Obviní je ze špionáže a psychicky mučí. Čína využívá vězně z ciziny v politickém boji

Jana Václavíková ČTK Jana Václavíková, ČTK
1. 9. 2019 16:04
Sedm měsíců čekal Australan čínského původu Jang Cheng-ťün na samotce na neznámém místě v Číně. Nyní si vyslechl obvinění: špionáž. Za ni hrozí v zemi až trest smrti. Není to přitom první případ cizince, který byl v posledních měsících obviněn v Číně ze stejného prohřešku.

Jang Cheng-ťün pracoval v minulosti na čínském ministerstvu zahraničí, později ale z vlasti odešel a získal australské občanství. Začal psát špionážní romány a na sociálních sítích a svém blogu kritizoval vládu v Pekingu. Posledních pár let žil ve Spojených státech, kde působil jako hostující profesor.

Do Číny se vydal v polovině ledna se svou ženou a nevlastní dcerou, které čekaly na vyřízení víza do Austrálie. Přátelé Janga varovali, že by pro něj mohla být cesta nebezpečná.

Jejich obavy se nakonec vyplnily a Jang opouštěl letiště v Kantonu na jihu Číny v doprovodu deseti příslušníků tajné policie, popsal australskému deníku The Sydney Morning Herald očitý svědek. Jangova rodina podle informací britského deníku The Guardian nyní nesmí opustit čínské území. 

Jang pak strávil více než sedm měsíců na neznámém, hlídaném místě. Aniž by byl obviněn nebo mohl mluvit se svými právníky či zástupci australské vlády. 

Oficiálně byl zatčen až minulý týden v pátek. "Strávil dlouhou dobu ve Spojených státech. Takže ani nevíme, jestli byl obviněn ze špionáže ve prospěch Austrálie, USA, Tchaj-wanu nebo koho vlastně," komentoval situaci pro agenturu Reuters Jangův australský právník Robert Stary.

Právě obvinění ze špionáže není v Číně nijak neobvyklé. Podle Ja-čchiou Wangové z lidskoprávní organizace Human Rights Watch jsou cílem často kritici Pekingu. 

Americký deník Wall Street Journal poznamenává, že zatýkání cizinců kvůli údajné špionáži v Číně bývá spojeno se vzájemnými politickými vztahy obou zemí. Zadržení Janga přišlo poté, co Austrálie vyřadila čínskou telekomunikační firmu Huawei z výběrového řízení na vybudování mobilní sítě 5G v zemi. Své rozhodnutí zdůvodnila bezpečnostními opatřeními a rostoucím vlivem Číny v Tichém oceánu.

Australané i Kanaďané

Další cizinci, které Čína viní ze špionáže, jsou Kanaďané - bývalý diplomat v Číně a Hongkongu Michael Korvig a podnikatel Michael Spavor. Tajná policie je zadržela koncem loňského roku. V květnu je prokuratura obvinila z krádeže státního tajemství, neupřesnila však, kdy je čeká soud. Jisté není ani to, kde se nacházejí, a vyšetřovatelé k nim stále nepustili právníky.

Podle médií je jejich zatčení reakcí na zadržení finanční ředitelky a dcery zakladatele čínské společnosti Huawei Meng Wan-čou, kterou Spojené státy obvinily z porušování ekonomických sankcí proti Íránu. Kanada ji zatkla na americkou žádost počátkem prosince. Od té doby Čína usiluje o její propuštění. 

Ze špionáže Čína před pár lety obvinila i americkou obchodnici Sandy Phan-Gillisovou, která za mřížemi strávila dva roky, než byla odsouzena k dalším třem a půl roku vězení. Krátce po vynesení rozsudku byla ale deportována do Spojených států.

Desetiletý trest vězení si odpykává i Australan čínského původu Stern Chu, kterého odsoudili za krádež státního tajemství. Číňané ho zatkli v roce 2009, podle listu The Guardian v době, kdy mezi Austrálií a jejím největším obchodním partnerem Čínou rostlo napětí kvůli dodávkám železné rudy. 

Až trest smrti

Čína trestá špionáž tříletým vězením až smrtí. Americký deník The New York Times uvádí, že cizinci dostanou trest smrti jen v ojedinělých případech. Přesto jsou téměř všichni, které prokuratura obviní, shledáni vinnými.

Často předtím musí vydržet tvrdé zacházení, nejhůře na tom podle listu bývají etničtí Číňané se zahraničním pasem.

Do této kategorie spadá i obviněný Jang. Jeho pekingský právník Šang Pao-ťün se domnívá, že dozorci ho zatím fyzicky nemučili. Čínská policie ale na aktivisty často uplatňuje psychické mučení a týrání, řekl pro list The Guardian.

Přestože Čína přesný počet vězňů odsouzených k trestu smrti nezveřejňuje, americká stanice CNN uvádí, že ročně tímto způsobem zemřou v Číně tisíce lidí. V posledním desetiletí se to týkalo především lidí odsouzených za pašování drog, kteří pocházeli z Ugandy, Jižní Koreje, Japonska nebo Keni. Jen v roce 2016 čínské soudy poslaly na smrt 120 Nigerijců.

Video: Čína trestá firmy ze státu, který se jí protiví, Zeman je tam populární, říká Hebnar

Velkým českým firmám může Čína byznys znepříjemnit, způsobů je spousta, taky se ale nemusí stát vůbec nic, míní bývalý diplomat v Pekingu Jan Hebnar. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

U obce Puklice na Jihlavsku havaroval autobus, na místě je zřejmě deset zraněných dětí

Na silnici mezi obcemi Puklice a Příseka na Jihlavsku havaroval v pátek odpoledne autobus. Zřejmě se vyhýbal protijedoucímu autu a převrátil se na bok. V autobuse se zranilo několik dětí, podle odhadů hasičů asi deset. Mluvčí policie Dana Čírtková řekla, že zranění snad nebudou vážná.

Dopravce přistavil k nehodě náhradní autobus. "Zatím byly tři děti s lehkým zraněním z místa převezeny, ale ještě probíhá ošetřování dětí na místě ve druhém autobuse," řekla Čírtková.

Nehoda byla ohlášena po 14:00. "Řidič autobusu z dosud nezjištěných příčin, ale zřejmě z důvodu vyhýbání se protijedoucímu vozidlu, najel na krajnici. Ta krajnice se utrhla, autobus se převrátil na bok a narazil částečně do stromu," řekla Čírtková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy