Čína přezbrojuje. Američané jsou ve střehu

Radim Klekner Radim Klekner
10. 1. 2011 17:37
Peking se snaží konkurovat USA v oblasti Tichomoří nejmodernějšími zbraněmi.
Americký ministr obrany Gates přiletěl do Pekingu
Americký ministr obrany Gates přiletěl do Pekingu | Foto: Reuters

Peking - Čína, nejprudčeji se rozvíjející ekonomika na světě, začíná dělat Spojených státům starosti také ve vojenské oblasti. Peking sice ani zdaleka nemá takový zbrojní potenciál jako Washington, vyvíjí ale zjevně vysoce sofistikované zbraně.

Když americký ministr obrany Robert Gates v roce 2009 pozastavil výrobu "neviditelného" bojového letounu F-22 Raptor, hlavním argumentem byly enormních nákladů informace, podle nichž si bude Čína schopna podobný stroj pořídit až v roce 2020.

Minulý týden se však na několika čínských webech objevily fotografie letounu J-20, který má být právě konkurentem amerického F-22.

Západní experti tvrdí, že se u snímků rozhodně nejedná o fotomontáž a jsou přesvědčení, že stroj bude zařazen do výzbroje čínského letectva mnohem dříve, než jak to předpověděl Gates.

Podobně je to i s nově vyvinutou balistickou raketou Dong-feng 21-D. Vrchní velitel amerických sil v Tichomoří admirál Robert Williard se domnívá, že je schopna potopit nejmodernější letadlové lodi USA a že ji Číňané začnou na bojových fregatách rozmisťovat již letos.

Gates se proto rozhodl, že se o pokroku, který Čína v posledních letech dosáhla na poli přezbrojování, pokusí přesvědčit sám. 

80 miliard USD

V pondělí zahájil proto v Pekingu se svým rezortním protějškem Liang Kuang-liem jednání, jejichž cílem je zabránit takovým "nedorozuměním", jakým  byl v roce 2001 střet čínské stíhačky a amerického špionážního letounu, který byl přinucen k nouzovému přistání na ostrově Chaj-nan.

Prezident Barack Obama loni čínské vedení rozlítil rozhodnutím prodat Tchaj-wanu, jejž Peking považuje za "vzbouřeneckou provincii", zbraně za 6,4 miliardy dolarů.

Čína přezbrojuje své letectvo i námořnictvo
Čína přezbrojuje své letectvo i námořnictvo | Foto: Reuters

Americký krok měla ale své oprávnění. Čína loni navýšila svůj rozpočet na obranu na 532 miliard yüanů (80,3 miliardy dolarů) a netají se svými plány dokončit sjednocení někdejší Říše středu tím, že po Hong-kongu, který jí vrátila v roce 1997 Británie, ke svému území jednoho dne připojí právě také Tchaj-wan.

"Jsme přesvědčeni, že naše vztahy ve vojenské oblasti musí být pevné a konzistentní a že nebudou podléhat měnícím se politickým náladám," citovala Gatese po jeho setkání s čínským ministrem obrany agentura Reuters. "Jen tak zabráníme špatné komunikaci, nedorozuměním a přehmatům."

Čínský rozpočet na obranu je ovšem jen zlomkem amerického, který navzdory plánovaným redukcím v hodnotě 90 miliard dolarů loni činil 663 miliard USD.

Rudá linka

V roce 2007 se Američané a Číňané rozhodli vytvořit přímé telefonické spojení mezi velením svých ozbrojených sil, aby podobným nedorozuměním, jež by v budoucnosti ovšem mohla mít fatální následky, zabránili.

Peking "rudou linku" nicméně využívá  jen zřídka.

Kupříkladu k tomu, aby podrobil ostré kritice vojenská cvičení, která Spojené státy pravidelně uskutečňují společně s Jižní Koreou v blízkosti čínských teritoriálních vod.

Jižní Koreu ale ohrožuje v prvé řadě tradiční čínský spojenec na Dálném východě, komunistický režím v KLDR. Ten ustavičně řinčí zbraněmi, hospodářsky je ale na pokraji kolapsu.

Na konci roku se ale Čína nijak vehementně nepostavila na stranu Pchjongjangu poté, co severokorejská armáda ostřelovala dalekonosnými děly jihokorejský ostrov Jongpchjong a vláda v Soulu hrozila odvetným útokem. 

Nepříjemné reminiscence na druhou světovou válku a útok na Pearl Harbor vzbuzují ve Washingtonu na druhé straně informace, že Peking letos spustí na vodu tři sta metrů dlouhou letadlovou loď Varjag, kterou koupil od Ruska. A že do své výzbroje postupně zařadil desítky ponorek, ať již na klasický či jaderný pohon.

Nejméně dvě z nich jsou schopny nést jaderné zbraně.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy