reklama
 
 

Osvěta o vědě i komunismu. Čína vyšle miliony studentů na venkov, aby ho "vzdělali"

13. 4. 2019 18:46
Více než deset milionů čínských studentů vysokých a odborných škol by mělo v následujících třech letech strávit letní prázdniny na venkově. Místo obdivování přírody je tam ale čeká jiný úkol, kterým je osvěta vesničanů a propagace myšlenek komunistické strany.

Nového vládního programu, který má za cíl rozvoj venkova a snížení počtu lidí žijících pod hranicí chudoby, by se měla zúčastnit více než třetina z 27,5 milionu studentů, jak jejich počet v roce 2017 vypočítal web Statista.

Ti by měli s vesničany sdílet své znalosti, pomáhat jim s technologickou osvětou a učit je o politice. Studenti budou učit "venkovské obyvatelstvo o teoriích a duchu 19. všečínského shromáždění lidových zástupců," píše deník Global Times, který tlumočí oficiální politiku čínské komunistické strany.

"Potřebujeme, aby mladí lidé využili své znalosti o vědě a technice a pomohli venkovu inovovat tradiční model rozvoje," cituje pak britský list The Guardian Čang Lin-pina, zástupce vedení centrální provincie Chu-nan, kde leží řada zemědělských oblastí.

Mladí Číňané by měli být rozmístěni v oblastech, kde je extrémní chudoba, kde žije mnoho zástupců etnických menšin a na místa starých revolučních základen.

Čínská média ovšem nezmiňují, jak bude až deset milionů studentů vybráno či jaké výhody díky své účasti získají. Deník Global Times o nich mluví jako o dobrovolnících.

Podobný program podle čínského listu s úspěchem funguje již několik let na Tchien-ťinské univerzitě ve městě ležícím nedaleko metropole Pekingu. Ta každoročně posílá na venkov až čtyři tisíce studentů. Na program, jejž škola označuje jako "sociální praxi", míří studenti převážně prvních a druhých ročníků, kteří již pomohli například se zavedením on-line obchodů s lokálním zbožím.

Programy ale účastníkům zatím nepřinášejí žádné výhody spojené s jejich studiem, což škola plánuje do budoucna změnit.

"Odstartovalo to mou touhu podílet se na revitalizaci čínského venkova a zvažuji, že zasvětím svou kariéru lidu," uvedl podle čínského deníku jeden vysokoškolský student, který se programu zúčastnil.

Podle dat Světové banky byla v roce 2015 až sedmina lidí v Číně ve stavu extrémní chudoby, kdy jejich příjem činil méně než dva dolary na den (méně než 43 korun). To znamená, že nemohli uspokojit základní potřeby a trpěli podvýživou, špatným zdravím či nedostatečnou kvalitou bydlení.

Některá média i lidé na sociálních sítích v souvislosti s ohlášeným plánem zmiňují podobnost s kulturní revolucí, kterou před více než 50 lety spustil komunistický vůdce Mao Ce-tung a při níž zemřely téměř dva miliony lidí. V té době byli na venkov posláni intelektuálové na "převýchovu" do pracovních táborů a zavřely se vysoké školy.

Současný prezident Si Ťin-pching, který strávil v mládí během kulturní revoluce sedm let v chudé vesnici na severu Číny, je podle agentury AFP občas podezírán, že na éru Maovy vlády nostalgicky vzpomíná.

"Někdy jde historie dopředu, jindy dozadu," cituje reakci jednoho z uživatelů sociálních sítí The Guardian.

Video: V papírové čepici byl vzkaz od čínského dělníka o nelidském zacházení

V papírové čepici byl vzkaz od čínského dělníka o nelidském zacházení | Video: Tomáš Cetkovský, Simona Fendrychová |  01:28

autor: Jana Václavíková | 13. 4. 2019 18:46

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama