Peking - Čína, nejprudčeji se rozvíjející ekonomika na světě, začíná dělat Spojených státům starosti také ve vojenské oblasti. Peking sice ani zdaleka nemá takový zbrojní potenciál jako Washington, vyvíjí ale zjevně vysoce sofistikované zbraně.
Když americký ministr obrany Robert Gates v roce 2009 pozastavil výrobu "neviditelného" bojového letounu F-22 Raptor, hlavním argumentem byly enormních nákladů informace, podle nichž si bude Čína schopna podobný stroj pořídit až v roce 2020.
Minulý týden se však na několika čínských webech objevily fotografie letounu J-20, který má být právě konkurentem amerického F-22.
Západní experti tvrdí, že se u snímků rozhodně nejedná o fotomontáž a jsou přesvědčení, že stroj bude zařazen do výzbroje čínského letectva mnohem dříve, než jak to předpověděl Gates.
Podobně je to i s nově vyvinutou balistickou raketou Dong-feng 21-D. Vrchní velitel amerických sil v Tichomoří admirál Robert Williard se domnívá, že je schopna potopit nejmodernější letadlové lodi USA a že ji Číňané začnou na bojových fregatách rozmisťovat již letos.
Gates se proto rozhodl, že se o pokroku, který Čína v posledních letech dosáhla na poli přezbrojování, pokusí přesvědčit sám.
80 miliard USD
V pondělí zahájil proto v Pekingu se svým rezortním protějškem Liang Kuang-liem jednání, jejichž cílem je zabránit takovým "nedorozuměním", jakým byl v roce 2001 střet čínské stíhačky a amerického špionážního letounu, který byl přinucen k nouzovému přistání na ostrově Chaj-nan.
Prezident Barack Obama loni čínské vedení rozlítil rozhodnutím prodat Tchaj-wanu, jejž Peking považuje za "vzbouřeneckou provincii", zbraně za 6,4 miliardy dolarů.
Americký krok měla ale své oprávnění. Čína loni navýšila svůj rozpočet na obranu na 532 miliard yüanů (80,3 miliardy dolarů) a netají se svými plány dokončit sjednocení někdejší Říše středu tím, že po Hong-kongu, který jí vrátila v roce 1997 Británie, ke svému území jednoho dne připojí právě také Tchaj-wan.
"Jsme přesvědčeni, že naše vztahy ve vojenské oblasti musí být pevné a konzistentní a že nebudou podléhat měnícím se politickým náladám," citovala Gatese po jeho setkání s čínským ministrem obrany agentura Reuters. "Jen tak zabráníme špatné komunikaci, nedorozuměním a přehmatům."
Čínský rozpočet na obranu je ovšem jen zlomkem amerického, který navzdory plánovaným redukcím v hodnotě 90 miliard dolarů loni činil 663 miliard USD.
Rudá linka
V roce 2007 se Američané a Číňané rozhodli vytvořit přímé telefonické spojení mezi velením svých ozbrojených sil, aby podobným nedorozuměním, jež by v budoucnosti ovšem mohla mít fatální následky, zabránili.
Peking "rudou linku" nicméně využívá jen zřídka.
Kupříkladu k tomu, aby podrobil ostré kritice vojenská cvičení, která Spojené státy pravidelně uskutečňují společně s Jižní Koreou v blízkosti čínských teritoriálních vod.
Jižní Koreu ale ohrožuje v prvé řadě tradiční čínský spojenec na Dálném východě, komunistický režím v KLDR. Ten ustavičně řinčí zbraněmi, hospodářsky je ale na pokraji kolapsu.
Na konci roku se ale Čína nijak vehementně nepostavila na stranu Pchjongjangu poté, co severokorejská armáda ostřelovala dalekonosnými děly jihokorejský ostrov Jongpchjong a vláda v Soulu hrozila odvetným útokem.
Nepříjemné reminiscence na druhou světovou válku a útok na Pearl Harbor vzbuzují ve Washingtonu na druhé straně informace, že Peking letos spustí na vodu tři sta metrů dlouhou letadlovou loď Varjag, kterou koupil od Ruska. A že do své výzbroje postupně zařadil desítky ponorek, ať již na klasický či jaderný pohon.
Nejméně dvě z nich jsou schopny nést jaderné zbraně.
