Trump na válečné frontě. Muellerova zpráva rozpoutá lítý boj, prezident neustoupí

Daniel Anýž Daniel Anýž
26. 4. 2019 10:07
Pokud ve Washingtonu minulý týden někdo doufal, že konec vyšetřování ruské kauzy by mohl zmírnit napětí mezi prezidentem Trumpem a opozičními demokraty, byly to zcela marné iluze. Vše naopak nyní směřuje k permanentní válce, ve které se až do příštích prezidentských voleb v listopadu 2020 ve Washingtonu nenajde žádné místo pro politický kompromis.
Americký prezident Donald Trump
Americký prezident Donald Trump | Foto: Reuters

Demokraté se nehodlají spokojit s klíčovým závěrem zprávy zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, že tým Donalda Trumpa v předvolební kampani v roce 2016 nespolupracoval s Ruskem v jeho vměšování do prezidentských voleb v USA.

Demokraté proti tomu akcentují druhý z Muellerových závěrů - konstatování, že se sice nepodařilo prokázat, že by se Trump následně snažil, už jako prezident USA, mařit vyšetřování ruských zásahů do kampaně, zároveň ale Mueller uvedl, že prezidenta z tohoto podezření nelze plně očistit.

"Prezidentova snaha ovlivnit vyšetřování byla z většiny neúspěšná, ale to bylo z velké části proto, že lidé v okolí prezidenta odmítli splnit jeho příkazy," konstatoval Robert Mueller ve své zprávě.

Demokraté tvrdí, že je stále co vyšetřovat, a chtějí do Kongresu předvolat k výpovědi některé prezidentovy spolupracovníky, kteří na důležitých místech figurují ve zprávě.

"Už toho bylo dost"

Trump dal ale v uplynulých dnech jasně najevo, že nic takového nechce připustit. "Budeme bojovat proti všem takovým předvoláním," prohlásil ve středu. Podle prezidenta demokratům nejde o nezávislé vyšetřování, ale "čistě politické" útoky.

"Myslel jsem, že po dvou letech (vyšetřování) s tím už budeme hotovi. Ale ne, teď sněmovna začne s předvoláními. Říkám, už toho bylo dost. Demokraté se jen snaží vyhrát (volby) 2020," upozornil Trump.

Demokraté si už ale mezitím na první týden v květnu pozvali k výpovědi bývalého prezidentova právního poradce z Bílého domu Dona McGahna. Podle Muellerovy zprávy to byl totiž právě on, kdo zastavil několik prezidentových kroků, které by jinak mohly být hodnoceny jako maření vyšetřování.

Podle zprávy McGahn v červnu 2017 odmítl vyplnit Trumpovo přání, aby zařídil odvolání Roberta Muellera z vyšetřování. O něco později pak měl prezident po McGahnovi požadovat, aby vypracoval písemné prohlášení, že od Trumpa nikdy takový příkaz nedostal.

Trump ve čtvrtek na Twitteru popřel, že by svého bývalého právního poradce takto někdy instruoval. "Falešná média nepravdivě informují. Nikdy jsem právnímu poradci Donu McGahnovi neřekl, aby vyhodil Roberta Muellera," napsal Trump.

Prezident je navíc připraven vydat výnos, kterým zakáže, aby před Kongres předstoupil kterýkoli z jeho bývalých či současných spolupracovníků.

"Prezident pohrdá ústavou"

Podle demokratů by šlo o bezprecedentní pohrdání Kongresem, který má z ústavy právo kontrolovat administrativu. "Jestliže Trumpovi projde, aby ignoroval Kongres, ve skutečnosti to znamená, že už nebudeme mít zastupitelskou formu vládnutí. Už budeme mít něco jako monarchii," varoval demokratický kongresman Ted Lieu v listu The Washington Post.

Pokud vládní úředníci, které si Kongres předvolá k výpovědi, odmítnou přijít, mohou pak poslanci požádat soud, aby je před Kongres dostal pod pohrůžkou pokuty, nebo dokonce vězení.

V moderní americké praxi se tak ale zatím prakticky nedělo, protože Bílý dům zpravidla jednal s Kongresem o podmínkách a rozsahu požadovaných svědectví svých úředníků. A většinou strany došly ke kompromisu.

V případě Donalda Trumpa se ale může podle amerických komentátorů a právníků opět jednou přepisovat historie. "Prezident se snaží potlačit kontrolní pravomoci Kongresu, které platí už od George Washingtona (prvního prezidenta USA)," řekl deníku The New York Times Charles Tiefer, který dříve působil jako právník v Kongresu.

"Široký záběr a intenzita prezidentova odmítání (požadavků Kongresu)" podle něj přesahují cokoli, co během své čtyřicetileté kariéry v Kongresu zažil.

Pokračující spor o Muellerovu zprávu je navíc jen jedním z více případů, kdy demokraté chtějí Trumpa a jeho administrativu vyšetřovat a kdy prezident jasně avizuje, že bude jejich úsilí blokovat.

Co skrývají daňová přiznání?

Demokraté v Kongresu v předchozích týdnech vyzvali Federální daňový úřad a ministerstvo financí, aby mu poskytly Trumpova daňová přiznání za uplynulých šest let. Trump je totiž první prezident za posledních třicet let, který svá daňová přiznání nezveřejnil.

Ministerstvo financí ale po osobní intervenci prezidentova právníka odmítlo požadované dokumenty vydat, dvakrát už ignorovalo demokraty stanovený termín. A Trump naopak přešel do protiútoku.

Jeho právníci zažalovali demokratického předsedu sněmovního dozorovacího výboru Elijaha Cummingse, který požaduje vydání Trumpových daňových přiznání po firmě, jež dělala účetnictví pro Trumpovo podnikatelské impérium Trump Organization.

Demokraté dále chtějí do Kongresu předvolat prezidentova poradce Stephena Millera, který je podle nich duchovním otcem Trumpovy imigrační politiky. Na začátku roku 2017 například formuloval výnos, kterým chtěl Trump zakázat vstup do USA lidem ze sedmi převážně muslimských zemí.

Jiným z řady Trumpových lidí, o které mají demokraté v Kongresu zájem, je ještě například bezpečnostní úředník z Bílého domu Carl Line. Od něj by chtěli demokraté slyšet, za jakých okolností dostal - navzdory zamítavému postoji amerických tajných služeb - bezpečnostní prověrku prezidentův poradce a zeť Jared Kushner.

Hořká atmosféra

Trump se ovšem podle amerických médií evidentně rozhodl, že s demokraty půjde do tvrdého střetu a žádnému jejich požadavku nevyhoví. "Jasně to signalizuje, že Trump zvolí bojovný styl, který uplatnil v kampani 2016," zhodnotil deník Wall Street Journal.

Ani demokraté ale nejspíš ve svém tlaku z druhé strany nepoleví, jak dosud ukazují vyjádření jejich poslanců v Kongresu. "Zdá se, že prezident se domnívá, že pro Bílý dům naplatí ústava, zvolil strategii naprosté obstrukce kontrolní úlohy Kongresu," prohlašuje šéf dozorovacího výboru Elijah Cummings.

"Atmosféra mezi Bílým domem a demokraty v Kongresu stále více hořkne," konstatoval k tomu Washington Post. Podle listu je velmi nejisté, zda se prezident a demokraté v následujících osmnácti měsících, které zbývají do voleb 2020, vůbec na něčem dohodnou.

Video: Úplné očištění, komentuje Trump zveřejnění Muellerovy zprávy

Trump o zprávě o údajném ruském vměšování: Takže je to úplné očištění. Žádná tajná dohoda | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy