Nakonec i o tuto možnost přišel. Čínská vláda nechala srovnat hřbitov se zemí. Elkun, který Sin-ťiang na západě Číny opustil před dvaceti lety, jeho zničením přišel o poslední kontakt, který s rodinou měl.
Přestože jeho matka stále žije, odrazuje ho od toho, aby jí telefonoval. Nechce být ve svých osmasedmdesáti letech vyslýchána policií nebo v horším případě být zatčena za kontakt s někým v zahraničí. To by mohlo vést až k uvěznění do převýchovných táborů, které pekingská vláda v této provincii s početnou muslimskou populací spravuje.
More than 100 Uyghur graveyards demolished by Chinese authorities, satellite images show https://t.co/4xLvMJTlAc pic.twitter.com/cZ92HaV2VR
— CNN International (@cnni) January 2, 2020
"Vím přesně, kde je jeho náhrobek. Když jsem byl malý, chodili jsme tam, modlili se u mešity, navštěvovali naše příbuzné. Hřbitov spojoval celou naši komunitu," popisuje Elkun americké stanici CNN, jak jeho hrob na satelitních snímcích našel.
Jeho virtuální návštěvy otcova hrobu však znenadání skončily loni v červnu, kdy satelit místo hřbitova ukázal pohled na pustou krajinu. "Nevěděl jsem, co se stalo, byl jsem v naprostém šoku," pokračuje Elkun.
Odpověď na jeho otázku přinesla na podzim agentura AFP. Její reportéři se do oblasti vydali a z očitých svědectví a satelitních snímků zjistili, že od roku 2014 bylo srovnáno se zemí minimálně 45 hřbitovů, z toho 30 za poslední dva roky. Některá místa byla vyklizena a začalo se na nich s novou výstavbou, na jiných reportéři našli lidské kosti nebo kusy náhrobků, uvádí japonský deník Japan Times.
V tomto týdnu přinesla stanice CNN nová data, která dokazují, že zničených hřbitovů v čínské provincii Sin-ťiang přibývá. Za poslední dva roky jich takto zmizelo více než sto. Dokazují to jak satelitní snímky, tak vyhlášky, které místní samosprávy v průběhu let vydávaly a které vybízí pozůstalé, aby hroby příbuzných zaregistrovali k přesunu na jiné místo.
"Hroby, které nebudou do určeného data registrovány, budou považovány za nevyžádané," stálo v jednom prohlášení. Na registraci poté pozůstalí měli v průměru dva týdny.
Na dotazy novinářů čínská vláda řekla, že přesunutí hrobů souvisí s městským plánováním a snahou o standardizovanou podobu míst k poslednímu odpočinku. "Nové hřbitovy jsou sjednocené, čisté a praktické," uvedl podle japonského deníku Kadier Kasimu, zástupce ředitele místního kulturního centra.
Špatná doba pro hřbitovy v Číně
Podle odborníků a aktivistů tak jen za několik měsíců zmizely hřbitovy, které existovaly stovky let a které kromě pohřbívání měly i symbolickou úlohu v životě Ujgurů, protože se na nich jejich komunity setkávaly. "Jde o fenomén, který je k vidění po celém Sin-ťiangu," říká historik Rian Thum, který se zaměřuje na islám v Číně. "Je to součástí obrovské snahy o vymýcení ujgurské kultury, jak ji známe, a její nahrazení kulturou, kterou schvaluje čínská komunistická strana," dodává.
Demolice hřbitovů se však netýká jen Ujgurů. Podobnému problému čelili také obyvatelé jihočínské provincie Ťiang-si, která se zavázala, že od určitého data zpopelní z důvodu úspory místa všechny zesnulé. Když však obyvatelé, pro které není zpopelnění přijatelné kvůli víře, odmítli, vtrhla policie do jejich domovů a rakve, které měli již předem nakoupené, jim zabavila a zničila, připomíná incident z loňského léta deník The New York Times.
Zatímco událost v Ťiang-si vyvolala silnou odezvu obyvatel, k ničení pohřebišť v Sin-ťiangu se nikdo nevyjadřuje. "Nikdo se nyní neodváží promluvit. Nikdo neřekne vládě své připomínky," říká japonskému deníku ujgurský básník Tahir Hamut, který odjel z provincie v roce 2017.
Mizející mešity
Podobný osud potkal i mešity a náboženské stavby významné pro ujgurskou menšinu. Úřady srovnaly se zemí například poutní místo Imam Asim, které lákalo do pouště Taklamakan každé jaro tisíce věřících. Protože většina Ujgurů si nemohla dovolit cestu do Mekky, která je jedním ze základů muslimské víry, věřili, že podobného efektu dosáhnou, když třikrát navštíví právě toto místo.
where has this mosque gone? Keriya Aitika Mosque. more than 800 year history, disappeared in early 2018 despite selected as Chinese architectural heritage in late 2017. pic.twitter.com/2BnSRe90kr
— Shawn Zhang (@shawnwzhang) April 2, 2019
Satelitní snímky ukazují, že mezi lety 2016 a 2018 čínská samospráva nechala zbořit dalších patnáct mešit, zbytek byl zničen jen částečně a z budov dělníci odstranili minarety a kopule.
Odborníci na region se však domnívají, že číslo může být ještě vyšší a sahat až ke stovkám zničených míst. V provincii Sin-ťiang, která je silně hlídaná policejními kamerami, však není nikdo, kdo by jejich domněnky potvrdil.
