První žena, která chce do Bílého domu? Hillary to není, má k tomu jen ze všech nejblíž

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
16. 6. 2016 6:14
O Bílý dům věrohodně usilovaly nejméně tři desítky žen. Vůbec první ženou, která oznámila svoji kandidaturu - půlstoletí předtím, než bylo do americké ústavy včleněno i "obyčejné" pasivní volební právo bez rozdílu pohlaví -, byla Victorie Woodhullová. Dalšími průkopnicemi byly například senátorka Margaret Chaseová Smithová (1964), autorka jednoho z nejobdivovanějších projevů kdy pronesených v Kapitolu. První demokratickou kandidátkou pak byla Shirley Chisholmová (1972), zároveň i první kandidující osoba černošského původu vůbec.
Foto: Reuters

Washington - Čtvrtého června 1919 prošel americkým Senátem devatenáctý dodatek ústavy - o neodjímatelném volebním právu žen. V ten samý den se narodila Dorothy Emma Howellová. Matka Hillary Clintonové, první ženy, o níž lze už takřka se stoprocentní jistotou říci, že získá od jedné ze dvou velkých stran nominaci do listopadových prezidentských voleb.

Matka bývalé ministryně zahraničí se sice nominace své dcery nedočkala (zemřela v roce 2011), ale během svého života mohla sledovat snahy řady jiných žen, které Hillary postupně prošlapávaly cestu. Možná až do Bílého domu.

"Děkuji vám, dosáhli jsme milníku. Je to poprvé v dějinách našeho národa, kdy se žena stane kandidátem jedné z hlavních amerických politických stran," pronesla Hillary Clintonová v úterý. "Dnešek opravdu není jen o jedné osobě. Patří generacím žen a mužů, kteří bojovali a obětovali se, aby tento okamžik umožnili," citoval ji server The Time.

První žena usilující o prezidentský post nicméně oznámila svoji kandidaturu už půlstoletí předtím, než bylo do americké ústavy vůbec včleněno i "obyčejné" pasivní volební právo bez rozdílu pohlaví.

Rok 1872, Victoria Woodhullová

Victorii Woodhullové bylo teprve 33 let, když vyhrála nominaci Strany rovných práv. Jejím navrženým viceprezidentem byl bývalý černošský otrok Frederic Douglas. Na prezidentské křeslo byla Woodhullová z hlediska práva příliš mladá.

Vedla hnutí sufražetek a zasazovala se o volnou lásku (možnost svobodně se rozhodnout, koho milovat a s kým vstoupit do svazku - pozn. red.). Manželství označila za "legalizovanou prostituci". Několik dní před volbami byla zadržena - údajně pro nemravnost. Neobdržela žádné volitelské hlasy.

Rok 1964, Margaret Chaseová Smithová

První ženou, která věrohodně usilovala o nominaci jedné ze dvou hlavních politických stran, byla v roce 1964 republikánská senátorka Margaret Chaseová Smithová.

Politička z Maine v Kongresu bez přestání usedala více než 30 let (1940 až 1973), byla první ženou, která byla za svou kariéru zvolena do obou komor. Je autorkou jednoho z nejobdivovanějších projevů pronesených v Kapitolu všech dob. Ve své 15minutové řeči - "deklaraci svědomí" - se v roce 1950 neohroženě postavila proti tzv. McCarthysmu, tedy nenávistnému protivládnímu tažení wisconsinského senátora. "Kdyby byla mužem, stala by se naším příštím prezidentem," pravil tehdy jeden z jejích kolegů.

"Argument říká, že budu pionýrkou tvořící cestu pro další ženu někdy v budoucnu. Učiním ji přijatelnější, její cestu lehčí. Aby mohla být zvolena prezidentkou USA," pronesla, když oznamovala svoji kandidaturu. Získala téměř 230 000 hlasů, od té doby ji co do jejich počtu z žen překonala právě až Hillary Clintonová. Na konventu pro ni hlasovalo 27 delegátů.

Rok 1972, Shirley Chisholmová

Po Chaseové Smithové počet kandidujících žen prudce vzrostl. Další milník byl překonán v roce 1972, kdy žena poprvé usilovala o nominaci za Demokratickou stranu. Shirley Chisholmová byla první Afroameričankou zvolenou do Kongresu (roku 1968) a prvním člověkem afroamerického původu, který vstoupil do boje o prezidentskou nominaci.

"Naše země v tuto chvíli potřebuje ženský idealismus a odhodlání, zřejmě víc v politice než kdekoli jinde," zní údajně jeden z jejích slavných výroků.

Zvláštní punc kandidatura získala ještě o 36 let později, v roce 2008, kdy proti sobě o nominaci za demokraty bojovali Clintonová a současný prezident Barack Obama. Obamovi Chisholmová pomohla umést cestičku coby první černošský kandidát, Clintonové coby první žena - kandidátka za demokraty.

Server The Time spočítal, že ženy v USA o křeslo prezidentky výrazněji usilovaly už více než 30krát. S každou takovou kandidaturou se možnost, že se do čela Spojených států amerických jednou postaví žena, o něco blíže přiblížila pravděpodobnosti. Tak blízko jako Hillary Clintonová, se ale zatím žádná z žen nedostala. I kdyby Clintonová tento rok nevyhrála, zasadila se přinejmenším o to, že cesta do Bílého domu bude i na jehlových podpatcích snáze dosažitelná.

 

Právě se děje

Další zprávy