Co dělají Češi v EP? Někteří jen mlčí

Red Zah, ČTK
13. 3. 2007 17:35
Brusel - Europoslanec Jaroslav Zvěřina z ODS za celé dva roky před plénem nevystoupil. Jeho kolega Jan Zahradil ano. Jednou. Uvnitř: STATISTIKA
Europoslanci hlasují na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku
Europoslanci hlasují na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku | Foto: Reuters

O pasivitě některých českých zástupců v Evropském parlamentu svědčí statistika, kterou EP zveřejnil. Zahrnuje zhruba polovinu mandátu nynějšího parlamentu.

Rekordmani z České republiky

K "rekordmanům" patří i další stranický kolega zmiňovaných europoslanců Petr Duchoň, jenž se v plénu projevil dvakrát. Všichni tři patří do nejsilnější frakce Evropská lidová strana-Evropští demokraté (EPP-ED).

Z poslanců nových členských zemí nejčastěji v plénu mluvili Kypřané, Poláci a Malťané. Češi jsou na sedmém místě.

Nejméně je slyšet

EP

  • Jaroslav Zvěřina 0
  • Eugenius Maldeikis
    (Litva) 0
  • Jan Zahradil 1
  • Petr Duchoň 2
  • Katrin Saksová
    (Estonsko) 2
  • Georgs Andrejevs (Lotyšsko) 3
  • Ginataras Didžiokas (Litva) 3
  • Antonio De Blasio (Maďarsko) 3

Nejčastěji v plénu vystoupil z Čechů Miroslav Ouzký (ODS, 177 vystoupení), ale valná většina jeho vystoupení byla technického rázu a vyplývala z funkce místopředsedy parlamentu, kterou do ledna zastával.

Záleží na velikosti klubu

Na aktivitu poslanců v plénu má vliv příslušnost k parlamentnímu klubu. Vedení EP rozděluje řečnickou dobu jednotlivým frakcím podle jejich velikosti a ve vedení frakce se pak dohaduje, kdo dostane příležitost vystoupit.

Paradoxně přitom mají větší šanci vystoupit poslanci z menších frakcí. Větší frakce mají sice více přiděleného času, ale ne přímo úměrně počtu poslanců.

Totéž platí i pro nezařazené poslance, kteří mají v případě zájmu větší možnost promluvit v plénu než třeba člen EPP-ED. To zčásti vysvětluje aktivitu komunistického poslance Jaromíra Kohlíčka (50 vystoupení) či nezařazené Jany Bobošíkové (31 vystoupení).

Další šancí promluvit jsou jednominutové projevy na úvod plenárních zasedání, o něž se poslanci hlásí zvednutím ruky. Předseda EP je rozděluje podle toho, na koho naposled došla řada.

Zahradil vystoupil v plénu naposledy v říjnu 2004 po zvolení nynější Evropské komise.
Zahradil vystoupil v plénu naposledy v říjnu 2004 po zvolení nynější Evropské komise. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Zviditelnit se dá i jinak

Statistiky z plenárního zasedání jsou nejviditelnějším ukazatelem poslanecké aktivity, ale ne jediným. Europoslanci se "zviditelňují" také působením v jednotlivých výborech a poslaneckých frakcích.

Miroslav Ouzký je v současném Evropském parlamentu jediným českým předsedou výboru - pro životní prostředí.

Libor Rouček je prvním místopředsedou zahraničního výboru, Petr Duchoň místopředsedou rozpočtového výboru, Zuzana Roithová místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a Miloslav Ransdorf místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. 

Jan Zahradil je šéfem české delegace v EPP-ED, kde se výrazně podílí na vnitrofrakčních vyjednáváních.

Zpytovat svědomí? A proč?

O aktivní vystupování v plénu prý Zahradil neusiluje úmyslně.

Jan Zahradil
Jan Zahradil | Foto: Aktuálně.cz

"Zkušenost mi ukázala, že efekt takových vystoupení je nulový a že to je obvykle ztráta času," uvedl v rozhovoru pro ČTK. Většinou prý vyjde čas pro vystoupení na pozdní dobu, kdy je v lavicích minimum poslanců. "Ten systém je nedobře zorganizovaný," dodal Zahradil, ale připustil, že asi lze práci EP těžko organizovat o mnoho jinak.

Jeho kolega Jaroslav Zvěřina přičetl absenci svých vystoupení v plénu faktu, že se nedostal k práci na nějaké parlamentní zprávě a že nemá funkci v žádném výboru.

"Neusiloval jsem o vystoupení jen proto, abych promluvil," řekl Zvěřina ČTK. Nyní se podílí jako stínový zpravodaj na zprávě týkající se chystaného Evropského technologického institutu, "tak se to snad změní".

 

Právě se děje

Další zprávy