


Čína v úterý vyzvala Spojené státy, aby se přestaly připravovat na válku ve vesmíru, jak tvrdí Peking, a varovala před "militarizací" kosmu. Také Rusko je přesvědčeno, že ve vesmíru by se neměly nacházet žádné zbraně, uvedl Kreml. Informovaly o tom tiskové agentury AFP a TASS.

Obě země reagovaly na to, že americká armáda v pondělí poprvé potvrdila, že Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze.
"Vyzýváme americkou stranu, aby přestala rozmísťovat své vojenské kapacity a připravovat se na válku ve vesmíru," uvedl podle AFP na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Kuo Ťia-kchun a varoval před vesmírnými závody ve zbrojení, "militarizací vesmíru a jeho přeměnou v bojiště".
Americké vesmírné síly, složka ozbrojených sil USA zaměřená na vesmírný prostor, v pondělí oznámily, že Spojené státy mají na oběžné dráze "ozbrojené systémy pro kontrolu vesmíru, které jsou schopny bránit společné síly před nepřátelskými akcemi protivníků". Tyto kapacity lze využít jak k obranným, tak útočným účelům, doplnila armáda s tím, že její dva hlavní geopolitičtí rivalové, Čína a Rusko, rovněž chápou vesmír jako potenciální bojiště.
Čína podle amerických vesmírných sil vyvíjí a provozuje vesmírné a protivesmírné kapacity v rámci strategie vojenské modernizace, zatímco Rusko podle nich považuje vesmír za bojiště a věří, že nadvláda ve vesmíru bude rozhodujícím faktorem v budoucích konfliktech.
"Domníváme se, že vesmír by měl být prostý jakýchkoli zbraní," uvedl podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na oznámení amerických vesmírných sil. "Počítáme s širokou mezinárodní podporou, abychom mohli pokračovat v úsilí o úplnou demilitarizaci vesmíru," dodal Peskov na pravidelné tiskové konferenci s tím, že na ruském stanovisku nerozmísťovat ve vesmíru zbraně se nic nemění.
Militarizace vesmíru je ovšem stejně stará jako samotný vesmírný závod mezi USA a někdejším SSSR, připomněla AFP. Hned po vypuštění sovětské družice Sputnik na oběžnou dráhu v roce 1957 začaly Washington a Moskva zkoumat způsoby, jak vybavit satelity zbraněmi a jak naopak zneškodnit satelity protivníka.
Největší obavy tehdy vyvolávaly jaderné zbraně ve vesmíru, ale obě supervelmoci a další země podepsaly v roce 1967 Smlouvu o kosmickém prostoru, která smluvním státům zakazuje umísťovat zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu Země, na Měsíc či jiná nebeská tělesa. Od té doby Spojené státy, Čína, Rusko a Indie zkoumají způsoby, jak vést ve vesmíru bojové operace, na které se tato smlouva nevztahuje. Zaměřují se přitom zejména na satelity protivníků, které jsou klíčové pro vojenskou komunikaci, sledování a navigaci.



Ruský prezident Vladimir Putin má větší zájem dohodnout se než hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj. V pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura DPA. Trump také na otázku dodržování jím oznámeného energetického příměří řekl, že jeho porušování vidí na obou stranách. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Fotbalisté Slavie v druhém kole hlavní fáze Ligy mistrů podlehli v Baku nováčkovi soutěže Sabahu 0:2. Po bezbrankovém poločase otevřel skóre Kaheem Parris a v závěru zisk tří bodů pojistil Joy-Lance Mickels. Pražané nenaplnili roli favorita a jsou vůbec prvním českým týmem, který v dosavadních 13 pohárových duelech s ázerbájdžánskými soupeři prohrál.



Přes 50 tisíc mrtvých a zraněných. Takové ztráty podle zdrojů NATO eviduje ruská armáda za jediný měsíc. Z toho 28 tisíc představují vojáci, kteří zemřeli. Ukrajinské ztráty za stejné období přitom byly přibližně desetkrát nižší, okolo 5000. Celkové ztráty Ruska od února 2022 čítají skoro 1,6 milionu lidí. Moskva pokračuje v útocích, snaží se dobýt poslední ukrajinské pevnosti na Donbasu.



Operace papeže Lva XIV. v úterý odpoledne dopadla dobře, uvedl podle agentur DPA a AP v prohlášení Vatikán. Lékaři mu odstranili malý plicní uzel. Zotavovat se bude asi týden. Pro jednasedmdesátiletého papeže šlo o první větší zdravotní problém od nástupu do čela katolické církve loni v květnu.