Čína reformuje armádu a staví základny v zahraničí. Chce se stát námořní velmocí

Marek Hudema Marek Hudema
17. 1. 2017 9:55
Čínské námořnictvo roste díky reformám, pomocí kterých se chce Peking stát námořní mocností. Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit i americkou letadlovou loď. Po nástupu Si Ťin-pchinga do úřadu prezidenta v roce 2013 začal Peking více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy. Spojené státy se nyní obávají, že má Čína v plánu prostřednictvím nových základen a silnějšího námořnictva kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu.
Foto: Reuters

Peking – Čína se chce stát námořní velmocí. To je také cílem nyní probíhající reformy čínské armády, která z ní má vytvořit sice menší, zato bojeschopnější sílu.

Podle listu South China Morning Post se také zbaví některých starých generálů a na jejich místa povýší mladé důstojníky.

Peking chce zabránit tomu, aby v blízkosti čínského území mohlo snadno operovat americké námořnictvo. Zároveň by mělo vzniknout loďstvo, které by mohlo kontrolovat námořní obchodní trasy a zasáhnout daleko od pevninské Číny.

Podle čínského oficiálního dokumentu, Bílé knihy o vojenské strategii zveřejněné v roce 2015, "musí být opuštěna tradiční mentalita, že před mořem má přednost země". Důraz chce komunistický režim dát na "význam moří a oceánů" a také na námořnictvo, které "zabezpečuje námořní trasy a zájmy Číny v zámoří".

K tomu mají mimo jiné sloužit i námořní základny na sporných ostrůvcích poblíž Číny, v Asii, v Africe a zřejmě i v Austrálii.

Námořní trasy pod dohledem

Spojené státy se obávají, že Čína chce pomocí námořních základen kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu: například Malacký a Sundský průliv či Bab al-Mandab a Hormuzský průliv na trase do Suezského průplavu a Perského zálivu.

K tomu lze použít například základny v Jihočínském moři.

Peking také staví velkou vojenskou námořní základnu v africkém Džibutsku a přiznal se k vojenskému využití přístavu Gwadar v Pákistánu. Čínské lodě kotví i na Seychelách.

Podle listu Financial Times může Peking využít pro kontrolu dalších lodních tras i komerční přístavy, které buduje v africké Namibii, na souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov a také v australském Darwinu.

"Zařízení, která Čína buduje v zahraničních přístavech, mají dvojí použití. Jsou zdánlivě komerční, ale rychle upravitelné pro vojenské účely," vysvětlil listu Financial Times Abhijit Singh, odborník na vojenské námořnictvo z indického think-tanku Research Foundation.

Více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy Peking začal v roce 2013 po nástupu nového prezidenta Si Ťin-pchinga do úřadu.

Čína vede územní spory v Jihočínském a Východočínském moři s řadou svých sousedů. Někteří z nich jsou spojenci USA.

Hrozí konflikt mezi Čínou a USA?

Budoucí americký ministr zahraničí Rex Tillerson na začátku ledna v americkém Kongresu prohlásil, že Spojené státy vyšlou Číně jasný signál, že by měla na sporných územích v Jihočínském moři přestat budovat umělé ostrovy. USA jim k nim podle něj už nepovolí přístup. Na dotazy novinářů, jak to chce udělat, Tillerson neodpověděl.

Není jasné, zda má nastupující americký prezident Donald Trump v úmyslu posílit v oblasti americké námořnictvo, nebo dokonce blokovat sporné ostrovy. Znamenalo by to totiž možnost ozbrojeného konfliktu s Čínou. 

Podle simulace provedené americkým think-tankem RAND by Spojené státy konflikt s Čínou v Jihočínském moři vyhrály, stejně jako například konflikt o Tchaj-wan. Bylo by to ale těžší a vedlo by to k delšímu konfliktu, než kdyby k něčemu podobnému došlo před několika lety.

Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit americké letadlové lodi. Někteří experti už několik let tvrdí, že tyto střely mohou zabránit Američanům přiblížit se nejen k čínskému území, ale i k tomu, co Peking nazývá "prvním řetězem ostrovů" táhnoucích se od Kamčatky po Malajsii.

Čína v roce 2012 uvedla do služby i svoji první letadlovou loď Liao-ning. Jde o přestavěné sovětské plavidlo určené hlavně k tréninku čínských letců a námořníků. Jeho plavby ke sporným územím sice demonstrují čínskou sílu, ale schopnosti Liao-ningu jsou omezené. Další dvě, tentokrát už skutečně plnohodnotné bojové letadlové lodi plánuje Peking uvést do služby do konce desetiletí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Tendr na stavbu Dukovan by mohla po volbách vypsat ještě současná vláda, řekl Havlíček

Tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany by mohla po volbách oficiálně vypsat ještě současná vláda. Radiožurnálu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle energetické společnosti ČEZ dál platí listopadový termín.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy