Po Tibetu a Ujgurech si Čína "našla" další menšinu. Zaměřila se na Mongoly

Jana Václavíková Jana Václavíková
12. 9. 2020 18:39
Přestože minulý týden začal ve Vnitřním Mongolsku, provincii na severu Číny, nový školní rok, většina tříd zůstala nezaplněná. Důvodem nebyla pandemie koronaviru, ale nařízení čínské vlády o omezování výuky v rodném jazyce mongolské menšiny. Místní na něj zareagovali bojkotem vyučování a protesty. Po Tibeťanech a Ujgurech se jedná o další menšinu, která čelí v Číně útlaku.
Podporu mongolské menšině v Číně vyjádřili i lidé v hlavním městě Mongolska.
Podporu mongolské menšině v Číně vyjádřili i lidé v hlavním městě Mongolska. | Foto: Reuters

Mongolská menšina čítá v 24milionové provincii s názvem Vnitřní Mongolsko necelých pět milionů. Tamní děti se ještě před pár měsíci učily z učebnic v mongolštině. Ty ale z obchodů zmizely a nahradily je knihy v čínštině. Čínská ústava přitom vybraným minoritám v zemi zaručuje i právo na výuku v jejich mateřském jazyce. Mongolové k nim patří.

Tisíce rodičů i studentů se minulý týden vydaly proti novým pravidlům protestovat. Mezi hesly, která na demonstracích zaznívala, bylo například: "Mongolština je náš rodný jazyk. Jsme Mongolové až do smrti." Lidé podepisují i petice, jak je vidět v přiloženém tweetu.

"Lidé tlačí na vládu, aby jen splnila své sliby. Neříkají 'chceme shodit vládu komunistické strany Číny' ani 'chceme nezávislost'. Dokonce ani nezmiňují lidská práva. Jediné, co chtějí, je zachránit svůj jazyk," vysvětluje pro americkou stanici CNN Enghebat Togochog, ředitel organizace zabývající se právy Mongolů Southern Mongolian Human Rights Information Center. Současné protesty jsou v oblasti největší od roku 2011.

Mnozí Mongolové se navíc obávají, že s jazykem přijdou i o svou kulturu. "Náš tradiční způsob života už vymizel. Jediné, co zbylo, je mongolština - je to jediný zbývající symbol mongolské identity. Proto Mongolové povstali a protestují proti těmto nařízením," dodává Togochog.

"My, Mongolové, jsme taky početná rasa," říká americkému deníku New York Times 39letá Dagula, která v oblasti bydlí. "Pokud přijmeme výuku v čínštině, náš mongolský mateřský jazyk vyhyne," dodává. Jeden z účastníků protestů krok čínské vlády označil dokonce za genocidu tradiční mongolské kultury, píše ČTK.

Zamykání dětí ve škole

Proti poklidným protestům na počátku září však zasáhla policie. Děti, které do vesměs internátních škol přišly, úřady v areálech zamkly, aby si je protestující rodiče nemohli vyzvednout. Podle svědků v některých případech i policisté rodiče zbili.

Protesty mají podle serveru Radio Free Asia jednu oběť. Tou by měl být student střední školy, který 30. srpna skočil ze čtvrtého patra budovy, kde byl spolu s dalšími studenty uzamčen. Ke škole dorazili rodiče a zároveň policisté, kteří následně zatkli jeho matku. Proto vyskočil z okna.

Čínské úřady ale s kritikou nesouhlasí a nařízení vysvětlují snahou zlepšit ekonomickou situaci místních. "Je tu stále mnoho mladých lidí, lidí ve středním věku nebo pastevců, kteří neumí používat čínštinu pro základní komunikaci. To se stalo překážkou jednotlivců v překonání chudoby, která ovlivňuje místní ekonomický a společenský rozvoj a je důležitým faktorem limitujícím etnickou jednotu a harmonii v našem regionu," napsal například státní deník Mongolia Daily. Tuto argumentaci podle magazínu The Diplomat doplňovala v televizi nebo na sociálních sítích videa šťastných školáků ve třídách a na hřištích. 

Řada Mongolů to ale odmítá. "Když zapnete televizi, všechno je v čínštině - i kreslené pohádky jsou čínsky. Nemusíme se bát, že by se naše děti čínsky nenaučily," říká Dagula, která je matkou dvou dětí. 

150 dolarů za vydání souseda

Během tohoto týdne se situace zřejmě uklidnila, zároveň však ubyly informace z místa. Fotografie a záběry z protestů zmizely z čínských sociálních sítí a cenzurní úřady na nich nechaly zrušit či zablokovat skupiny, které o situaci debatovaly.

Rodičům, kteří odmítli své děti poslat do škol, hrozí tresty. Nejméně 23 lidí bylo minulý týden v souvislosti s protesty zatčeno. Ať už kvůli různým incidentům, nebo sdílení videí. Po další stovce lidí policie pátrá a za poskytnutí informací o nich nabízí až 150 dolarů (v přepočtu 3400 korun), zjistila stanice Al Jazeera.

Vnitřní Mongolsko není první oblastí, kde čínská vláda k podobnému kroku přistupuje. Nahrazení rodného jazyka čínštinou vláda aplikovala už před třemi lety v Tibetu a Sin-ťiangu, které také obývají etnické menšiny. I tam tehdy úřady zatýkaly. Například podnikatel, který usiloval o zachování tibetštiny ve školách, byl odsouzen k pěti letům za mřížemi. 

Úspěšnost čínské strategie ilustruje například sinťiangské školství, kde byla před třemi lety čínština hlavním jazykem pouze ve 38 procentech škol. Nyní je ve většině. V regionu žije muslimská menšina Ujgurů.

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida, říká Klimeš

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy