Vezmou nůž a vydají se vraždit děti. Útoky na školách jsou v Číně časté

Jana Václavíková Jana Václavíková
4. 9. 2019 21:29
Hned v první den školního roku vtrhl do základní školy v čínské provincii Chu-bej čtyřicetiletý muž s nožem. Než policisté útočníka zadrželi, stihl zavraždit osm dětí a další dvě vážně zranit. V Číně přitom nejde o ojedinělý případ, za posledních devět let zemřelo podobným způsobem minimálně padesát školáků.
Čínští školáci (ilustrační foto).
Čínští školáci (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Muž, který útočil toto pondělí, byl na svobodě jen pár měsíců. Z vězení se dostal koncem loňského roku, když si odpykal trest za pokus o vraždu své bývalé přítelkyně, které vypíchl oko. Nyní mu hrozí až trest smrti.

Napadl děti ve věku šest až třináct let, jeho motiv ale zatím není jasný. Přidal se tak k dalším čínským útočníkům, kteří si vybírají za cíl mladé studenty a jako zbraň nůž.

Počet útoků na školáky začal růst v roce 2010 poté, co bývalý lékař z jižní čínské provincie Fu-ťien ubodal osm dětí a dalších pět vážně zranil. Vyšetřovatelé nejprve uvedli, že Čeng Min-šeng měl psychické problémy. Později to však popřeli a za jeho motiv označili zklamání v lásce a způsob, jakým s ním zacházela jeho žena. Za svůj čin dostal trest smrti.

Čenga pak začali napodobovat další Číňané, následující útok přišel přesně v den jeho popravy. Od té doby se útoky v čínských školách objevují nejméně dvakrát do roka. Ten aktuální ze začátku září je letos už třetí, v předchozích dvou zemřeli celkem dva studenti a dalších dvacet bylo zraněno.

"Každý rodič, který vede své dítě do školy, má pádný důvod si myslet, že je to naposledy, co ho vidí," píše k čínským útokům americký server The Daily Beast. "Zatím je jediná věc jistá - útoky v čínských školách jsou nyní normou."

Miliony nemocných na tisíce odborníků

Vrahy jsou většinou muži ve středním věku, kteří nemají zaměstnání. Výjimkou ale nejsou ani ženy. Podle odborníků nejčastěji útočí kvůli psychickým problémům a frustraci z narůstající nerovnosti ve společnosti. 

"Potom co se loni vrátil domů, se na něm projevovaly duševní problémy," řekl o posledním útočníkovi muž z vesnice, kde dotyčný žil.

Podle serveru Quartz má v Číně psychické problémy až sto milionů lidí. Tomu však neodpovídá počet odborníků na mentální zdraví, kterých v nejlidnatější zemi světa s více než 1,3 miliardy obyvatel bylo v roce 2014 pouhých 23 tisíc, uvádí britský týdeník The Economist.

Duševní problémy jsou navíc v Číně stigmatem, okolí nemocné lidi často vnímá jako posedlé zlými duchy a samotná nemoc bývá vnímána jako známka slabosti. Se společenským tlakem se pak potýkají i příbuzní nemocných, kteří si podle listu The Economist například těžko hledají partnera. Je proto obvyklé, že rodiny nemocné posílají pryč nebo je drží zavřené doma. Mnoho Číňanů tak ani nedostane potřebnou léčbu.

Tento stav se ale postupně mění a roste počet těch, kteří navštěvují psychology a berou předepsané léky. O psychických onemocněních se začíná mluvit i na školách.

Frustraci a hluboce zakořeněné "sociální napětí" jako možný motiv masových vrahů s noži citoval po prvních útocích v roce 2010 i bývalý předseda vlády Wen Ťia-pao. Mezi lidmi roste například nespokojenost nejen kvůli samotné nerovnosti, ale i vysokým nájmům nebo vyvlastňování půdy vládou.

Přesnější motivy čínští vyšetřovatelé neuvádí. Žena, které loni zranila 14 dětí, při zatýkání křičela, že s ní vláda špatně zacházela. Muž, který v loňském roce zavraždil devět studentů své bývalé střední školy, uvedl, že se mstil za šikanu z mládí, informoval hongkongský deník

Vládní kroky, které by podobným útokům zabránily, se zaměřují především na lepší zabezpečení škol. Ty byly ale už před lety vybaveny detektory kovů a kamerami, školní hlídači zase procházejí přísnějším tréninkem.

Zákaz střelných zbraní

Obětí těchto masových vražd je ale například ve srovnání se Spojenými státy výrazně méně. Čínské zákony totiž přísně regulují držení střelných zbraní, a tak většina útočníků sáhne "pouze" po noži. Kromě nich používají proti dětem i bomby, v jednom případě muž dokonce zapálil autobus plný předškoláků. Letos také policie zatkla učitelku ze školky, která se pokusila otrávit 23 dětí.

Podle britského deníku The Independent však čínská média o některých zločinech vůbec neinformují kvůli strachu z napodobitelů. Server Quartz píše, že důvodem cenzury bývá i snaha o navození iluze stabilní společnosti.

"Na internetu je mnoho detailů o incidentech ve Spojených státech, zatímco naši politici se ze všech sil snaží zadržovat informace a odmítají rozhovory," stěžovali si například čínští novináři. Reálný počet obětí proto může být vyšší.

Video: Odebral jsem vězni orgány, a proto zemřel, vinu jsem necítil, dnes prosím o odpuštění, říká chirurg

Když jsem do něj poprvé řízl skalpelem, viděl jsem, jak mu teče krev. To je indikátor, že srdce stále bije, říká bývalý onkologický chirurg Tohti. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy