Peking - Dva čínské moduly bez lidské posádky se ve středu večer ve vesmíru úspěšně spojily a nyní letí společně na oběžné dráze nad naší planetou.
Spojení laboratoří Šen-čou 8 a Tchien-kung 1 proběhlo automaticky ve výšce 340 kilometrů a řídící středisko v Pekingu jen kontrolovalo jeho průběh.
Při tomto manévru byly využity optické a radarové senzory, které řídily celou operaci i konečný kontakt.
Aktivním článkem byl modul Šen-čou, který po zaujetí potřebné polohy za modulem Tchien-Kung zažehl své motory a provedl konečnou fází spojení. Celý manévr trval pouhých deset minut.
Čína se tak stala po Spojených státech a Rusku teprve třetí zemí světa, která zvládla takovou vesmírnou operaci.
Čínský tisk oslavuje tento úspěšný manévr jako historický a nazývá jej například "polibkem ve vesmíru".
Čtrnáct dní experimentů
Vesmírné laboratoře Šen-čou a Tchien-kung budou nyní dvanáct dní obíhat nad Zemí a poté se znovu rozpojí. Šen-čou se vzdálí od druhého modulu asi na 140 metrů a pak bude provedeno v pořadí druhé testovací spojení.
Obě laboratoře spolu poletí další dva dny, pak se definitivně oddělí a až budou od sebe vzdáleny pět kilometrů, zahájí Šen-čou sestup k zeměkouli.
Návrat je naplánován na 17. listopadu. Modul proletí atmosférou a pak vypustí padák, s jehož pomocí se bezpečně snese dolů i s experimentálními přístroji, která má na palubě. Na těchto experimentech spolupracuje s Číňany německá vesmírná agentura.
Němci pro tento vesmírný let dodali podle BBC speciální schránku, v níž jsou různé buňky - rostlin, ryb, červů, baktérií - a také lidské rakovinné buňky, aby mohlo být studováno jejich chování v podmínkách beztíže.
První Číňanka ve vesmíru?
Pokud vše proběhne úspěšně, hodlá Čína příští rok vyslat k laboratoři Tchien-kung moduly Šen-čou 9 a 10. Nejméně jedna z těchto dvou misí by již měla mít lidskou posádku.
Čínská média v této souvislosti spekulují, že do vesmíru bude možná vyslána i první čínská astronautka.
Peking měl původně velký zájem připojit se k provozovatelům Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), ale narazil na silnou nedůvěru Spojených států.
Washington sleduje čínské pokroky ve vesmíru s nedůvěrou a obává se, že cílem Číny je dostat se rychle a levně k zatím vyspělejším americkým a evropským vesmírným technologiím.
Peking se proto rozhodl pro výstavbu vlastní vesmírné stanice, kterou hodlá zahájit - nedojde-li k žádným technickým komplikacím - v roce 2016.
Včerejší úspěšné spojení modulů Šen-čou 8 a Tchien-kung 1 Čína prezentuje jako svůj obrovský pokrok ve vesmírných technologiích.
Odborníci ale upozorňují, že se tím dostala teprve na úroveň amerického vesmírného programu Gemini, který běžel v 60. letech minulého století.
Současně však přiznávají, že Peking investuje do výzkumu vesmíru miliardy dolarů a mimořádně rychle stírá náskok USA, Ruska i Evropy v této oblasti.
