Čína zůstává největším obchodním partnerem Německa. Merkelová varuje před jejím politickým vlivem

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 2. 2018 18:27
V letech 1975 až 2014 přitom byla pro Německo největším obchodním partnerem Francie. V roce 2015 ji z tohoto postu sesadily Spojené státy, které následně vystřídala Čína.
Německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Berlín - Největším obchodním partnerem Německa se v loňském roce podruhé za sebou stala Čína. Česká republika obsadila desátou příčku. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil německý statistický úřad.

Objem obchodní výměny mezi Německem a Čínou se loni zvýšil na 186,6 miliardy eur (4,7 bilionu Kč) ze 170,2 miliardy eur v roce předchozím. Druhým největším obchodním partnerem bylo Nizozemsko (177,3 miliardy eur), za kterým následovaly Spojené státy (172,6 miliardy eur). Objem obchodní výměny mezi Německem a Českou republikou pak činil 87,9 miliardy eur (2,2 bilionu Kč).

Francie sestoupila ze druhého na čtvrté místo. V letech 1975 až 2014 přitom byla pro Německo největším obchodním partnerem. V roce 2015 ji z tohoto postu sesadily Spojené státy, které následně vystřídala Čína.

Merkelová varovala před čínským vlivem

Na tiskové konferenci s makedonským premiérem Zoranem Zaevem německá kancléřka Angela Merkelová varovala, že by Čína neměla spojovat své investice na Balkáně s politikou. Podle agentury AFP tak narážela na čínskou iniciativu nová Hedvábná stezka, v jejímž rámci Čína investovala značné částky do infrastruktury zemí východní a jižní Evropy.

Podle AFP existují obavy, že balkánské státy, které usilují o vstup do Evropské unie, budou na oplátku prosazovat čínské zájmy.

Merkelová uvedla, že je zastánkyní volného obchodu. Nemyslí si ale, že by mu prospělo, když bude spojován s politickými záležitostmi. Zvláště v případě Číny je podle ní velmi důležité, aby existovala otevřenost na všech stranách.

Čína před nedávnem koupila například řecký přístav Pireus. Řecko jej bylo nuceno prodat pod tlakem svých evropských partnerů, kteří podmiňovali poskytnutí finanční pomoci zadluženému Řecku privatizací části státního majetku.

Srbsko je kandidátskou zemí na členství v EU a Čína v zemi financuje stavbu vysokorychlostní železnice z Bělehradu do Budapešti. Dobré vztahy obou států se datují od 90. let, kdy byl Bělehrad ekonomicky izolován v důsledku války v bývalé Jugoslávii.

V Makedonii, která by také chtěla vstoupit do EU, Čína investuje od roku 2014 do výstavby dálnic. Spolupráce obou zemí zatím nedosahuje stejných rozměrů jako s Řeckem nebo Srbskem. Premiér Zaev při nedávném setkání se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem přesto uvedl, že "pomoc Čínské lidové republiky je důležitá pro modernizaci země."

Projekt nové Hedvábné stezky byl i hlavním bodem programu nedávné návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně. Macron při této příležitosti zdůraznil, že "některé země jsou mnohem otevřenější čínským zájmům, někdy na úkor zájmu evropského".

 

Právě se děje

Další zprávy