Hongkong/Praha – Čínští cenzoři mají pohotovost. Mimořádnou. Na sociálních sítích, internetu a vůbec v médiích musejí nasadit maximální úsilí, aby zabránili informacím o protestech v Hongkongu.
Desetitisíce obyvatel tam protestují proti novému zákonu, který dává čínské vládě právo rozhodnout o tom, kdo může být kandidátem ve volbách na předsedu hongkongské výkonné rady.
Blokují některé ulice v centru města a shromažďují zásoby. Počítají s tím, že v ulicích zůstanou dlouho. Někteří na asfaltu i nocují.
To vše je pro Peking nebezpečné. Proto nechce, aby se za severní hranicí Hongkongu lidé dozvídali, že někdo protestuje proti straně a vládě.
Cenzoři tak usilovně mažou příspěvky o nepokojích na největší čínské sociální síti Sina Weibo nebo na vyhledávači Baidu.
Podle webové stránky časopisu Foreign Policy například v neděli 28. září smazali na Sina Weibo v průměru 150 z 10 tisíc příspěvků.
Výpadky má v Číně aplikace pro sdílení fotografií Instagram a jen velmi málo se Číňané dozvědí o protestech v oficiálních médiích nebo státní televizi. Vlastně jen to, že jde o nelegální aktivity, které čínská vláda rozhodně odsuzuje.
Čínský prezident Si Ťin-pching zatím nepokoje v Hongkongu nekomentoval. Vedení Komunistické strany Číny je ale na jakékoliv pouliční demonstrace alergické v souvislosti s událostmi na pekingském náměstí Tchien An-men před pětadvaceti lety.
"Nezasáhnout v Hongkongu znamená povzbudit disidenty a kritiky režimu v pevninské Číně. Naopak zasáhnout tvrdě by poškodilo postavení Hongkongu jako stabilního finančního a ekonomického centra. A vyvolalo srovnání s Tchien An-men," popisuje dilema čínského prezidenta ve své analýze agentura Reuters.
Situace navíc spěje k vyhrocení kvůli tomu, že na středu spadá výročí založení Čínské lidové republiky. 1. října 1949 ji v Pekingu po vyhrané občanské válce vyhlásil komunistický vůdce Mao Ce-tung.
V Číně je tento den státním svátkem a obvykle v tuto dobu mnoho turistů z pevninské Číny přijíždí na návštěvu Hongkongu.
Demonstranti v ulicích se proto připravují na možný zásah v noci z úterý na středu. Čínská armáda má v Hongkongu malou základnu, ale neočekává se, že by Peking na rozehnání demonstrantů použil armádu.
"Nebojíme se. Zůstaneme přes noc. Tato noc je nejdůležitější," řekla osmnáctiletá studentka Suej Jing-čcheng.
Protestující požadují demisi současného předsedy hongkongské výkonné rady Leung Čchun-jinga. Ten to odmítá a naopak všechny vyzývá, aby opustili ulice.
Čína převzala Hongkong od britské správy v roce 1997. V dohodě stojí, že provincie má nárok na výraznou autonomii s výjimkou obrany a zahraniční politiky.
Zasahování Pekingu do výběru kandidátů na předsedu výkonné rady někteří obyvatelé Hongkongu vnímají jako porušení zásady "jedna země, dva systémy" a ohrožení demokratičtějších poměrů, které v bývalé britské kolonii ve srovnání s pevninskou Čínou panují.
