Čínská státní tisková agentura Nová Čína uvedla, že změna byla schválena na zasedání politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny, kterému předsedal čínský prezident Si Ťin-pching. "Změna politiky bude doprovázena podpůrnými opatření, která přispějí ke zlepšení struktury populace země a k aktivnímu řešení problému stárnoucí populace," dodala agentura.
Mezi opatřeními by mělo být snížení nákladů na vzdělání dětí, podpora bydlení pro rodiny, ochrana zájmů pracujících žen či snaha skoncovat s přemrštěnými nároky na věno. Podle expertů odrazuje většinu čínských párů od rodičovství právě finanční náročnost výchovy dětí. "Bydlení, kroužky, jídlo, výlety, to všechno se rychle nasčítá," řekl agentuře Reuters sociolog Li I-fei. "Samotné zvýšení limitu (na tři děti na rodinu) pravděpodobně názor mnoha lidí nezmění," dodal.
Podle mnohých expertů přichází uvolnění politiky opožděně. "Zcela liberální populační politika měla být zavedena minimálně před pěti lety. Teď už je pozdě, i když lepší pozdě než nikdy," prohlásil ekonom Šuang Ting.
Na sociálních sítích na změnu řada diskutérů reagovala bez valného nadšení. "Když mi dáte pět milionů jüanů (16,4 milionu korun), rád budu mít tři děti," napsal jeden z přispěvatelů.
Čínská vláda se dlouho snažila bránit populačnímu růstu, který byl podle ní překážkou vzestupu ekonomiky i prosperity. V roce 2016 Čína nahradila politiku jednoho dítěte, uplatňovanou od konce 70. let s cílem zastavit tehdejší populační explozi, limitem dvou dětí na jeden pár. Tato reforma navzdory dvouletému nárůstu porodnosti, který bezprostředně následoval, klesající trend nezvrátila.
Čínský statistický úřad tento měsíc uvedl, že čínská populace rostla v uplynulém desetiletí nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979. Loni žilo v Číně 1,41 miliardy lidí. Podle úřadu je nízká míra porodnosti přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje země a je v souladu s trendem ve vyspělých zemích. V Číně v roce 2020 připadalo na jednu ženu 1,3 dítěte, což je podobný údaj, jako registruje Japonsko či Itálie, píše agentura Reuters.
Ekonomové ale varují, že v rychle stárnoucích rozvíjejících se zemích v Asii, jako je Čína či Thajsko, by mohla populace výrazně zestárnout rychleji, než tyto státy dostatečně zbohatnou. Předpokládat lze snižování počtu obyvatel v produktivním věku, větší tlak na zdravotní a sociální péči a s tím spojené negativní dopady na ekonomický růst země.
