Čína sevřela Tchaj-wan letadly a loděmi. Takové cvičení ještě nikdy nepořádala

Martin Novák Martin Novák
4. 8. 2022 12:30
Peking splnil hrozbu a zahájil své dosud největší vojenské cvičení blízko Tchaj-wanu. Vojenské lodě jsou velmi blízko ostrova, čínské letouny se pohybují nad Tchajwanskou úžinou. Čína varovala všechny lodní dopravce, aby se místům cvičení vyhnuli.
Foto: Aktuálně.cz

Tchaj-wan označil manévry za de facto vyhlášení blokády, protože jeho letadla i dopravní lodě musejí měnit své trasy.

Čínští vojáci navíc ve čtvrtek odpálili několik balistických raket Dongfeng  v blízkosti souostroví Ma-cu, které kontroluje tchajwanská vláda.

Peking se mstí za to, že v pondělí navštívila Tchaj-wan předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, přestože před tímto krokem varoval několik dní předtím čínský prezident Si Ťin-pching v telefonickém rozhovoru s prezidentem USA Joem Bidenem.

Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky "jedné Číny" na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom funguje nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.

Nejistá podpora od Američanů

Podle zpráv z místa stojí čínská a tchajwanská plavidla blízko proti sobě. Dosud největší vojenské cvičení nejblíže Tchaj-wanu uspořádala Čína v roce 1995, kdy tehdejší tchajwanský prezident Li Teng-chuej navštívil Spojené státy. Peking trvá na tom, aby ostrov neměl žádné politické a diplomatické kontakty se světem.

Podle amerického deníku Wall Street Journal je současné cvičení v podstatě čínskou přípravou na blokádu Tchaj-wanu v případě, že se rozhodne Peking zaútočit a zmocnit se ostrova silou.

Číňané sledují na velkoplošné obrazovce v Pekingu manévry kolem Tchaj-wanu.
Číňané sledují na velkoplošné obrazovce v Pekingu manévry kolem Tchaj-wanu. | Foto: Reuters

Tchajwanské ministerstvo obrany o několik hodin dříve oznámilo, že jeho webové stránky napadli hackeři a stránky byly dočasně mimo provoz. Podle mluvčí vlády kyberútoky mířily také na ministerstvo zahraničí a prezidentskou kancelář, ale zatím nezpůsobily žádnou škodu.

Čínské ponorky.
Čínské ponorky. | Foto: Reuters

Obranná doktrína Tchaj-wanu je založená na předpokladu, že Čínu odstrašuje od invaze pravděpodobnost velkých lidských a materiálních ztrát při útoku. Zároveň by obrana ostrova měla vydržet několik dní do chvíle, než by se případně zapojili do konfliktu Američané.

Smlouva mezi Tchaj-wanem a USA z roku 1979 (Taiwan Relations Act) však nedefinuje jasně, zda by Američané do války mezi Tchaj-wanem a Čínou přímo poslali vlastní vojáky, nebo zda by ostrovu poskytli jen zbraně a jinou podporu.

Na velkoplošné obrazovce sledují čínské manévry u Tchaj-wanu také lidé v Hongkongu.
Na velkoplošné obrazovce sledují čínské manévry u Tchaj-wanu také lidé v Hongkongu. | Foto: Reuters

Invaze za tři roky?

Tchaj-wan vydává ročně v přepočtu více než osm miliard dolarů na zbrojení (téměř 194 miliard korun). Soustřeďuje se především na protiletadlové střely, námořní miny a letectvo, aby co nejvíce ztížil možnosti čínské pěchoty uchytit se na ostrově.

Tchajwanský ministr obrany Čchi Kchuo-čcheng prohlásil loni v parlamentu, že Číňané systematicky modernizují a budují armádu tak, aby byla schopná invaze na ostrov v roce 2025.

Cvičení čínské pěchoty.
Cvičení čínské pěchoty. | Foto: Reuters

Čínská lidová armáda má přes milion příslušníků pozemních sil, 5800 tanků a 1500 letadel. Tchajwanské ozbrojené síly disponují 140 tisíci vojáků, 800 tanků a 500 letadel.

Vojenský rozpočet Číny činil v roce 2020 v přepočtu 293 miliard dolarů, uvádí Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Pro srovnání: ruský vojenský rozpočet ve stejném roce činil 66 miliard dolarů, tchajwanský rozpočet se pohybuje ročně kolem 12 miliard dolarů.

Čína letos spustila na vodu už svoji třetí letadlovou loď.

Video: Co dělají Číňané blízko Tchaj-wanu

Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Další americký stát zpřísnil přístup k potratům. Severní Karolína je zakázala po 20. týdnu těhotenství

Potraty v Severní Karolíně již nejsou legální po 20. týdnu těhotenství, výjimku mají jen závažné zdravotní obtíže, rozhodl ve středu soudce William Osteen. Dosud zde byly potraty možné až do okamžiku, kdy byl plod životaschopný, tedy zhruba 24. až 28. týden těhotenství. Severní Karolína dosud platila za útočiště pro zájemkyně o ukončení těhotenství ze sousedních států, ve kterých platí přísnější omezení, uvedla agentura AP.

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů v červnu vrátila do rukou amerických států.

Demokratický guvernér Severní Karolíny Roy Cooper podporuje právo na potrat a případné návrhy na jeho omezení, které by podali republikánští zákonodárci, byl připraven vetovat. Lídři místních republikánů se proto obrátili přímo na soudce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy