Podnět pro debatu o sexuálním násilí na nezletilých rozpoutalo obvinění z opakovaného znásilňování, které vznesla žena na svého adoptivního otce, prominentního právníka Pao Jü-minga. V rozhovoru, který se ženou uveřejnil čínský časopis South Reviews, přibližuje, jak ji přibližně měsíc po adopci v roce 2015 začal právník zneužívat. V době, kdy bylo dívce 14 let, ji kromě toho nutil sledovat dětskou pornografii, před spaním ji svlékal a omezoval čas, který trávila s jinými lidmi.
Přestože její obvinění vzali Paovi spolupracovníci vážně a přišel o zaměstnání v radě telekomunikační společnosti, v ropné firmě i na univerzitě, vyšel v jiném čínském časopise rozhovor s prostředníkem, který prezentoval Paův pohled na věc. V něm zaznělo, že jejich vztah byl "milenecký".
Výrok, že vztah dospělého muže a 14leté dívky byl dobrovolný, vzbudil vlnu reakcí.
"Po přečtení článku o Pao Jü-mingovi bych ráda odhalila tajemství, které bylo skryto víc než 20 let. Žádný z mých rodinných příslušníků mě na Weibo nesleduje, tak to řeknu tady," začala své vyprávění doplněné o hashtag v angličtině #Trigger Warning#, který označuje potenciálně stresující obsah, jedna z uživatelek sociální sítě. Následně odhalila, že když jí bylo sedm, zneužíval ji její 17letý bratranec. Nikomu nic neřekla, protože si až po pěti letech uvědomila, k čemu došlo. "Nedělali jsme to dobrovolně!" dodala.
V následujících 24 hodinách uživatelé příspěvek sdíleli až 220 tisíckrát a sami začali zveřejňovat své zkušenosti se sexuálním obtěžováním v dětství a pubertě. Hashtag, který k tomu stejně jako dříve zmíněná uživatelka přidali, se stal jedním z nejvyhledávanějších a počátkem týdne měl už 210 milionů zhlédnutí a necelých sto tisíc příspěvků.
Jedno procento dětí zažije znásilnění
Příběhy obou žen nejsou v Číně ojedinělé. Podle loňské studie se s nějakou formou sexuálního obtěžování setkalo až 30 milionů nezletilých. Až 2,7 milionu z nich bylo znásilněno, což představuje přibližně jedno procento současných dětí a dospívajících v Číně.
The hashtag #Trigger Warning# is trending on Chinese social media, as a number of victims of child abuse have spoken on their tragic experienceshttps://t.co/qFPz2pFdMS
— RADII (@RadiiChina) April 15, 2020
Přesto se jen menšina z případů dostane k soudu. Mezi lety 2015 a 2018 čelilo obvinění před soudem jen 11 500 podezřelých. Podle odborníků za nízká čísla může společenské stigma, které si s sebou oběti nosí, a také fakt, že rodiče s dětmi o zneužívání nemluví.
"To vede k malému povědomí mezi dětmi o způsobech, jak se mají bránit. I když se něco takového stane, mnoho dětí to ani nerozpozná," vysvětluje hongkongskému deníku South China Morning Post nízký počet ohlášení právnička Li Siao-sia.
Někteří uživatelé sociálních sítí stejně jako odborníci proto začali žádat zlepšení sexuální výuky na školách. Její výuka je v Číně i nadále kontroverzní a v některých školách se vůbec nevyučuje. Studentka Siao Niao stanici CNN sdělila, že její sexuální výchova na škole vypadala pouze tak, že si učitelka sedla se studentkami a řekla jim, že pokud budou znásilněny, mají si druhý den vzít potratovou pilulku.
A lack of sex education in China combined with a rise in premarital sex means more young women are facing unintended pregnancies https://t.co/HkWa40HASY pic.twitter.com/uoineUZgmW
— Sixth Tone (@SixthTone) May 3, 2018
Nízká informovanost proto podle stejného zdroje vede například k tomu, že mezi mladými stoupá počet lidí se sexuálně přenosnými nemocemi a že jsou mezi nimi běžnější potraty než jiné antikoncepční prostředky.
Bez cenzury
Oproti hnutí #MeToo, které upozorňovalo na zneužívání dospělých žen a také se na čínské sociální sítě dostalo, jsou příběhy zneužívání dětí výjimečné v tom, že je čínští internetoví cenzoři nemažou a nebrání uživatelům v jejich publikování. Pokud lidé chtěli psát o sexuálním zneužívání, směli psát jen o situací za hranicemi Číny, případně museli vymýšlet označení s podobně znějícím názvem, ale jinými znaky a významem.
Podle iniciativy, která zkoumá trendy na čínské sociální síti WeChat, se cenzoři zaměřili na #MeToo z toho důvodu, že by mohlo nabrat politický směr, případně uživatelé zpochybňovali práci úřadů a požadovali změnu, píše server Global Voices.
