Washington/Peking - Napětí mezi Spojenými státy a Čínou neutichá.

Nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany prohlásil, že čínská ponorka na konci října u pobřeží Japonska pronásledovala americkou letadlovou loď USS Ronald Reagan.

"Bylo to víc než jen krátké setkání," popsal bez dalších podrobností.

"Kdykoli se Spojené státy účastní společných cvičení s Japonskem, objeví se Číňané a podívají se, co se děje," snažil se bagatelizovat námořní manévry Číňanů.

Incident se podle něj odehrál 24. října ve vodách poblíž jižního cípu japonských ostrovů.

Stupňující se napětí

Tři dny poté vyslalo americké námořnictvo torpédoborec USS Lassen ke Spartlyho ostrovům. Významnou část Jihočínského moře, kudy vedou strategické námořní trasy, si totiž nárokuje Čína. Na dně moře se navíc mohou nacházet rozsáhlá ložiska ropy a zemního plynu.

Související

Provokace v Jihočínském moři mohou zažehnout válku, varovala Čína Spojené státy

Vojenské plavidlo ve sporné oblasti útesů, které Čína loni uměle rozšířila a vybudovala na nich technické zázemí vhodné i pro vojenské využití, hlídkovalo několik hodin. Plavidlo doprovázely také průzkumné letouny.

Peking akci amerického námořnictva označil za manévr, který "ohrozil suverenitu a bezpečnostní zájmy Číny." Mluvčí čínské diplomacie Lu Kchang poté naznačil, že Čína bude kvůli pnutí dál posilovat svou vojenskou přítomnost v Jihočínském moři.

Mluvčí pacifické flotily amerického námořnictva incident s ponorkou odmítl komentovat, avšak nepopřel, že se odehrál. Nevyjádřili se k němu ani čínští představitelé.

Obě plavidla spolu během manévru nekomunikovala. Na letadlové lodi se podle zdrojů online deníku Washington Free Beacon aktivoval alarm, jenž sleduje pohyb poblíž plavidla.

Americké lodě jsou v poslední době terčem provokací nejen ze strany čínské armády. Nad stejnou letadlovou lodí několik dní v nízké výšce prolétly dva ruské bombardéry TU-142, upozorňují americká média.

Mapa územních nároků v Jihočínském moři. Červeně je označeno území nárokované Čínou. | Foto: Wikimedia Commons

Územní spory o strategické vody

Pronásledování americké letadlové lodi má i zřejmý politický podtext.

Americký ministr obrany Ashton Carter se tento týden účastní setkání regionálních ministrů obrany v nedaleké Malajsii. Tedy zemi, jež si část Jihočínského moře také nárokuje. Carter už oznámil, že se svým malajsijským protějškem navštíví letadlovou loď USS Theodore Roosevelt, která rovněž působí ve vodách poblíž Japonska.

Čínská armáda v poslední době výrazně zvyšuje výdaje na posilnění své námořní flotily v Pacifiku, což koresponduje s nároky na strategicky významná území v oblasti.

"Čína každý rok za posledních dvacet let zvyšuje o dvouciferné číslo výdaje na armádu. Je vážným regionálním i globálním hráčem, pokud jde o jejich kapacity," řekla CNN vojenská analytička Mira Rapp-Hooperová. "USA ale stále zůstává vojenským lídrem Pacifiku," dodala.

Čína si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, proti čemuž se bouří Filipíny, Vietnam, Brunej, Malajsie i Tchaj-wan. Ačkoliv ostrůvky v této oblasti tvoří často jen neobyvatelné skalnaté útesy, okolní vody jsou bohaté na ryby. Podle expertů také skrývají významná ložiska nerostných surovin, včetně ropy a zemního plynu. Oblastí navíc vedou strategicky důležité námořní trasy mezi východní Asií, Blízkým východem a Evropou.