Jedno z největších překvapení, které odhalilo Američany vedené tažení proti Saddámu Husajnovi, bylo to, jak moc se obě strany mýlily v odhadu připravenosti a odhodlání té druhé. Zatímco západní zpravodajské služby silně přecenily vyzbrojení iráckého diktátora, ten se "seknul", když nepočítal se skutečným odhodláním Spojených států sesadit ho.
Poslední dny jako by se USA snažily ušetřit Írán takové chyby. Zpráv o jejich přípravách na vojenský střet s Teheránem proniká do médií čím dál tím víc.
Přípravy na totální válku
Podle informací deníku Washington Post začalo s přípravami na íránské tažení Centrální velitelství na pokyn Pentagonu již v květnu 2003.
Armádní plánovači přitom dostali za úkol zpracovat analýzu pro totální válku se zapojením pozemních vojsk, která by si vzala ponaučení z dobývání Iráku.
Vojáci by na jejím základě měli být připraveni nejen na samotné válečné operace, ale také na stabilizaci země poté, co se podaří svrhnout stávající íránský režim.
Na plány není nikdy brzy
Odborníci nejsou samotným faktem, že se armádní velení připravuje na případnou válku, překvapeni. "Rozhodně se nedomnívám, že by bylo příliš brzy na to, aby měl Pentagon nachystané plány pro všechny eventuality," řekl včera televizi CNN bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.
Plány jsou sepsány do sebemenších detailů: například v rozpisu operace námořní pěchoty má Írán podle zjištění Washington Post kódové označení Karona. Mezi cíli první fáze operace kromě jiného uvádí zajištění míst, kde je soustředěn íránský jaderný program, jejich neutralizaci, případně zlikvidování.
Deník píše, že plán je založen na scénáři, který pro vedení příštích válek schválil a nařídil přímo ministr obrany Donald Rumsfeld.
Kissinger: Použití síly bude obtížné
Jakkoli daleko jsou ozbrojené síly s kreslením válečných operací, analytici varují před problémy, s nimiž by se Američané v případě útoku na Írán setkali.
"Použití vojenské síly by bylo podle mě krajně obtížné," řekl CNN Henry Kissinger. Na otázku, zda by vůbec zvažoval jaderný úder, jak o něm v časopise New Yorker psal investigativní novinář Seymour Hersh, odpověděl Nixonův šéfdiplomat lakonicky. "Nic takového bych rozhodně nedoporučoval."
Ještě skeptičtější jsou bývalí odborníci americké Rady národní bezpečnosti Richard Clarke a Steven Simon.
Írán by podle nich v případě napadení mohl využít svou teroristickou síť k útokům na americké cíle po celém světě i na území USA. V článku pro New York Times varovali, že by Írán navíc mohl zničit ropná zařízení a tankery, což by vymrštilo ceny ropy nad 80 dolarů za barel.
