Čína reformuje armádu a staví základny v zahraničí. Chce se stát námořní velmocí

Marek Hudema Marek Hudema
17. 1. 2017 9:55
Čínské námořnictvo roste díky reformám, pomocí kterých se chce Peking stát námořní mocností. Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit i americkou letadlovou loď. Po nástupu Si Ťin-pchinga do úřadu prezidenta v roce 2013 začal Peking více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy. Spojené státy se nyní obávají, že má Čína v plánu prostřednictvím nových základen a silnějšího námořnictva kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu.
Foto: Reuters

Peking – Čína se chce stát námořní velmocí. To je také cílem nyní probíhající reformy čínské armády, která z ní má vytvořit sice menší, zato bojeschopnější sílu.

Podle listu South China Morning Post se také zbaví některých starých generálů a na jejich místa povýší mladé důstojníky.

Peking chce zabránit tomu, aby v blízkosti čínského území mohlo snadno operovat americké námořnictvo. Zároveň by mělo vzniknout loďstvo, které by mohlo kontrolovat námořní obchodní trasy a zasáhnout daleko od pevninské Číny.

Podle čínského oficiálního dokumentu, Bílé knihy o vojenské strategii zveřejněné v roce 2015, "musí být opuštěna tradiční mentalita, že před mořem má přednost země". Důraz chce komunistický režim dát na "význam moří a oceánů" a také na námořnictvo, které "zabezpečuje námořní trasy a zájmy Číny v zámoří".

K tomu mají mimo jiné sloužit i námořní základny na sporných ostrůvcích poblíž Číny, v Asii, v Africe a zřejmě i v Austrálii.

Námořní trasy pod dohledem

Spojené státy se obávají, že Čína chce pomocí námořních základen kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu: například Malacký a Sundský průliv či Bab al-Mandab a Hormuzský průliv na trase do Suezského průplavu a Perského zálivu.

K tomu lze použít například základny v Jihočínském moři.

Peking také staví velkou vojenskou námořní základnu v africkém Džibutsku a přiznal se k vojenskému využití přístavu Gwadar v Pákistánu. Čínské lodě kotví i na Seychelách.

Podle listu Financial Times může Peking využít pro kontrolu dalších lodních tras i komerční přístavy, které buduje v africké Namibii, na souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov a také v australském Darwinu.

"Zařízení, která Čína buduje v zahraničních přístavech, mají dvojí použití. Jsou zdánlivě komerční, ale rychle upravitelné pro vojenské účely," vysvětlil listu Financial Times Abhijit Singh, odborník na vojenské námořnictvo z indického think-tanku Research Foundation.

Více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy Peking začal v roce 2013 po nástupu nového prezidenta Si Ťin-pchinga do úřadu.

Čína vede územní spory v Jihočínském a Východočínském moři s řadou svých sousedů. Někteří z nich jsou spojenci USA.

Hrozí konflikt mezi Čínou a USA?

Budoucí americký ministr zahraničí Rex Tillerson na začátku ledna v americkém Kongresu prohlásil, že Spojené státy vyšlou Číně jasný signál, že by měla na sporných územích v Jihočínském moři přestat budovat umělé ostrovy. USA jim k nim podle něj už nepovolí přístup. Na dotazy novinářů, jak to chce udělat, Tillerson neodpověděl.

Není jasné, zda má nastupující americký prezident Donald Trump v úmyslu posílit v oblasti americké námořnictvo, nebo dokonce blokovat sporné ostrovy. Znamenalo by to totiž možnost ozbrojeného konfliktu s Čínou. 

Podle simulace provedené americkým think-tankem RAND by Spojené státy konflikt s Čínou v Jihočínském moři vyhrály, stejně jako například konflikt o Tchaj-wan. Bylo by to ale těžší a vedlo by to k delšímu konfliktu, než kdyby k něčemu podobnému došlo před několika lety.

Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit americké letadlové lodi. Někteří experti už několik let tvrdí, že tyto střely mohou zabránit Američanům přiblížit se nejen k čínskému území, ale i k tomu, co Peking nazývá "prvním řetězem ostrovů" táhnoucích se od Kamčatky po Malajsii.

Čína v roce 2012 uvedla do služby i svoji první letadlovou loď Liao-ning. Jde o přestavěné sovětské plavidlo určené hlavně k tréninku čínských letců a námořníků. Jeho plavby ke sporným územím sice demonstrují čínskou sílu, ale schopnosti Liao-ningu jsou omezené. Další dvě, tentokrát už skutečně plnohodnotné bojové letadlové lodi plánuje Peking uvést do služby do konce desetiletí.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Projevy budou trvat maximálně čtyři dny, plánuje si úvod impeachmentu proti Trumpovi Senát

Úvodní projevy obžaloby a obhajoby v procesu impeachmentu proti americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi by měly trvat 24 hodin na každé straně sporu. V předloze organizační rezoluce, která unikla do amerických médií, to navrhuje šéf republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell.

Projevy by přitom měly být rozloženy maximálně do čtyř dnů. O návrhu McConnellovy organizační rezoluce by se podle agentury Reuters mohlo hlasovat ještě v úterý. Demokraté ji kritizují.

Po čtyřech dnech úvodních řečí by podle návrhu měli senátoři dostat až 16 hodin na dotazy na zástupce obžaloby i obhajoby. Následovat má čtyřhodinová debata. O tom, zda budou pozváni svědci a zda budou moci být předloženy nové důkazy, by se podle McConnellova návrhu mělo rozhodnout až po otázkách senátorů a debatě, tedy pravděpodobně až příští týden. Demokraté požadovali, aby se o svědcích rozhodlo co nejdříve.

Zdroj: ČTK
Další zprávy