakažené a nemoci covid-19 se úplně zbavila. Severokorejší uprchlíci ale s odkazem na informace od příbuzných tvrdí, že nakažených a mrtvých je mnoho, ale nelze to prokázat. Už jen z toho důvodu, že v mnoha oblastech Severní Koreje je málo nemocnic a ordinací, takže mnoho případů nikdo neeviduje.

Jihokorejský zpravodajský portál Newsis napsal, že strach Kim Čong-una z nemoci covid-19 je pravděpodobnějším důvodem jeho "zmizení" než velmi špatný nebo dokonce kritický zdravotní stav. S tím souvisí i nákupní panika, která vypukla na konci týdne v Pchjongjangu: lidé masově skupovali potraviny a elektroniku. Vláda předtím oznámila, že kvůli pandemii koronaviru omezí dovoz zboží, které není nezbytně nutné.

Vlivná sestra

Kim nemá jasného nástupce, jeho nejstaršímu synovi je teprve deset let. Velký vliv má vůdcova sestra Kim Jo-čong, která je oficiálně místopředsedkyní Ústředního výboru Korejské strany práce a neoficiálně člověkem, který řídí Kimovu denní agendu.

vůdcova sestra Kim Jo-čong.
vůdcova sestra Kim Jo-čong. | Foto: Reuters

Není však jisté, že vedení armády by v případě smrti Kim Čong-una akceptovalo v čele režimu ženu, byť jde o rodinného příslušníka dosavadní dynastie. Druhý možný kandidát Čo Rjong-he je ve funkci předsedy prezidia Nejvyššího lidového shromáždění formální hlavou státu a mnoho let se objevuje na televizních záběrech i fotografiích vedle Kima.

"Kim Čo-jong pravděpodobně nebude vůdkyní, ale může stát v čele jakési regentské přechodné vlády do doby, než Kimovy děti dospějí," vysvětlil agentuře Reuters analytik Go Mjong-hjun z Asijského institutu politických studií v Soulu.

Kimův otec i děd zemřeli náhle na těžký infarkt, ale v mnohem vyšším věku. Kim Ir-senovi bylo 82 let, když se 7. července 1994 odebral do svého venkovské sídla, ležícího uprostřed borovicového lesa v pohoří Mjohang. Šel v komplexu zkontrolovat, jak je připravená vila, kde měl na konci měsíce přijmout na historickém summitu jihokorejského prezidenta. Stěžoval si, že mu po večeři není dobře, a krátce nato se skácel k zemi. Pomoc zkomplikoval hustý déšť a bouře, kvůli kterým nemohly vzlétnout helikoptéry. Ve dvě ráno lékaři prohlásili diktátora za mrtvého a summit se nekonal.

Jeho syn Kim Čong-il prodělal v roce 2008 mozkovou mrtvici, ale zemřel o tři roky později v sedmdesáti letech také na infarkt brzy ráno 17. prosince ve svém vlaku. Při smrti obou vůdců však byla otázka nástupnictví jasná a vyřešená.

Vůdci Severní Koreje

Velký nástupce Kim Čong-un a jeho předchůdci
  • Kim Ir-sen (1948 - 1994)
  • Kim Čong-il (1994 - 2011)
  • Kim Čong-un (od 2011)
 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy