Člen krajně pravicové skupiny přiznal, že útok na Kapitol byl plánovaným spiknutím

ČTK ČTK
23. 6. 2021 22:58
První ze členů krajně pravicové militaristické skupiny Oathkeepers obviněných v souvislosti s lednovými nepokoji v Kongresu se přiznal ke spiknutí a dalším trestným činům. Souhlasil rovněž s tím, že bude spolupracovat s vyšetřovateli. Žena ze státu Indiana se pak stala první obviněnou, kterou soudy kvůli nepokojům odsoudily, vyhnula se však vězení díky dohodě s prokuraturou.
Foto: Aktuálně.cz

Útok v lednu vedli příznivci někdejšího prezidenta Donalda Trumpa ve snaze zabránit potvrzení výhry jeho rivala Joea Bidena. Vývoj podle agentury AP nasvědčuje tomu, že masivní vyšetřování, v němž je dohromady stíháno téměř 500 lidí, začíná pomalu přinášet první výsledky.

Graydon Young byl obviněn spolu s dalšími 15 členy milice Oathkeepers z toho, že osnovali spiknutí za účelem narušení potvrzení Bidenova volebního vítězství v Kongresu. Tento případ je přitom považován ještě s několika dalšími za význačný, protože obvinění podle prokuratury plánovali útok na zákonodárný sbor dlouho dopředu, a nenechali se tak pouze strhnout rozvášněným davem v den demonstrace.

Young se přiznal ke spiknutí a k maření úkonu úřední osoby. Podle soudce mu hrozí asi pět až 6,5 roku vězení, prokuratura ale ještě může usilovat o nižší trest vzhledem k tomu, že se Young uvolil spolupracovat s vyšetřovateli. Soudci řekl, že je ochoten vypovídat před velkou porotou a nechat se vyslechnout policejními vyšetřovateli bez přítomnosti právníků.

Anně Morganové Lloydové z Indiany pak soud vyměřil tříletou podmínku, 150 hodin obecně prospěšných prací a pokutu ve výši 500 dolarů (10 600 korun) poté, co se přiznala k nepovolenému vstupu do Kapitolu. Její přiznání bylo součástí dohody s prokuraturou.

Lloydová se soudu omluvila za svou účast na nepokojích a prohlásila, že kdyby věděla, jaký směr shromáždění nabere, tak by do Washingtonu nepřijela. Podle jejího právníka na demonstraci přijela, jelikož si chtěla poslechnout Trumpův projev. Prokuratura neusilovala o její uvěznění vzhledem k tomu, že Lloydová se podle ní nezúčastnila žádných násilností ani ničení majetku, vniknutí do Kapitolu předem neplánovala a s nikým jej také nekoordinovala.

Násilnosti v Kapitolu stály život pět lidí a na několik hodin přerušily jednání obou komor Kongresu. Zákonodárci se však po zklidnění situace znovu sešli a poměrně rychle oficiálně stvrdili Bidenovo vítězství ve volbách. Násilnosti vyvolala Trumpova opakovaná a nepodložená tvrzení o volebních podvodech, která však smetly ze stolu soudy a za nepravdivá je označili rovněž státní i federální volební činitelé. Exprezident nicméně na svých lživých tvrzeních o "ukradených" volbách stále trvá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy