Bill Clinton versus Donald Trump. V čem se liší impeachmenty, které rozdělily Ameriku

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
19. 1. 2020 20:30
V Senátu Spojených států ve čtvrtek začal impeachmentový proces s Donaldem Trumpem. Asi málokdo však předpokládá, že by horní komora Kongresu ovládaná republikány prezidenta USA úřadu nakonec zbavila.
Bill Clinton a Donald Trump
Bill Clinton a Donald Trump | Foto: ČTK/Reuters

Trump je teprve třetím americkým prezidentem, kterého proces srovnatelný se soudem čeká. Pokusu o odvolání v 19. století čelil Andrew Johnson, po něm v roce 1999 Bill Clinton. Žaloba na něj tehdy Senátem nakonec neprošla. Nynější vůdce republikánů v horní komoře Kongresu Mitch McConnell se chce tehdejší procedurou podle agentury AP inspirovat. V čem je Trumpův proces stejný a čím se od toho Clintonova liší?

Sněmovna reprezentantů schválila impeachment Trumpa 18. prosince, Clintonovi stejná nepříjemnost zkazila Vánoce jen o den později, 19. prosince 1998.

Trump je obviněn z obstrukcí vůči Kongresu a zneužívání moci. Jeho kauza se více týká přímo jeho oficiálního úřadu, konkrétně ovlivňování Ukrajiny, kdy se Trump údajně snažil přesvědčit, až vydírat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby pomohl spustit vyšetřování Trumpova volebního soupeře Joea Bidena a jeho rodiny.

Clinton se se skandály potýkal už od roku 1994, vše začalo vyšetřováním financí v tzv. aféře Whitewater. Nakonec ale čelil obvinění, které vzešlo z kauz osobnější povahy. Jednalo se o případ sexuálního obtěžování, který proti Clintonovi odstartovala Paula Jonesová, a o prezidentovo popírání skutečné podstaty vztahu se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Clinton měl podle tehdejší ústavní žaloby bránit spravedlnosti a lhát pod přísahou.

Pro zajímavost - impeachment Andrewa Johnsona v roce 1868 spustilo jeho rozhodnutí bez požehnání Senátu odvolat ministra války Edwina Stantona, což porušilo zákon o držbě úřadu (tzv. Tenure of Office Act). 

S podporou stran

Jedno mají na první pohled impeachmenty proti Trumpovi a Clintonovi společné: za oba prezidenty se postavily jejich strany. Republikáni za Trumpa a demokraté za Clintona. Zatímco republikáni doposud zůstali jednotní, dva demokraté hlasovali proti impeachmentu Trumpa. Za Clintona byl přeběhlíků z obou stran v celé sněmovně dohromady tucet.

U Clintona se od začátku počítalo, že nebude zbaven úřadu, byl Senátem po pěti týdnech posuzování osvobozen s podporou několika republikánů.

"Je obžalovaný William Jefferson Clinton vinen, nebo ne?" zeptal se tehdy nakonec předseda Nejvyššího soudu USA William H. Rehnquist. Senát odmítl obvinění z křivé přísahy 55 ku 45 hlasům. Druhý článek obviňující Clintona z bránění spravedlnosti rozdělil Senát přesně na půl. K usvědčení je přitom třeba dvoutřetinová většina hlasů.

Trump situaci okolo impeachmentu kritizuje a snaží se ji bagatelizovat, hovoří o honu na čarodějnice a falešných zprávách. Předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou se také snažil přesvědčit, aby od impeachmentu upustila.

Oproti tomu Bill Clinton se tehdy nechal slyšet, že celý proces impeachmentu je zcela mimo jeho kontrolu. "Není to v mých rukou, je to v rukou Kongresu a lidu této země," citoval ho list The New York Times.

Rozdělený Senát

Tento deník zároveň předpovídá, že ve srovnání s Trumpovým procesem bude tehdejší rozdělení horní komory během Clintonova impeachmentu působit jako období "politické harmonie". Před 20 lety se totiž alespoň obě hlavní politické strany v čele s lídry Trentem Lottem a Tomem Daschlem dokázaly shodnout na podmínkách, jak bude soud s Clintonem probíhat. Dnes se nedokážou shodnout nejen na postupu, ale ani na tom, zda je proces vůbec legitimní.

Vůdce senátních republikánů Mitch McConnell se svým demokratickým protějškem Chuckem Schumerem pravidla procesu neřeší. Věří, že Schumer využívá impeachment k tomu, aby snížil šance republikánů na znovuzvolení. "O tom to celé je," nechal se slyšet McConnell.

Zatím tak není ani jasné, zda budou během zvažování ústavní žaloby v Senátu předvoláváni svědci jako v případě Clintona. McConnell se přiklání k rychlejšímu průběhu procesu, a volání demokratů po svědcích tak může ignorovat. Republikán z Kentucky dává pravidelně najevo svoji nelibost vůči členům Demokratické strany i demokraty vedené dolní komoře.

"Absurdní, ale spravedlivý proces"

"Jakkoliv byl Clintonův impeachment absurdní, bylo s ním obecně zacházeno s řádnou vážností," řekl listu The New York Times Russ Feingold. Někdejší demokratický senátor z Wisconsinu tehdy jako jediný demokrat podpořil republikány a pomohl tak uskutečnit proces impeachmentu proti Clintonovi. "Soud byl obecně považován za v zásadě spravedlivý," doplnil.

V případě impeachmentu Billa Clintona důkazy shromažďoval nezávislý poradce Kenneth Starr jmenovaný generálním prokurátorem. Oproti tomu současné ministerstvo spravedlnosti odmítlo stížnost ohledně Trumpova telefonátu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému z loňského léta vyšetřovat. Na výslechy svědků se proto vrhl přímo zpravodajský výbor sněmovny (House Intelligence Committee, pozn. red.), který pak soudnímu výboru podal příslušnou zprávu.

V případě Trumpa sněmovna rozhodla o impeachmentu jen zhruba dva týdny poté, co zprávu obdržela. U Clintona to zabralo tři měsíce.

De facto celá kauza okolo Trumpa probíhá oproti těm minulým mnohem rychleji. Jen jedenáct dní po oznámení stížnosti Pelosiová spustila zahájení vyšetřovacího řízení. V případě Clintona k tomu došlo až 260 dní od první veřejné informace o jeho aféře.

Co na to veřejnost?

Stejně jako v případě Senátu je i dnes veřejnost pokusem o odvolání Trumpa polarizovaná více než před 20 lety, kdy asi dvě třetiny Američanů impeachment odmítaly. Stejně vysokou podporu veřejnosti průzkumy přiřazovaly samotnému Clintonovi.

Loni v prosinci podle CBS News 46 procent Američanů věřilo, že Trump by měl být obžalován, 39 procent se domnívalo, že nikoliv. A zbytek nevěděl, co si myslet. Trumpa přitom podporuje jen 45 procent Američanů. Polarizace názorů ohledně současného prezidenta jde podle serveru ruku v ruce s rostoucím rozdělením americké politiky. Zajímavostí je, že samotný impeachment oblíbenost ani jednoho z prezidentů nijak výrazně neovlivnil.

Na rozdíl od Billa Clintona Donald Trump čelí ústavní žalobě v době, kdy začíná usilovat o znovuzvolení. Clinton procesem procházel až ve svém druhém volebním období.

Andrew Johnson se odvolání z úřadu vyhnul díky jedinému hlasu. Richard Nixon se impeachmentu kvůli aféře Watergate v roce 1974 vyhnul tím, že na svůj post sám rezignoval.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Johaugová vládla i v Lahti a překonala rekord Björgenové

Norská lyžařka Therese Johaugová potvrdila nadvládu ve Světovém poháru i v Lahti, kde dnes vyhrála běh na 10 km klasicky a ovládla šestý z posledních sedmi závodů. Vedoucí žena průběžného pořadí zvítězila o 3,4 sekundy před Ebbou Anderssonovou ze Švédska, třetí byla domácí Krista Pärmäkoskiová.

Závod mužů na 15 km klasicky vyhrál Iivo Niskanen a po listopadovém triumfu v Ruce si na své oblíbené trati připsal druhé vítězství v sezoně. Finský lyžař porazil o deset sekund vedoucího muže průběžného pořadí Rusa Alexandra Bolšunova, třetí příčku obsadil Nor Hans Christer Holund.

Johaugová v tomto ročníku zvítězila už poosmnácté a má na dosah třetí celkový triumf v seriálu, kterému kralovala už v letech 2014 a 2016. Pak olympijská vítězka ve štafetě a desetinásobná mistryně světa nesměla rok a půl závodit kvůli trestu za doping.

V distančních závodech si jednatřicetiletá Norka připsala 63. výhru a osamostatnila se na prvním místě historického pořadí před krajankou Marit Björgenovou.

SP v běhu na lyžích v Lahti:

Muži - 15 km klasicky:

1. Niskanen (Fin.) 32:15,5, 2. Bolšunov (Rus.) -10,1, 3. Holund (Nor.) -28,8, 4. Semikov (Rus.) -38,8, 5. Röthe -47,9, 6. Krüger -49,4, 7. Golberg -54,1, 8. Klaebo (všichni Nor.) -54,7, 9. Bessměrtnych -55,1, 10. Jakimuškin (oba Rus.) -59,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Bolšunov 2028 b., 2. Klaebo 1563, 3. Golberg 1238, 4. Röthe 1169, 5. Krüger 1163, 6. Niskanen 1147, …65. Novák 71, 102. Pechoušek 21, 130. Černý 5, 132. Knop 5, 135. Fellner (všichni ČR) 5.

Ženy - 10 km klasicky:

1. Johaugová (Nor.) 23:53,3, 2. Anderssonová (Švéd.) -3,4, 3. Pärmäkoskiová (Fin.) -11,8, 4. Karlssonová (Švéd.) -21,9, 5. Östbergová (Nor.) -25,0, 6. Něprjajevová (Rus.) -31,2, 7. H. Wengová (Nor.) -34,9, 8. Hennigová (Něm.) -43,1, 9. Jacobsenová (Nor.) -55,8, 10. Matintalová (Fin.) -56,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Johaugová 2368 b., 2. H. Wengová 1647, 3. Něprjajevová 1300, 4. Jacobsenová 1231, 5. Östbergová 1110, 6. Digginsová (USA) 1047, …27. Razýmová 255, 46. Janatová 119, 55. Nováková 67, 82. Beranová (všechny ČR) 15.

Zdroj: ČTK
Další zprávy