Čína přijala bezpečnostní zákon pro Hongkong, vstoupí v platnost už tento den

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 6. 2020 14:23
Bezpečnostní zákon pro Hongkong začne platit ještě v úterý, uvedla podle agentury AFP hongkongská správkyně Carrie Lamová. Právní úpravu schválil v úterý stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching.
Demonstrace proti zákonu.
Demonstrace proti zákonu. | Foto: Reuters

Lamová, kterou její oponenti kritizují za podřízenost Pekingu, legislativu v nahraném vzkazu bránila před Radou OSN pro lidská práva. Zákon podle ní autonomii neomezí, ale naopak Hongkongu "traumatizovanému narůstajícím násilím" pomůže.

Velkoměsto minulý rok zasáhly masivní prodemokratické protesty, které ustaly až s epidemií koronaviru. Prodemokratičtí aktivisté plánují protestovat navzdory policejnímu zákazu i ve středu, kdy Hongkong slaví 23. výročí od převzetí města pod čínskou správu.

Úřady v Pekingu i v Hongkongu opakovaně zdůraznily, že legislativa cílí na několik "buřičů" a nijak neovlivní práva a svobody Hongkongu ani zájmy investorů.

I přes opakovaná ujištění čínské strany přijetí zákona s obavami odsoudila řada světových představitelů. "Je jasné, že Čína nesdílí naše hodnoty demokracie, svobody a právního státu," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého nový bezpečnostní zákon podrývá autonomii Hongkongu.

Svoboda finančního velkoměsta je v ohrožení i podle předsedy Evropské rady Charlese Michela. "Rozhodnutí (Pekingu) odsuzujeme," uvedl Michel. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je EU v kontaktu s mezinárodními partnery a zváží případnou reakci. Situací je "hluboce znepokojen" také Dominic Raab, ministr zahraničí Británie, pod jejíž správu Hongkong patřil do roku 1997.

Japonský vládní mluvčí řekl, že schválení bezpečnostního zákona je politováníhodné. Tchaj-wan rovněž bezpečnostní zákon odsoudil a zároveň ujistil, že podporuje svobodu a demokracii v Hongkongu, píše Reuters.

V reakci na zákon se rozhodl opustit vedoucí pozici jeden z nejvýznamnějších představitelů hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong. Zdůvodnil to tím, že se stane hlavním terčem nového zákona. Svou činnost se ze stejných důvodů rozhodla ukončit i prodemokratická strana Demosisto, kterou Wong založil.

Až doživotní vězení

Čínský parlament schválil návrh na přijetí bezpečnostního zákona už koncem května na svém plenárním zasedání. Stálý výbor, který dokument přijal nyní, plní funkci parlamentu v době, kdy se nekoná každoroční plenární zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Zákon konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Zároveň vymezuje tresty, přičemž nejtěžším je doživotní vězení. Uvedl to šéfredaktor deníku Global Times Chu Si-ťin s odkazem na představitele, kteří jsou s obsahem zákona seznámeni.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí oznámil, že USA zastavily vývoz obranných technologií do Hongkongu a brzy budou požadovat licenci k prodeji technologií, které mají civilní i vojenské využití, píše agentura AP. "Vzhledem k tomu, že Peking nyní spravuje Hongkong podle pravidla 'jedna země, jeden systém', tak my musíme taky," dodal šéf americké diplomacie s odkazem na dosavadní princip, který má Hongkongu zaručovat oproti pevninské Číně určité svobody.

Peking dnes v reakci na americké prohlášení podobně jako v minulých týdnech pohrozil protiopatřeními. Zatím neupřesnil, o jaká omezení se bude jednat.

Video: Hongkong je na pokraji občanské války, lidé ale stojí za demonstranty, říká Blahota

Konflikt je vyhrocený, policie dál stupňuje násilí proti demonstrantům. Naděje na uchování autonomie je ale silná, míní sinolog Martin Blahota. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy