reklama
 
 

Číňané jásají. "Polibek ve vesmíru" proběhl úspěšně

3. 11. 2011 17:21
Čína realizovala poprvé spojení dvou vesmírných plavidel

Peking - Dva čínské moduly bez lidské posádky se ve středu večer ve vesmíru úspěšně spojily a nyní letí společně na oběžné dráze nad naší planetou.

Spojení laboratoří Šen-čou 8 a Tchien-kung 1 proběhlo automaticky ve výšce 340 kilometrů a řídící středisko v Pekingu jen kontrolovalo jeho průběh.

Při tomto manévru byly využity optické a radarové senzory, které řídily celou operaci i konečný kontakt.

Aktivním článkem byl modul Šen-čou, který po zaujetí potřebné polohy za modulem Tchien-Kung zažehl své motory a provedl konečnou fází spojení. Celý manévr trval pouhých deset minut.

Čína se tak stala po Spojených státech a Rusku teprve třetí zemí světa, která zvládla takovou vesmírnou operaci.

Čínský tisk oslavuje tento úspěšný manévr jako historický a nazývá jej například "polibkem ve vesmíru".

Čtrnáct dní experimentů

Vesmírné laboratoře Šen-čou a Tchien-kung budou nyní dvanáct dní obíhat nad Zemí a poté se znovu rozpojí. Šen-čou se vzdálí od druhého modulu asi na 140 metrů a pak bude provedeno v pořadí druhé testovací spojení.

Obě laboratoře spolu poletí další dva dny, pak se definitivně oddělí a až budou od sebe vzdáleny pět kilometrů, zahájí Šen-čou sestup k zeměkouli.

Návrat je naplánován na 17. listopadu. Modul proletí atmosférou a pak vypustí padák, s jehož pomocí se bezpečně snese dolů i s experimentálními přístroji, která má na palubě. Na těchto experimentech spolupracuje s Číňany německá vesmírná agentura.

Němci pro tento vesmírný let dodali podle BBC speciální schránku, v níž jsou různé buňky - rostlin, ryb, červů, baktérií - a také lidské rakovinné buňky, aby mohlo být studováno jejich chování v podmínkách beztíže.

První Číňanka ve vesmíru?

Pokud vše proběhne úspěšně, hodlá Čína příští rok vyslat k laboratoři Tchien-kung moduly Šen-čou 9 a 10. Nejméně jedna z těchto dvou misí by již měla mít lidskou posádku.

Čínská média v této souvislosti spekulují, že do vesmíru bude možná vyslána i první čínská astronautka.

Peking měl původně velký zájem připojit se k provozovatelům Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), ale narazil na silnou nedůvěru Spojených států.

Washington sleduje čínské pokroky ve vesmíru s nedůvěrou a obává se, že cílem Číny je dostat se rychle a levně k zatím vyspělejším americkým a evropským vesmírným technologiím.

Peking se proto rozhodl pro výstavbu vlastní vesmírné stanice, kterou hodlá zahájit - nedojde-li k žádným technickým komplikacím - v roce 2016.

Včerejší úspěšné spojení modulů Šen-čou 8 a Tchien-kung 1 Čína prezentuje jako svůj obrovský pokrok ve vesmírných technologiích.

Odborníci ale upozorňují, že se tím dostala teprve na úroveň amerického vesmírného programu Gemini, který běžel v 60. letech minulého století.

Současně však přiznávají, že Peking investuje do výzkumu vesmíru miliardy dolarů a mimořádně rychle stírá náskok USA, Ruska i Evropy v této oblasti.

autor: Václav Viták | 3. 11. 2011 17:21

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama