Obrovský úspěch pro Čínu. Ve vesmírných závodech už předběhla Rusko, říká odborník

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
3. 1. 2019 14:25
Teprve nedávno se Čína pustila do vesmírných závodů a čtvrtečním přistáním na odvrácené straně Měsíce už dosáhla historického úspěchu, který se zatím žádné jiné zemi nepodařil. Dostala se tak mezi vesmírné velmoci.
Přistání na odvrácené straně Měsíce. Čína zveřejnila první záběry | Video: Reuters

"Je to jedinečná mise, technologicky velmi náročná. USA by ji nejspíš také zvládly, ale zatím mají zájmy jinde ve vesmíru. Číňané se na Měsíc soustředí a v budoucnu by rádi na jeho povrch vyslali lidskou posádku," komentuje aktuální úspěch sondy Čchang-e 4 šéfredaktor českého webu Kosmonautix Dušan Majer.

Čína přitom dlouho zaostávala za americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) i ruskou agenturou Roskosmos. Svoji první umělou družici vyslala do vesmíru teprve v 70. letech minulého století. V té době měli Američané za sebou už první procházku po Měsíci.

Ti také do vesmírného programu investují mnohokrát více než Čína. Podle serveru Quartz má Čínská vesmírná agentura (CNSA) roční rozpočet kolem tří miliard dolarů (v přepočtu 68 miliard korun), zatímco NASA zhruba sedmkrát tolik.

Peking ale náskok posledních 15 let rychle dohání. Například v roce 2003 CNSA vyslala do vesmíru svou první pilotovanou raketu. Na palubě lodi Šen-čou 5 byl tehdy 38letý astronaut Jang Li-wej, který čtrnáctkrát obletěl Zemi a po 21 hodinách zase přistál. Čína se tak stala po Rusku a USA třetí zemí na světě, která do vesmíru vyslala svou vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou.

V roce 2008 zase uspořádala první výstup čínského astronauta do volného vesmíru a hlavně vyslala do kosmu celkem šest posádek. V roce 2016 Číňané vyslali do vesmíru dokonce více raket než Rusové.

"Pozice NASA je stále neotřesitelná. Američané mají ve vesmíru nejvíce sond a vedou v technologickém vývoji. Zato Rusové sice nasbírali řadu historických úspěchů v dobách Sovětského svazu, ale teď jsou v krizi. Nemají žádnou meziplanetární sondu, mají jen pilotované lodě Sojuz, které vozí posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Čína se dere nahoru a Rusko už předběhla," myslí si Dušan Majer.

Sonda na odvrácené straně Měsíce rozhodně není poslední plánovanou misí zaměřenou na jedinou zemskou přirozenou družici. Podle šéfa CNSA agentura studuje možnosti, jak poslat na Měsíc lidskou posádku.

Peking se ale nechce zastavit u Měsíce. Rád by vyslal sondu i ke vzdálenému Jupiteru. Chystá se také vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. "Naším cílem je, aby se Čína do roku 2030 dostala mezi vesmírné mocnosti světa," řekl v létě pro americkou stanici CNN šéf CNSA Wu Jen-chuy.

Video: NASA zveřejnila první snímky vzdálené planetky Ultima Thule

Vypadá jako sněhulák. NASA na tiskové konferenci zveřejnila první ostrý snímek planetky Ultima Thule | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy